Články na téma: gender

Rovnost pohlaví ve vrcholovém managementu středně velkých firem nebude dosažena dřív než v roce 2051, ukazuje výzkum společnosti Grant Thornton. V současnosti je ve vedoucích pozicích podniků 34 procent žen.

Mají malý obchod ve městě, „vedlejšák“ na mateřské dovolené nebo úspěšně řídí několik zaměstnanců a zaměstnankyň. Způsobů a podob, jakými ženy v Česku podnikají, je mnoho. A mnoho je i potíží, kterým při tom musejí čelit. Co všechno se musí změnit, abychom mohly podnikat svobodně, sebevědomě a především úspěšně?

Do české kotliny se blíží genderové regulace. A s nimi dorazí další příděl administrativy zaváděné ve jménu sociálního pokroku, který nás zase o kousek posune k centrálně plánované ekonomice. Na pozoru by se měly mít hlavně firmy s ryze mužským vedením.

Děti básničku, muži kytičku. Máme tu Mezinárodní den žen. Básnička a kytička jsou jistě fajn, ale možná by ženy spíš ocenily něco jiného. Například rovné příležitosti. V podnikání je u nás ženy jistě mají: nic jim v rozjetí byznysu přece nebrání. Jenže jak ukazuje naše anketa mezi úspěšnými podnikatelkami, je to ještě trochu jinak.

Vláda se chystá zavést genderové kvóty. Dorazily z Bruselu a neprospějí firmám, bankám, ekonomice ani samotným ženám, kvůli kterým budou implementovány.

Stát zastrčí ještě hlouběji nos do soukromého byznysu. Vláda, která se hlásí ke svobodě podnikání, bude zavádět regulace prosazující rovné odměňování a genderovou spravedlnost ve firmách.

Tradiční genderové stereotypy a nerovnosti v oblasti majetku postupně mizí. Ukazuje to aktuální průzkum projektu NextŽeny, podle kterého ženy-investorky čím dál častěji aktivně promlouvají do správy rodinného bohatství. A na rozdíl od mužů s přibývajícím věkem víc riskují.

Průnik mužů do profesí, kde zatím typicky převládají ženy, by mohl mít příjemné pozitivní účinky i pro ty ženy. Mohl by například přinést vyšší mzdy.

Jak vidím nepřechýlenou ženskou, otvírá se mně v kapse červené pero.

Humanitní obory jsou u nás ve srovnání se zahraničím krotinké. Čím líp jejich prostředí znáte, tím víc se divíte alarmistům.

Google nepodporuje pestrost na pracovišti z lásky k rovnoprávnosti, ale proto, že ho předsudky brzdí v podnikání. Jedním z jeho nejvděčnějších klientů jsou paradoxně extremisté, kterým usnadnil přístup k publiku i penězům.

Daňová přiznání jsou v Norsku veřejná. Tamní kultura otevřenosti by mohla pomoci k vyšším platům i v Česku.

Českým bojovníkům proti umělému oplodňování nezadaných žen a leseb nejde o práva dětí, ale o výchovu dospělých.

Nekorektní pravda o unisex toaletách, kterou vám alternativní média tají: mají pánské a dámské toalety doplnit, ne nahradit. Tím většina argumentů proti padá, pro jich je naopak několik.

Ve dvaatřiceti má zkušenosti z OSN a elitní poradenské firmy McKinsey. K tomu vystudovala MBA na Harvardu, přivedla na svět tři děti a taky začla přemýšlet, kam se vlastně pořád žene. Když zjistila, že to téma netrápí jen ji, rozhodla se mu věnovat intenzivněji. Výsledkem je Atairu, společnost zabývající se autentickým leadershipem. Radka v ní společně s ostatními radí, jak se stát úspěšným lídrem a nezbláznit se z toho. „V byznysu není důležité budovat lídry, kteří jdou sami, ale lídry, kteří dokážou spolupracovat,“ říká Radka Dohnalová.

Na vysokých postech v politice i v byznysu je podstatně míň žen než mužů. Vyrovnat poměry a pomoct ženám nahoru mají genderové kvóty. Neporadí si ale ženy – pokud do řídicích funkcí chtějí – samy? Skutečně potřebují kvóty?

Ne každé rozhodnutí západních ministrů a úředníků je správné – ale když se do mentorování pustí čeští politici a komentátoři, nezbývá než si k festivalu trapnosti otevřít popkorn.

Zapomeňte na recyklované historky z natáčení a rádobyvtipné televizní přežblepty. Máme pro vás daleko lepší silvestrovskou nadílku: žebříček nejlepších absurdit roku 2015!

Koketní chování, opilost ani prodej vlastního těla nejsou pozvánky ke zneužití. Bylo by dobré, kdyby média a policie přestaly naznačovat opak.

Dřív kvóty pro ženy odmítala. Dnes je jako eurokomisařka pro spravedlnost a rovnost pohlaví prosazuje po celé Evropě. Není to jen berlička, která ponižuje schopné ženy? A už Věra Jourová o prospěšnosti kvót pro ženy ve vedení firem přesvědčila stranického šéfa Andreje Babiše?

Jsou ženy diskriminovány na pracovištích? Dostávají za úplně stejnou práci nižší odměnu než muži? Je na ně vyvíjen kulturní tlak, aby se vzdaly vzdělání a kariéry? Lze odpovědět na tyto otázky „ne“, a přesto úplně nezavrhnout ideu feminismu?