Nesmyslné regulace: Šestnáct ran z unijní pětačtyřicítky

Filip Vačko, spolupracovník Richarda Sulíka, se mimo jiné zabývá monitoringem legislativy schválené slovenským parlamentem a jejím posuzováním z hlediska osobní a ekonomické svobody. O Evropské unii tvrdí, že „z projektu, který měl původně prosazovat odstraňování administrativních bariér při obchodovaní mezi jednotlivými zeměmi, se stal byrokratický kolos. Chrlí jednu regulaci za druhou s cílem řídit každou jednotlivou část lidského života.“ Z Vačkovy studie vybírám čtrnáct případů nesmyslných regulací a dva příklady neuvěřitelného plýtvání.

Zákaz žárovek

Evropská unie zakázala výrobu i dovoz klasických žárovek a chystá se zatočit i s dalšími typy žárovek s nižší energetickou účinností. Tím se mají šetřit peníze domácností za elektřinu. Do roku 2012 byly postupně zakázány všechny druhy standardních žárovek. V roce 2016 podobný osud čeká žárovky halogenové. Vačko kritizuje především zdravotní rizika úsporných žárovek a omezování svobody spotřebitelů. Nucený nákup úsporných žárovek také zvyšuje náklady zejména pro nízkopříjmové domácnosti, ale i pro evropské podnikatele, což znamená snížení jejich konkurenceschopnosti.

Vliv klimatických změn na genderovou rovnost

Evropská unie platí studie vlivu klimatických změn na genderovou rovnost. Ty pak slouží jako základ pro návrhy mnoha dalších opatření. Unie například tvrdí, že rozhodnutí, která činí ženy, vedou k menšímu poškozování životního prostředí. Kupříkldu používají menší auta a jedí méně masa. Klimatické změny mají navíc údajně větší vliv na ženskou psychiku. Pochybné studie placené z daní občanů členských států nepřinášejí v podstatě žádné hodnotné informace, a navíc slouží jako podklad pro další opatření plýtvající penězi daňových poplatníků.

Zákaz rozlišování pohlaví při tvorbě cen pojištění

Od 21. prosince 2012 Unie zakazuje při vypočítávání pojistných sazeb přihlížet k pohlaví pojištěnce. Chce tím zamezit „diskriminaci“. Podle Vačka přitom šlo o legitimní nástroj pojišťovatelů, který nevycházel z diskriminace, ale například ze statistické pravděpodobnosti bezpečné jízdy. Pro zajištění stejné spolehlivosti tak nyní budou muset všichni zákazníci platit vyšší pojistné sazby.

Regulace fotbalových přestupů

Evropská unie si nechala vypracovat rozsáhlou studii o přestupech ve fotbale, na něž kluby průměrně vynakládají asi tři miliardy eur ročně. Unie kritizuje rostoucí nerovnost mezi jednotlivými kluby a navrhuje soubor opatření, jak tuto situaci řešit. Chce například zavést „fair-play“ odvody z přestupových poplatků přesahujících určitou sumu a zajistit tak „férovější“ přerozdělení prostředků mezi jednotlivé kluby. Dále hodlá stanovit maximální počet hráčů v klubu, zabránit klubům prodlužovat ochrannou lhůtu, po kterou hráči potřebují k přestupu souhlas klubu, nebo regulovat ustanovení o odkupu hráčů v hráčských kontraktech. Vačko uvádí, že není jasné, nakolik může taková opatření zavést sama Unie. Očekává však tlak jejích orgánů vůči organizacím typu FIFA nebo UEFA. Poznamenává, že pokud někdo chce bránit rozdílům mezi kluby, prokazuje tím kuriózní neznalost a nepochopení světa sportu, v němž je cílem být lepší než soupeř – tedy vytvářet rozdíly. Autor rovněž kritizuje náklady, které neopodstatněná činnost Unie v dané oblasti má, a předpokládá, že rozsáhlá studie stála daňové poplatníky nemalé peníze.

Zákaz podpatků a šperků pro kadeřnice

EU navrhuje zakázat kadeřnicím nosit podpatky a šperky; tím chce zlepšit jejich pracovní podmínky a snížit riziko výskytu chorob z povolání. Je dost pochybné, že se Unie zabývá tím, jaké nosí kadeřnice v práci boty, ostatně kadeřnice, podotýká Vačko, nikdo nosit podpatky, šperky nebo hodinky nenutí, nosí je svobodně a upřením svobodné volby jim Evropská unie naopak pracovní podmínky zhoršuje.

Omezení příkonu vysavačů

Evropská unie od září 2014 hodlá zakázat výrobu vysavačů s příkonem nad 1600 W a od září 2017 nad 900 W, od čehož si slibuje, že spotřebitelům ušetří spotřebu elektrické energie. Vačko poukazuje na to, že se jedná o hrubý zásah do podnikatelského prostředí i svobodu výběru spotřebitelů. Navíc předpovídá zvýšené náklady pro zákazníky nakupující vysavače s vyšším výkonem při výrazně nižším příkonu. Danou regulaci kritizují i odborníci, kteří ji považují za krok zpět. Evropská unie prý nezohledňuje značně odlišnou novou generaci vysavačů.

Regulace elektronických a ochucených cigaret

Evropská unie chce v budoucnu regulovat elektronické cigarety, aby prý ochránila spotřebitele. Podle Unie totiž zdaleka nebyla prokázána jejich bezpečnost. Vačko upozorňuje, že snaha regulovat elektronické cigarety je vnitřně rozporná: Evropská unie je nejprve chtěla regulovat stejným způsobem jako tabákové výrobky, ačkoliv tabák neobsahují. Když se to nepodařilo, chce je regulovat jako léčiva, ačkoliv sama upozorňuje na jejich možné zdravotní riziko. Dále chce Unie snížit atraktivitu tabákových výrobků zákazem ochucených druhů. Tím má prý odradit mladé lidi od kouření. Jak Vačko podotýká, jde o hrubý zásah do svobody podnikání i do svobody výběru zákazníků. Navíc je nesmyslné, že se jako cíl uvádí omezení kouření mládeže do 18 let, když je prodej cigaret této skupině nelegální, a zákaz tak omezí především dospělé zákazníky.

Právo na bankovní účet

Evropská unie považuje vlastnictví bankovního účtu za garantované právo pro všechny občany. Deset procent obyvatel Unie bankovní účet nemá – patří mezi ně třeba bezdomovci, lidé s velmi nízkými příjmy nebo nevydělávající studenti. Vačko tvrdí, že současná nadměrná výše poplatků za bankovní operace, stejně jako nepřehlednost bankovního trhu, je způsobena tím, že se jedná o jedno z nejregulovanějších odvětví. Pokud bychom měli zvýšit dostupnost bankovních služeb bez negativních důsledků, podle autora je třeba snížit regulaci bankovního sektoru.

Regulace igelitek

Jedním z výrazných problémů dnešní doby je podle Evropské unie nadměrné užívání igelitových tašek. V zájmu ochrany životního prostředí a zamezení plýtvání surovinami je tomuto nešvaru prý třeba učinit přítrž. Proto Unie v letech 2011 a 2012 investovala nemalé prostředky do vytvoření dvou studií na toto téma. Jejich zveřejnění vzbudilo vysoký zájem veřejnosti, z čehož Unie usuzuje, že občané jsou současným stavem skutečně znepokojeni. Uvažuje se o zdanění tašek, ale i o jejich úplném zákazu. Vačko i zde hovoří o zásahu do svobody podnikání a volby spotřebitele. Zároveň uvádí, že pokud lidem vadí využívání igelitek, stačí, aby je sami přestali používat.

