Donald Trump

Světová i americká ekonomika se chovají podivně. Ceny aktiv rostou do nebes, navzdory dovozním clům Amerika dále posiluje, nezaměstnanost je nízká – ale zadlužení roste. Řada ekonomů i proto varuje, že žijeme v nové ekonomické bublině. A ta jednou nevyhnutelně praskne.

Téměř všechno evropské zboží importované do USA bude zatížené patnáctiprocentním clem. Přesně na půl cesty mezi 30 procenty, kterými hrozil americký prezident, a nulou, kterou protinavrhla Evropská unie. Nejistota skončila, chválí si kompromis šéfka Evropské komise. Jenomže právě to bohužel není pravda.

První volební období amerického prezidenta Donalda Trumpa nastartovalo aktivismus značek a firem. To druhé ale nutí velké globální hráče řadit zpátečku. Podle marketingových odborníků to ale neznamená konec brand aktivismu. Více v další ochutnávce z aktuálního čísla tištěného Finmagu.

Americký prezident Donald Trump poslal Evropské unii dopis, kde jí oznámil, že na dovoz z Evropy do USA uvalí od prvního srpna třicetiprocentní cla. Podobné listy obdržely i jednotlivé země po celém světě. Na první pohled ale celní sazby nedávají logiku. Tak o co tu vůbec jde?

Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu neznamená jen nepředvídatelné celní války, ale i proměnu marketingové komunikace firem. Velcí globální hráči jako Google nebo Walmart utlumují své programy diverzity a méně se pouštějí do aktivistických kampaní k polarizujícím tématům. Je tedy brand aktivismus mrtvý? „Pokud máte loajální kmen zákazníků, měli byste nyní ve svém aktivismu ještě přitvrdit,“ oponuje v rozhovoru pro Finmag reklamní stratég Adam Ondráček ze studia Kontra.

Evropská komise příští týden odhalí strategii, která má smělý cíl – udělat z Evropy vysněné místo pro podnikání. Bude to jen další plácnutí do vody, nebo se starý kontinent – a s ním i Česko – konečně pohne dopředu?

Průmyslová produkce v Česku v březnu 2025 meziročně vzrostla o 1,4 %, meziměsíčně o 0,4 %. Nové zakázky v průmyslu vzrostly meziročně o 0,9 %, meziměsíčně o 2,1 %. Za pozitivními čísly stojí hlavně výroba a rozvod energií, kde sehrály roli klimatické podmínky. Z dlouhodobého hlediska ale průmysl dál stagnuje, a podle expertů ho navíc ohrožuje hrozba celní války s USA.

Cla jsou jen příznakem hlubší krize a světový řád, na který jsme si zvykli, se drolí. Pokud to politici neuřídí, může být výsledek horší než pouhá recese, píše v komentáři analytik BHS Timur Barotov. Neotřelý pohled na celní válku v kontextu světového dění přinášíme po drobných redakčních úpravách. O čem (taky) celní válka USA může být?

Generální ředitel České exportní banky Daniel Krumpolc tvrdí, že v době globální nejistoty spojené s americkými cly si i firmy dávají ve svých rozhodnutích na čas. Dokud prý není jasné, jaká cla a kdy USA na Evropu skutečně uvalí, není se ani čemu divit. „Teď jsme ve fázi, kdy se všechno mele,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz. Český byznys má podle něj dostatek rozumu i síly rozhodovat sám za sebe.

Člen bankovní rady České národní banky Jan Procházka ve středu v rámci 32. exportního fóra Asociace exportérů odhadl, jak celní válka vyvolaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem reálně dopadne na Česko. Připravit se podle něj musíme na pokles odhadovaného růstu ekonomiky, ale i vyšší inflaci. I proto nelze očekávat, že by centrální banka zásadně snižovala základní úroky. Donald Trump mezitím vyhlášená cla, s výjimkou Číny, pozastavil.

Trhy kolísají, pravidla se mění, jistoty padají. Spojené státy boří globální obchod, který od druhé světové války významně pomáhaly budovat. Jak to dopadne, se odhadovat moc nedá. Ale každá krize má svoje vítěze. Proč byste na nové éře světového obchodu neměli vydělat právě vy?

Evropská unie musí na nová americká cla reagovat jednotně a rozumně, a to bez zbytečné eskalace. Posílit je potřeba konkurenceschopnost evropských ekonomik a hledat nové trhy. Na středečním jednání se na tom shodl kabinet Petra Fialy společně se zástupci podnikatelů.

Po čtyřech měsících poklesu se český průmysl v únoru vrátil k růstu. Meziročně vzrostl o 1,5 procenta, meziměsíčně pak o 1,7 procenta. Na první pohled jde o povzbudivý výsledek, zvlášť když překonal očekávání trhu. Ekonomové se ale shodují, že na místě je jen mírný optimismus – výrazný růst totiž táhl hlavně energetický sektor, zatímco zpracovatelský průmysl zůstává víceméně na místě. Budoucí vývoj navíc mohou negativně ovlivnit americká cla.

Tržby v maloobchodě jdou nahoru. Podle dat Českého statistického úřadu se v únoru meziročně zvýšily o 3,8 procenta. Zásluhu na tom má hlavně lepší situace domácností, kterým rostou příjmy. Zároveň se daří držet na uzdě inflaci.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových „recipročních cel“ na dovoz zboží z Evropské unie ve výši 20 procent. Svůj krok hájí slovy o ochraně americké ekonomiky a podpoře domácí výroby. Pro české firmy je to problém, podle expertů stáhne Trumpův krok českou ekonomiku do recese.

Americký prezident Donald Trump oznámil navýšení cel na dovoz automobilů vyrobených mimo Spojené státy ve výši 25 procent. Automobilový průmysl je přitom pro Česko klíčový sektor. Jak tato opatření dopadnou na české firmy a co by teď mělo Česko dělat? Zeptali jsme se expertů.

Světem se šíří vlna bojkotu proti americkému zboží a produktům. Zákazníci od Kanady, přes Velkou Británii až po Japonsko tím dávají najevo jasnou nespokojenost s kroky administrativy Donalda Trumpa. Tlaku čelí i firmy jeho pravé ruky, miliardáře Elona Muska. Jak úspěšný bojkot může být?

Amerika byla velká. Inovovala, hospodářsky rostla, investoři ji milovali. Evropa jen záviděla. Teď se ale může všechno otočit. Evropa klidně ukáže Spojeným státům záda. Pomůže zbrojení, příliv peněz roztrpčených investorů ze zámoří – a nové dluhy. A taky je potřeba udělat několik domácích úkolů.

Průmyslová produkce v lednu meziročně reálně klesla o 0,6 %, meziměsíčně byla nižší o 0,3 %, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Průmysl tak mírně překonal odhady trhu, přesto dál zůstává v bídné kondici, upozorňují ekonomové.

Amerika rozehrává vysokou hru s vysokými cly. České společnosti sice přímo do USA tolik neexportují, dodávají ale do zemí, pro které jde o klíčové odbytiště. Nové celní tarify na dovoz do Států (i případná odpověď Evropské unie) tedy budou bolet i je. Jak se připravit, jestli je ještě trocha času? Ptáme se odborníků.

Američané vidí Evropu jako slabou, přeregulovanou a téměř nepotřebnou. Co má teď Evropa dělat? Jeden recept se přímo nabízí.