Základní slova 26: Rozprava o právu a chudobě
Právo není pro chudé. Bohatý si vždycky zaplatí nejlepší advokáty a může se smát. Nebo ne? Takové je téma dnešní rozpravy mezi novinářkou Irenou Válovou a Alešem Pejchalem, druhdy advokátem, dnes soudcem štrasburského soudu pro lidská práva.

Jak vyplývá z předešlé rozpravy o původu právního zastupování, advokát tedy vykonává veřejnou službu ve veřejném zájmu, avšak jako soukromník a na bázi zákonem omezeného obchodu.
Když jsme si povídali o spravedlivém procesu, zazněla, zajímavá slova:
„Bude však zapotřebí pohovořit o jednom z nejdiskutovanějších práv, právu na právní pomoc. Je mimo jakoukoli pochybnost, že movitější žadatel o spravedlivé rozhodnutí je schopen zajistit si (zaplatit) výborného advokáta, jehož um a odbornost může hrát v procesu naprosto nezastupitelnou roli. Společnost je sice schopna vytvořit podmínky takové, aby se právní pomoci dostalo každému, ale rozdíly v kvalitách těch, kteří právní pomoc poskytují, odstranit neumí (stejně jako neumí jmenovat či zvolit jenom kvalitní soudce).“
Nestojíme tady před nepěkným problémem? Svět je stále složitější, ale zákonodárci vymýšlejí zákony jakoby jen pro bohaté, kteří si mohou zaplatit jejich výklad, jejich prosazení nebo obhajobu. Mnoho lidí nedokáže prosadit svůj oprávněný zájem, protože nemají peníze. Vlastně to může být jeden z důvodů jisté averze k advokátům, kteří jsou pro ně nedosažitelní...
Už jsem dlouho nezačínal starými Římany. Dovolím si vzpomenout na Seneku a snad trochu v odpovědi poškádlit: „Si ad naturam vives, numquam eris pauper; si ad opiniones, numquam eris dives.“ Tedy: „Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý; pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.“
Na počátku zkusíme abstrahovat od trestního práva. Dovolím si tvrdit, že z takových minimálně devadesáti pěti procent jsou v demokratickém lidském společenství odsouzeni a potrestáni spravedlivým trestem skuteční viníci, lhostejno, zda jsou chudí či bohatí. Zbývajících pět procent potrestaných ne zcela spravedlivě spíš připadá na nešikovnost a hloupost těch, kteří se podílejí na trestním procesu (a to všech – policistů, státních žalobců, soudců a advokátů), než na nemajetnost viníka. Zbývá ještě skupinka zproštěných skutečných viníků, kde hrál roli „šikovný“ advokát, ale tato skupinka je zcela nezajímavá, neboť není a nemůže být povinností advokáta prokazovat vinu svého klienta.
Pokud jde o proces civilní, tak ti skutečně bohatí a skutečně chytří, žijící v souladu s přírodou dle Seneky, se obvykle před soud nikdy nedostanou. Dostat se před soud je vždy problém a chytrý a ještě k tomu bohatý člověk problémy mít nechce. A proto si nenajímá advokáty především k tomu, aby jej „vysekali“ z nějaké šlamastiky u soudu, ale aby takovéto šlamastice předešli. Většina skutečně úspěšných firem se před soudem nikdy neocitá, protože
není důvod, aby je někdo žaloval. A pokud nastane nějaké nedorozumění, pak raději dospějí ke smíru, který je zdánlivě drahý, leč ve finále nesmírně výhodný.
Nemajetný člověk možnost této prevence nemá, ale často se o ni ani nezajímá. Například v naší republice se prakticky nevyužívá možnost pojistit si budoucí právní služby v případě problému. V sousedním Německu je to záležitost obvyklá a při zastupování německých klientů před našimi soudy mi vesměs palmáre platily pojišťovny, nikoli klienti. Přitom byt, dům, auto, ale i zdraví si pojišťujeme každý. Když někdo nabourá s nepojištěným autem a zničí je, příliš lítosti mezi spoluobčany nezíská. Každý přece ví, že možnost autonehody je relativně vysoká a jezdit nepojištěný je přinejmenším riziko. Ale stejné riziko je vzít si půjčku, zahájit výstavbu rodinného domku nebo bytu anebo nastoupit do zaměstnání, natož začít s podnikáním. Karambol může nastat a všichni víme, že soudit se je drahé. Nepočítat s tím je ono typické žití, které není v souladu s přírodou.
Čili advokát v případě velkého problému je dosažitelný pro každého, pokud se pojistí. Pakliže jde někdo do rizikového mezilidského vztahu, jako je zahájení podnikání, pak nutně musí kalkulovat s položkou právní služba. Neučiní-li tak, jde o hazardéra, a ne o budoucího majitele továrny či velkoobchodu.
Namítnete, že jsou také lidé, kteří se do ničeho nepouštějí, nic nechtějí, a přesto se před soudem ocitnou, a to úplně chudí. Spravedlivý proces v demokratických zemích zaručuje něco, co se nazývá přístupem k soudu. Pakliže nutně advokáta potřebuji, ale nemám na něj v rámci civilního procesu, bývá mi různým způsobem (soudem, advokátní komorou a podobně) přidělen. Nemohu si vybírat, musím vzít to, co je mi přiděleno, ale víc asi stát zajistit nemůže. Na úplném začátku musí být totiž moje snaha, abych se nikdy před soudem neocitl. A teprve v případě určitého selhání nastupuje pomoc ostatních v lidském společenství. Zajištění advokáta někým jiným než mnou jako klientem nikdy nelze brát jako povinnost lidí kolem mě, ale jako jejich pomoc.
Nenávidět advokáty proto, že jsou pro mne příliš drazí, není úplně rozumné a ani pravdivé. Lékaři jsou vesměs daleko dražší, ale protože jsou placeni z mého velmi vysokého pojištění, pak není zdánlivě důvod k nenávisti. Když mi automechanici ve značkovém servisu velice draze opraví mnou rozbité auto, jsem rád, že můj miláček už zase může jezdit a náklady… uhradí pojišťovna. Mohli bychom pokračovat do dalších profesí. Ale na rozdíl od oněch automechaniků či lékařů jsou advokáti v něčem výjimeční.
Léta jsem učil své koncipienty: není malých kauz! Případ zdánlivě bezvýznamný, vyřešený za pár korun odměny, nebo dokonce zadarmo, ale právně zajímavý či komplikovaný, může přinést lukrativní kauzu pro advokátní kancelář. Prostě klient onoho opravdu šikovného mladého právníka někomu dalšímu doporučí a onen „další přinese“ kauzu, třeba méně právně zajímavou, ale dobře zaplacenou. A to je naprosto přirozené, tedy v souladu s přírodou.
Základní slova na Finmagu
Právo a svoboda
- Základní slova 1: Rozprava o svobodě
- Základní slova 2: Rozprava o svobodě a zákonech
- Základní slova 3: Rozprava o svobodě a demokracii
- Základní slova 4: Rozprava o svobodě a štěstí
- Základní slova 5: Rozprava o svobodě a moci
- Základní slova 6: Rozprava o svobodě a jednotlivci
Právo a společnost
- Základní slova 7: Rozprava o právu
- Základní slova 8: Rozprava o zákazech a příkazech v právu
- Základní slova 9: Rozprava o povinnostech a odpovědnosti
- Základní slova 10: Rozprava o zvláštním a obecném
- Základní slova 11: Rozprava o státu
- Základní slova 12: Rozprava o právu a byrokracii
- Základní slova 13: Rozprava o právu a vášni
- Základní slova 14: Rozprava o právu a spravedlnosti
- Základní slova 15: Rozprava o právu a morálce
- Základní slova 16: Rozprava o právu a jeho pramenech
- Základní slova 17: Rozprava o právu a vědomí
- Základní slova 18: Rozprava o právu a rovnosti
Právo a proces
- Základní slova 19: Rozprava o právu a jeho formě
- Základní slova 20: Rozprava o právu ve spravedlivém procesu
- Základní slova 21: Rozprava o právu a soudci
- Základní slova 22: Rozprava o právu a ideálu
- Základní slova 23: Rozprava o právu a státních žalobcích
- Základní slova 24: Rozprava o právu a advokátech
- Základní slova 25: Rozprava o právu a jeho počátcích