Regulace klimatizace v autech

V rámci boje proti produkci kysličníku uhličitého a globálním změnám klimatu Evropská unie reguluje používání určitých látek v automobilových klimatizacích. První dva běžně používané plyny zakázala v lednu 2011, respektive 2013. Vačko kritizuje, že tato regulace donutila společnosti používat jako náhradu jiný plyn, který se ukázal jako velmi nebezpečný. Při crash testech společnosti Daimler se při 10 z 14 případů vznítil.

Zákaz přidávání cukru do ovocných džusů

V rámci boje proti zavádějícím informacím pro spotřebitele a proti obezitě občanů navrhuje Unie zakázat přidávání cukru do ovocných džusů. Jedná se o další zásah do svobody podnikání a volby spotřebitele. Autor navíc v kontextu boje s obezitou připomíná, že zákaz cukru v džusech může vést k tomu, že někteří spotřebitelé začnou místo neslazených džusů pít slazené limonády, a opatření tak bude mít opačné než zamýšlené důsledky.

Regulace platů bankéřů

Evropská unie chce v budoucnosti zakázat, aby bonusy bankéřů byly vyšší než jejich základní plat. Tím chce bojovat proti finanční krizi a vést bankéře k tomu, aby se nepouštěli do rizikového chování a mysleli na dlouhodobý rozvoj banky. Podle odhadů britského Financial Conduct Authority může taková regulace vést naopak ke zvýšení platů bankéřů – místo bonusů jim budou navýšeny základní platy. To podle autora může vést ke snížení flexibility bank v době krize, kdy nebudou moci jednoduše snížit náklady.

Pokuta Microsoftu

Evropská unie donutila Microsoft, aby v rámci operačního systému Windows kromě vlastního prohlížeče Internet Explorer nabízel i instalaci konkurenčních produktů. V důsledku chyby v jedné aktualizaci Microsoft tuto možnost nenabízel a Unie ho za to potrestala pokutou 561 milionů eur. Vačko uvádí, že pokud prohlížeč nabízený v rámci operačního systému zdarma brání konkurenci, pak je možné totéž říct o situaci, kdy automobilky rozhodují o použitých volantech nebo pneumatikách, což je samozřejmě absurdní.

Použití vkladů nad 100 000 eur na záchranu krachujících bank

27. června 2013 byly schváleny plány na zavedení bankovní unie. Jejich součástí je i návrh použít v případě blížícího se kolapsu banku vklady nad sto tisíc eur na její záchranu. Tato možnost podle Vačka oslabí důvěru spotřebitelů v bankovní systém a navíc způsobí, že zákazníci začnou vybírat vklady z bank, kterým budou hrozit problémy, což dané banky poškodí ještě více.

Facebook a Twitter za 50 000 eur

Jako příklad plýtvání uvádí Vačko případ, kdy si bulharské úřady nechaly v rámci propagace využívání eurofondů vytvořit a spravovat facebookové a twitterové profily za 50 000 eur. Autor takové využití prostředků hodnotí jako nehospodárné a věc podle něj nese známky korupčního jednání. Předražená propagace přitom podle všeho není v Unii nijak ojedinělá.

Drahé a kontroverzní video

Evropská unie použila peníze daňových poplatníků k vytvoření videa, které mělo motivovat mladé dívky ve věku 13–17 let k volbě vědecké kariéry. Propagační video se snažilo „bourat genderové stereotypy“, avšak po vlně kritiky, podle které tyto stereotypy naopak prohlubuje, bylo neprodleně staženo. Video trvalo pouze 53 sekund a jeho výroba stála 102 000 eur.

Nadace F. A. Hayeka byla založena v roce 1991. Její aktivity v minulosti pochvalně komentovali např. Steve Forbes nebo Milton Friedman. V roce 2004 obdržela prestižní Templeton Freedom Award, udělovanou think tankům prosazujícím myšlenky svobody.

Vyšlo v prosincovém čísle Revue Politika