Ve firmě, která chce zabít vlastní obor
Životopis zakladatele Amazonu Jeffa Bezose přináší vtahující příběh a závažné otázky.
Steve Jobs Waltera Isaacsona je podobně neodmyslitelným vybavením kanceláří technologických firem i studentských bytů jako ikeácká knihovna Expedit. O to víc mě mrzí, že životopisec promarnil příležitost a svoje síly soustředil na vyprávění báje o rozdrásaném géniovi. Méně už na popis každodenních a mnohdy kolektivních rozhodnutí, bez kterých žádný nápad neopustí rýsovací prkno. (Viz recenzi z listopadu 2011.)
Ačkoliv je zakladatel a CEO Amazonu Jeff Bezos podobně excentrický, jako býval Jobs, reportér Brad Stone si v The Everything Store vystačil s popisem několika mála výbuchů Bezosova vzteku. Z knížky se nedozvíte nic o tom, co jí, jak často se myje, ani jestli na vysoké škole navštěvoval kurz kaligrafie. Přednost, chvályhodně, dostává firma. Stone by přitom na Bezose mohl vytáhnout cokoliv, protože podnikatel svůj životopis na rozdíl od Jobse neautorizoval.
Neznamená to ale, že by kniha vznikla od stolu: Stone se Bezosem poprvé sešel už v roce 2000. Na schůzkách nebyl jediným, kdo pokládal otázky: „Jak se hodláte popasovat s tím, že je každé vyprávění z principu zkreslené?“ zeptal se ho Bezos o mnoho let později. Měl totiž načteného Taleba a věděl o klamu narace — tedy o tom, že si člověk složitou skutečnost rád upravuje do jednoduchých, ale zkreslených příběhů. Úplně se tomu vyhnout nemůžete a v životopise tuplem ne, ale Stone ze zkoušky vychází se ctí. Vyprávění nefiltruje skrz nějakou velkou myšlenku, jako např. „géniové vítězí“ či „prodávejte levně“. Naopak čtenáře — i když spíš nevědomky — vede k přemýšlení nad tím, jestli podobné myšlenky můžou mít univerzální platnost.
Žádné předžvýkané lekce
Vyplatí se například vstoupit jako první na nový trh? Amazonu určitě. Třicetiletý Bezos v roce 1994 objevil neorané pole zvíci kontinentu: „Objednal si výtisk Snů robotů Isaaca Asimova z knihkupectví Future Fantasy v kalifornském Palo Altu. Knížka stála 6,04 dolaru. Když za dva týdny přišla, Ardai roztrhnul lepenkový obal a ukázal ji Bezosovi. Cestou se poničila. Nikdo zatím nepřišel na to, jak správně prodávat knížky po internetu, a Bezos to bral jako obrovskou nevyužitou příležitost.“ Uspěl. Jenomže o pár stovek stran později The Everything Store zmiňuje první přenosnou čtečku Rocketbook od firmy NuvoMedia, vpravdě revoluční zařízení. Její ekonomický úspěch se nemohl rovnat s úspěchem Kindlu, který se do soutěže přihlásil až jako jeden z posledních. Amazon totiž na rozdíl od NuvoMedia a dalších konkurentů nabídl svým zákazníkům možnost pohodlně kupovat kvalitní elektronické knihy, bez počítače a drátů, rovnou ze čtečky.
Nebo: Opravdu stojí za výsledky Amazonu neustálé testování všech domněnek? Firma skutečně byla jedním z pionýrů rozhodování na základě experimentů. Stone to ukazuje na příkladu televizních kampaní, jejichž účinnost Amazon před celonárodním nasazením nejprve měřil v jednotlivých amerických státech. Kult testování má ale i v Amazonu své meze: Bezos si třeba umanul, že hlavní stránka obchodu ponese velkou reklamu na nové Kindly, přestože v tu chvíli nebyly na skladě. Zákazníky to mátlo a firmě utíkaly peníze, které mohla vydělat, kdyby exkluzivní prostor propagoval dostupné zboží — ale Šéf se tak prostě rozhodl a tečka.
Proč v čele velkých firem stojí téměř zákonitě cholerici? Ani to nevíme: „Zakladatel Applu propouštěl zaměstnance ve výtahu a řval na manažery se špatnými výsledky. (…) Bill Gates vybuchoval vzteky. Jeho následník v čele Microsoftu, Steve Ballmer, má ve zvyku házet křesly. Dlouholetý CEO Intelu, Andy Grove, pouštěl takovou hrůzu, že jeden jeho podřízený omdlel při hodnotícím pohovoru.“ Stone ukazuje, jak Bezos dokázal svým charismatem „zakřivit realitu“ a své kolegy ohromně motivovat. Zároveň ale připomíná nadané a pracovité lidi, kteří z Amazonu odešli kvůli vyčerpání nebo nemožnosti sloučit rodinný život s prací ve firmě, kde se běžně schůzuje o sobotách.
Svoje limity má nakonec i Bezosovo krédo, že se Amazon soustředí na zákazníky, ne na konkurenci. Přitažlivá myšlenka – Stone ji ale nabourává obrazem paniky, který pod povrchem sebejisté firmy vyvolával růst eBaye, i detailním popisem odkoupení obchodů Zappos a Quidsi.
Zpěv amazonských sirén
Nejdůležitějším, a přitom na první pohled jen málo zřetelným motivem The Everything Store je snaha Amazonu o disruptivní (tedy radikální, nespojité, revoluční) inovace. Ten termín Bezos objevil v knize The Innovator’s Dilemma Claytona Christensena a hned zaúkoloval jednoho z vývojářů Kindlu: „Pokus se zabít svůj vlastní obor. Dělej všechno tak, jako kdybys chtěl připravit o práci každého, kdo prodává papírové knihy.“
Stone cituje zaměstnance Amazonu, podle kterých spolupráce externích firem s gigantickým obchodem připomíná návyk na heroinu: ze začátku znamená „být na Amazonu“ ohromný příliv objednávek, dlouhodobě je to pro ně ale destruktivní. Gigant totiž neustále snižuje marže a je mu úplně jedno, jestli nějaké nakladatelství nebo třeba nožířství zkrachuje. Jeden podnikatel mluví doslova o „závodu k nule“ a připomíná tak knihu Who Owns the Future. V té Jaron Lanier píše o „internetových sirénách“, několika málo firmách, které k sobě přivolají uživatele i dodavatele, komplikují jim cestu nazpátek a postupně likvidují konkurenci.
Čímž se opět dostáváme k Jobsům a nově i Bezosům v poličkách. Není mi úplně jasné, čím jsou ti chlapíci inspirativní – vždyť jejich cíle spíš než kapitalistické ideály připomínají vrcholný feudalismus. Ačkoliv, i tehdy vlastně vazalové svoje lenní pány upřímně obdivovali…
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu