Na Putina jsme krátcí, zato uhlobarony zkasírujeme. V čem je slabina pirátského návrhu

Mě to baví, říká o své profesi majitel pěti dolů uhlobaron René Ptáček v Cimrmanově hře Posel světla, aniž by tušil, že komunisté jeho „díry v zemi“ jednou znárodní.

Také dnešní uhlobaroni tuší, že skončí. Byznys jim nikdo neznárodní. Zavřou ho však regulace ve jménu globálního klimatu.

A ještě předtím je vláda možná zdaní, až zčernají jako hořlavá hornina, kterou dolují.

Uhlobaroni bohatnou především díky systému, který měl a má podporu Pirátů a který schvalovaly minulé české vlády.

Byznys, který dožívá

Zatím mohou hodovat. Ceny uhlí vystřelily nahoru, zisky mají královské. Zatímco v roce 2019 z jedné megawatthodiny získali 200 korun, dnes z ní mají několikanásobně víc.

Piráti to označují za „nezasloužený zisk“. Uhlobaroni podle nich vydělávají na Putinově válce. Trpí přitom lid, který platí nehorázné sumy za elektřinu. A tak pirátští poslanci navrhují (tady v PDF) mimořádnou solidární daň ve výši 25 procent.

Zní to fajn. Patří se však připomenout, že uhlobaroni bohatnou především díky systému, který měl a má podporu Pirátů a který schvalovaly minulé české vlády. Jejich zisky ostatně rostly už v minulém roce, tedy už předtím, než ruská armáda vtrhla na Ukrajinu.

Uhelný byznys jako zdroj oxidu uhličitého – plynu, který se výrazně podílí na změně klimatu – postavily vlády mimo systém udržitelných investic (ESG). Proto je odvětvím, od něhož se banky drží dál, aby si nezkazily ESG ratingy. Nepůjčují na něj. Uhelné elektrárny dožívají bez investic. Důsledkem jsou nízké náklady, a tím také vysoké zisky uhlobaronů.

Zato do zemního plynu dosud investice plynou. Je to paradoxní, protože ho musíme dovážet a při jeho spalování vzniká nejméně poloviční množství emisí ve srovnání s uhlím.

Při samotné těžbě navíc plyn uniká do atmosféry. A je to v zásadě metan. V ovzduší se sice nedrží tak dlouho jako oxid uhličitý, zato vyvolává mnohem silnější skleníkový efekt. Výsledkem je téměř shodná skleníková bilance plynu a uhlí, což dokládá řada studií (tady či zde). 

Vládě nezbude, než vymyslet a financovat program, který zajistí dostupnou elektřinu a plyn. Máme ale pustit žilou zrovna uhlobaronům?

Tarifem Putina potěšíme

Cena zemního plynu, která dnes určuje i mezní cenu elektřiny na trhu, vyletěla do nadoblačných výšin. Vláda se proto chystá zatáhnout za záchrannou brzdu a zavést na plyn (i elektřinu) speciální tarif pro domácnosti s nižšími příjmy i některé provozy. Měl by omezit cenu elektřiny a plynu do určitého odběru. Co by ho přesáhlo, za to by domácnosti či firmy platily tržní cenu.

Shutterstock

Česko bez ruské ropy? Vychloubat se umíme, utnout černé zlato ne

Jsme vzorem pro všechny! Členové české vlády se rádi chlubí excelentním přístupem státu k válce na Ukrajině. Bereme uprchlíky, posíláme zbraně. Jenže najednou neumíme a nechceme vypnout ruskou ropu. Petr Fischer se v komentáři pro Finmag.cz ptá, proč to nejde.

Stát by tím dotoval energie a současně přispíval na zisky kremelskému režimu, protože by podporoval spotřebu ruského plynu, za který nemáme náhradu. A pokud by Piráti uspěli s návrhem na zdanění uhelných elektráren a Putin nám plynové kohouty nezavřel, pak by české uhlobarony mohla „hřát myšlenka“, že i oni posílili jeho příjmy.

Pravda, energetická rovnice nemůže mít dobré řešení, Česko uvízlo v globální pasti, kdy bez Ruska není čím topit. Vláda nemůže riskovat sociální výbuch. Proto jí nezbude, než vymyslet a financovat nějaký program, který by zajistil dostupnou elektřinu a plyn. Máme ale pustit žilou zrovna uhlobaronům?

U Pirátů takový návrh nepřekvapí. Vždy patřili k těm, kteří chtěli zastavit výrobu elektřiny z uhlí co nejdřív a co nejvíc investovat do obnovitelných zdrojů, které sice nezatěžují planetu, ale jsou závislé na počasí i roční době a nedají se řídit podle aktuálních energetických potřeb.

Pro srovnání: Z analýzy vědců Jana Horáčka a Slavomíra Entlera vyplývá, že výkon obnovitelných zdrojů se u nás v zimním období, kdy téměř nefouká a málo svítí, pohybuje kolem jednoho procenta celkové spotřeby a akumulační kapacity dosahují sotva deseti procent. Uhlí ve stejné době zajišťuje výrobu zhruba poloviny elektřiny.

Od uhlí bychom měli odejít. Pud sebezáchovy by nás ale měl přimět k tomu, abychom s tím loučením nespěchali.

Od uhlí pryč, ale…

Nejen uhelná energetika, ale celý energetický sektor se teď veze na vlně zisků. Dokládá to čistý zisk skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí, který meziročně vyskočil o 218 procent. Proč tedy danit jen zisky z hořlavé horniny?

Od uhlí bychom měli odejít, jeho spalování ohřívá planetu. Pud sebezáchovy by nás ale měl přimět k tomu, abychom s tím loučením nespěchali a spíš než o dodatečném zdanění uhelného byznysu uvažovali o způsobech, jak ho určitou dobu udržet ve hře a jak si ponechat uhelné zdroje v záloze.

Aspoň do doby, než budeme mít dostatek stabilní (jaderné) energie z vlastních zdrojů.

Kam dál? Energetika na Finmagu:

• Putin v Evropě doluje energetickou rentu. A klidně může přitvrdit
• Jak důležité je míti Německo. Posílení vztahů s Berlínem přichází právě včas
• Česko bez ruské ropy? Vychloubat se umíme, utnout černé zlato ne
• Green Deal umřel. Nemůžeme být závislí na východních zdrojích, říká Petráček
• Hledá se recept na levnou elektřinu. Zatím vedou nesmysly

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag