Ceny energií očima expertů. Dočkáme se vůbec ještě zlevnění?
Přes všeobecné uklidňování, že ceny energií po rapidním zářijovém růstu a říjnových maximech opět postupně klesnou, se tyto predikce zatím příliš nenaplňují. Ceny emisních povolenek hlásí rekordy a situaci nepřispívá ani přerušené schvalování plynovodu Nord Stream 2. Do konce roku tak ceny energií pravděpodobně neklesnou, ale dočkáme se vůbec v tom příštím?
V naší pravidelné anketě Očima expertů jsme se rozhodli vrátit k vysokým cenám energií. Ač se původně odhadovalo, že z rekordních hodnot na světových burzách, kterých dosáhly v říjnu (a kvůli nimž krachla i česká skupina Bohemia Energy i další menší alternativní dodavatelé) rychle spadnou, aktuální vývoj tomu nenahrává. Částečný propad na burze sice nastal, ale záhy se ceny elektřiny vrátily k růstu.
Vedle neustále rostoucích cen evropských emisních povolenek, které na konci listopadu překročily 75 eur (přes 1900 Kč) za tunu CO₂, za tím stojí i přerušené schvalování důležitého plynovodu Nord Stream 2. Ten je sice už postavený, ale stále čeká na kolaudaci, kterou Rusko podmiňuje vyšší dodávky do Evropy. Německé úřady ovšem požadují, aby jeho provozovatel, za nímž stojí ruská plynárenská společnost Gazprom, upravil svou obchodní strukturu podle německého práva.
Raketový růst cen energií očima expertů. Co se děje a má smysl fixovat?
Ceny elektřiny, plynu i tepla vystřelily na burzách meziročně i víc než o stovku procent. To se brzy promítne i ve spotřebitelských cenách, u nichž se očekává stejně prudký nárůst v horizontu několika měsíců. Situaci už řeší nejen česká vláda, ale i Evropská unie jako celek. Co za růstem cen stojí a jak se na to připravit?
Do hry vstupuje také Čína, která od Ruska odebírá stále víc plynu ve snaze vyřešit svou energetickou krizi. Rusko tak nemá příliš motivace, aby dodávky do Evropy zvýšilo. Jeden z největších světových obchodníků s energií, společnost Trafigura, tak namísto uklidnění trhu nevylučuje v Evropě během zimního období ani hrozbu výpadků elektřiny. Plyn totiž patří k jedněm z nejdůležitějších zdrojů pro její výrobu a hlavní způsob, jak se vypořádat s evropským odklonem od spalování uhlí či jádra v Německu.
Vývoj velkoobchodních cen se samozřejmě postupně odráží i v koncových cenách pro zákazníky. Navýšení cen elektřiny a plynu pro firmy a domácnosti od nového roku oznámili veskrze všichni velcí hráči vyjma Pražské energetiky. Ta tak učinila už v září. K růstu, ač menší měrou, přispívá i zvýšení regulovaných cen energií, ke kterým sáhl Energetický regulační úřad: u elektřiny vzroste v roce 2022 v průměru o 3,7 %, u plynu o 2,4 %.
Lze za takové situace vůbec odhadnout, jak se budou ceny energií vyvíjet v příštím roce? Sníží se, jak se předpokládalo, nebo se naopak mají domácnosti i firmy připravit na ještě vyšší výdaje?
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities
Domácnosti, které přecházejí od dodavatelů poslední instance, by si neměly fixovat nové tarify na tři a více let. Právě tyto varianty jim ale dodavatelé často nabízejí, aby mohli dlouhodobě profitovat z extrémně vysokých cen, které na trhu aktuálně panují. Pro zákazníky by bylo ideální zvolit si nový tarif jen na probíhající zimní období. Na jaře nebo v létě 2022 by se k výběru dodavatelů energií vrátili a soudě dle dlouhodobých burzovních kontraktů by získali výrazně nižší ceny než dnes.
Bohužel to však mnohdy není možné. Dodavatelé si to uvědomují a moc tarifů na půl roku nenabízejí. Klienti proto volí jednoleté tarify. Nicméně to jim moc nepomůže. Až jim totiž za rok touto dobou bude končit smlouva, opět budeme svědky růstu cen energií. Topná sezona navýší poptávku a odstavování posledních jaderných reaktorů v Německu sníží nabídku. Výsledkem bude opětovný růst cen energií a svízelná situace domácností bohužel bude mít další pokračování.
Vladimír Budínský
prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu
Rozhodujícím faktorem pro cenu elektřiny je momentálně v evropském měřítku cena plynu, protože posledním zdrojem, který cenu určuje, je právě plyn. Tím, že po zimě cena plynu může dle trendu opcí klesnout na polovinu, mizí hlavní inflační impulz pro růst ceny elektřiny ve střednědobém horizontu.
Dlouhodobě však konec uhlí s horizontem 2030 bude znamenat rychlé zvyšování poptávky po plynu ve střední Evropě a ceny elektřiny dominantně vyráběné z plynu se zde dají očekávat podobně vysoké, jako dnes vidíme v severní Itálii.
Hlavními určujícími aspekty cen elektřiny podle nás ale nadále jsou a budou emisní povolenky a stále přetrvávající spekulace s nimi. Není daleko doba, kdy ceny povolenek dosáhnou 80 eur za tunu, o čemž svědčí jejich aktuální vývoj.
Pavel Farkač
analytik Sev.en Energy
Trh s elektřinou je v posledních měsících extrémně nervózní a těžko předvídatelný. Zima se v evropských zemích ještě ani nerozběhla a spotové (momentální) ceny elektřiny se pohybují v úrovních, které motivují k provozu i zdroje, které už měly zůstat jen v záloze. Až se zima ukáže v plné síle a ve většině kontinentální Evropy pokryje fotovoltaické elektrárny sníh, nebudou prakticky žádné další zdroje, které by ještě mohly naskočit a pokrýt zvýšenou poptávku.
Spolu s rostoucí cenou plynu, kterou EU nemůže ovlivnit, budou na cenu elektřiny v EU v blízkých měsících působit pouze prorůstové faktory. Příčina tkví v tom, že politiky EU, které mají klíčový vliv na investiční prostředí v evropské energetice, jsou v permanentním procesu změny a není jasné, jaká pravidla budou platit za rok a jaká za pět let. Proto ustaly investice do řiditelných zdrojů jako uhelné a plynové elektrárny, jejichž výroba EU chybí.
Z bláta do louže. Boj o Dukovany smrdí vítězstvím ruského plynu
Česká cesta k uhlíkové neutralitě může vést malou oklikou přes velkou plynovou závislost na Rusku. Zajímavé souvislosti, kterých si ve svém komentáři všímá Pavel Jégl.
Naopak v letních měsících lze očekávat, že spotové ceny elektřiny se budou pohybovat velmi nízko, neboť se do výroby zapojí hlavní část výkonu obnovitelných zdrojů. Ceny pro spotřebitele pak budou výsledkem jakéhosi celoročního průměru těchto „zimních“ a „letních“ cen (respektive očekávání dodavatelů energií, jaký bude tento průměr v následujících letech). Zodpovědní dodavatelé totiž mají pro své spotřebitele nakoupenou elektřinu dopředu na základě dlouhodobých kontraktů, takže spotová cena elektřiny je tolik neovlivňuje.
Pro ně je stěžejní odhadnout cenu na rok dopředu, což znamená zorientovat se v této nové realitě takzvané dvoubarevné energetiky. A ta rozhodně nebude levnější než ta dosavadní.
Arsen Lazarevič
šéfredaktor serveru Elektřina.cz
Doba, kdy bylo elektřiny přebytek, a dokonce se v určitých intervalech prodávala i za záporné ceny, je dávno pryč. Situace v Evropě je kritická a je tu několik důvodů, proč elektřina určitě nezlevní a dlouhodobé kontrakty na rok 2023 a 2024 budou dál růst.
Prvním a zásadním je čínská poptávka po plynu. Čína omezila dovoz uhlí z Austrálie a výsledkem jsou blackouty a omezování výroby. Utužuje proto spolupráci s Ruskem a odebírá stále víc plynu, čehož Rusko využívá a snižuje dodávky do Evropy. Ty další pak podmiňuje „kolaudací“ plynovodu Nord Stream 2.
Dalším důvodem jsou očekávání snižování výroby elektřiny ze stabilních zdrojů. Celá Evropa se odklání od uhlí, v Německu příští rok zavřou jaderné elektrárny. Jediný funkční způsob, jak udržet stabilní dodávky, je tak výroba elektřiny z plynu, který ale zdražuje. A k výrobě elektřiny z plynu je třeba nakoupit drahé povolenky, které tvoří pětinu celkové ceny.
Co by měli dělat spotřebitelé? Ceny elektřiny jsou nyní výrazně nižší než na burze, i když po krachu Bohemia Energy všichni dodavatelé prudce zdražili. Pokud ale budou dlouhodobé kontrakty na další roky růst, žádného zlevnění se oproti současným ceníkům nedočkáme. Lidem doporučuji nespekulovat a zajistit se proti turbulencím v budoucnu dlouhodobou fixací.
Simeon Popov
právník v oblasti energetiky, Siemens Energy
Obávám se, že zvyšování cen energií může pokračovat i v příštím roce. Je velice nepravděpodobné, že by ceny elektřiny nebo plynu klesaly, spíše se ustálí na určité průměrné cenové hladině.
Česká republika je závislá na dodávkách plynu a značná část vyráběné elektřiny (asi 36 % uhlí a 11 % plyn) a tepla (asi 40 % uhlí a 14 % plyn) stále závisí na fosilních zdrojích. Nelze proto pro příští rok čekat finanční úlevu nejen pro spotřebitele, ale ani podnikající subjekty. Zejména pak v kontextu celé EU a nejistých vztahů s dodavateli, zejména s Ruskem (a tím i trvající závislosti na některých zdrojích) nebo z důvodu nedokončených projektů, jež jsou v časovém prodlení (Nord Stream 2).
Současně se ovšem domnívám, že stávající energetická krize může akcelerovat některé procesy (nejen v oblasti legislativy, ale hlavně ve výrobních procesech), které by zajistily ve střednědobém horizontu větší flexibilitu a nezávislost. Sem spadá například jaderná energie jako součást Green Dealu nebo vodík jako nový zdroj.
Petr Vlček
technický konzultant v oblasti energetiky
Do cen energií se letos začal negativně promítat reálný stav energetiky v evropských zemích, kdy v poslední dekádě nastal odklon směrem k obnovitelným zdrojům energie (OZE). Ty mají nevýhodu v nestabilitě dodávek energie do sítě v závislosti na aktuálních klimatických podmínkách, což se Evropa rozhodla řešit stavbou plynových elektráren. Ty jsou naopak velmi flexibilní a dokážou rychle reagovat na výkyvy v elektrické síti.
Plynové elektrárny v Evropě však mají nevýhodu v závislosti na dováženém zemním plynu zejména z Ruska. V kombinaci s letošním růstem téměř všech komodit na burzách tak mají Rusové žně a přirozeně pro ně není prioritou dodávky plynu do Evropy zvyšovat. Většina plynárenských společností navíc v průběhu letoška očekávala zastavení růstu či pokles cen, a proto nenaplňovaly své zásobníky jako obvykle a nyní hlásí zhruba 30 procent běžného stavu. Velká závislost na OZE v kombinaci s nedostatečnou zásobou plynu tak opravdu může v případě tuhé zimy narýsovat kritický scénář v podobě náhlých a častých blackoutů.
Osobně se tedy domnívám, že po skončení nastávající zimy budou evropské zásobníky plynu natolik prázdné a naše závislost na dováženém plynu tak veliká, že prostor pro snižování cen energií příliš nevidím, spíše naopak. A ani současný průběh pandemie tento trend nedokáže zvrátit.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV
Plyn i elektřina budou zdražovat i v příštích letech, naštěstí ale méně dramaticky. Extrémně podražené energie jsou totiž především dokladem toho, že zelenání Evropské unie postupuje příliš překotně. Environmentalisté si sice stěžují, že politici jednají zpomaleně, nicméně trh je v přímém přenosu usvědčuje z omylu.
Samozřejmě, ekonomické oživení, které se dostavilo s postupující vakcinací a dojmem, že jsme covid přemohli, je energeticky náročné. Nárůst cen plynu či elektřiny tak zcela překvapivý není. Mimořádná je ale prudkost nárůstu v rozsahu stovek procent. Nepochybně by byl mnohem slabší, pokud by se Unie v čele s Německem nestavěla tak přezíravě k jaderné energii. Probíhající odstavování německých jaderných i uhelných elektráren je totiž palčivě znát také v Česku.
Současná energetická krize EU tedy není zažehnána, a pokud v lednu bude mrznout, hrozí na řadě míst blackouty. Krize tudíž signalizuje, že ani Němci nemají za své odstavované zdroje dostatečnou zelenou náhradu, což ukázalo už léto, kdy málo foukalo a větrníky nevyrobily dost elektřiny. Už tehdy se musela vyrábět z plynu a nestihly se pak doplnit plynové zásobníky. To od září citelně tlačí cenu plynu, a tím pádem i elektřiny v EU nahoru. A prohlubuje energeickou závislost na Kremlu.
Dlouhodobým poučením z krizového vývoje letošního roku tedy musí být, že bez rozvoje jádra je ozeleňování EU nemyslitelné. I nová česká vláda by měla přispět k tomu, aby na úrovni EU bylo jádro jednou provždy čistým zdrojem. A pak hned začít stavět nové bloky, nejprve ty dukovanské.
Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?
Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?
Zdroj: FinmagKNIHY JSOU BYZNYS
• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.
BYZNYS JE HRA
• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?
Další články autora
Související témata
