Články na téma: Německo

Američané vidí Evropu jako slabou, přeregulovanou a téměř nepotřebnou. Co má teď Evropa dělat? Jeden recept se přímo nabízí.

Německý průmysl padá. Počet vyrobených automobilů klesl za posledních sedm let o 35 procent. Mluví se o dotacích, podpůrných balíčcích, šrotovném – a také o deindustrizalizaci a o různých temných scénářích. Černý scénář pro Německo by přitom byl ještě černější pro českou ekonomiku. Je to snad začátek naší cesty do bezvýznamnosti?

Nejsilnější evropská ekonomika se rozhodla pro odvážnou reformu energetiky. Zbaví se jaderných i uhelných elektráren a vsadí na obnovitelné zdroje. Výsledky jsou zatím v Německu rozpačité. Přinášíme ukázku analytického textu z aktuálního tištěného Finmagu.

Výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) v českém zpracovatelském sektoru v září klesl ze srpnových 46,7 na 46 bodů. Index tak i nadále signalizuje ochlazování průmyslové aktivity, což je setrvalý stav už osmadvacet měsíců v řadě.

Německo máme zafixované jako superúspěšnou ekonomiku. V posledních letech má sice problémy s růstem, ale pořád patří ke světové špičce. Co ale z Německa udělalo tak úspěšnou zemi a proč právě Německo mezi ostatními hospodářsky vyniklo? Proč ne třeba Španělsko, Rumunsko nebo Turecko? A co je nejdůležitější: může dnes někdo jeho úspěch zopakovat?

Největší český online obchod s použitými knihami získal 4 miliony eur (100 milionů korun) na další růst v Německu. Peníze mu svěřil Genesis Growth Equity Fund I a investoři z Mitonu, kteří antikvariát podporují dlouhodobě.

„Do výkonu české ekonomiky v letošním druhém kvartále nebyly vkládány velké naděje, přesto dokázal zklamat.“ Tak komentuje čísla, která dnes zveřejnil Český statistický úřad, ekonom Vít Hradil. Předběžný odhad růstu HDP za druhé čtvrtletí je 0,3 procenta proti minulému kvartálu, meziročně 0,4 procenta.

Rohlik Group Tomáše Čupra získala na další rozvoj 170 milionů dolarů. Tedy skoro čtyři miliardy korun. Projíst je nehodlá, investuje je do geografického rozšíření byznysu.

„Do výkonu průmyslového sektoru jsme nevkládali velké naděje, přesto dokázal zklamat,“ shrnul Vít Hradil ze společnosti Cyrrus pocity analytiků a komentátorů nad čerstvými čísly ze statistického úřadu. A další měsíce nebude líp.

Tuzemská průmyslová výroba letos v únoru zaostala za očekáváním. Meziročně přidala jen 0,7 procenta. Český průmysl dál trápí vysoké úroky, teplé počasí, slabá německá a čínská poptávka, ale i útoky jemenských povstalců v Rudém moři.

Ekonomický vývoj v Německu nepůsobí dobrým dojmem. Počet firemních bankrotů vzrostl v roce 2023 o 22,1 procenta. Přispěl k tomu hospodářský útlum, vysoká inflace a růst úrokových sazeb. A letos se bankrotů čeká ještě víc; čtvrtina firem se potýká s růstem objemu špatných úvěrů. Mají se snad Češi začít bát?

Nemocný muž Evropy. Tak nedávno označil německý deník Die Welt českou ekonomiku. A něco na tom tom je, protože Česko si opravdu nevede dobře. Otázkou ovšem zůstává, co s tím?

Pláže s bílým pískem jsou blíž, než si myslíte. Pokud chcete k moři na víkend, jeďte na Rujánu. Elektroauto ale protentokrát nechejte doma v garáži. Odemykáme pro vás letní text z tištěného Finmagu.

Správci firemních vozových parků v Německu kalí plány budoucí čisté mobility, jak si ji představují političtí lídři. Přestože auta s elektrickým pohonem v prodejích na sklonku loňského roku už porážely diesely a benzíny, v segmentu služebních vozů se podíl elektroaut počítá v jednotkách procent.

Německo začalo stavět masivní systém protivzdušné obrany, o jehož miliardové financování by se chtělo podělit s dalšími zeměmi. Jak zištná může být současná pomoc Berlína středoevropským spojencům?

Jiný svět, jiná Evropa, jiné Německo? Německý kancléř Olaf Scholz ve svém pražském projevu mluvil o změně, kterou potřebuje Evropa do budoucna. Ta ale podle jeho představ nebude zase tak velká, jak by se mohlo zdát.

Rusko už přes pět měsíců vede neospravedlnitelnou útočnou válku proti Ukrajině a v Evropě se dějí podivuhodné věci. Zejména pak v Německu, které dlouhodobě razí nepříliš srozumitelnou energetickou politiku.

Velká aktivita na lince Praha-Berlín v posledních dnech připomněla, jak důležitá ekonomická spolupráce obou zemí je. Zvlášť nyní v době energetické a bezpečnostní krize.

Poznání, že se učíme pro život, ne pro školu, platí tisíce let. Výklad formule Vitae non scholae discimus se ale v moderní době poněkud omezil na tupý pragmatismus. Po odmítání povinné maturity z matematiky přichází likvidace povinné výuky druhého cizího jazyka. A obojí se stejně limitovaným argumentem: pro život to většina lidí vůbec nepotřebuje.

Válka mění perspektivy a plány. Co bylo důležité včera, je méně důležité dnes a zítra. Válka na Ukrajině dala prý zapomenout na všechny „Green Dealy“ světa, protože starost o bezpečnost – ať už vojenskou, nebo energetickou – je bližší než úzkostná starost o klima. Přitom jedno riziko nevylučuje druhé. Naopak. Starost o budoucí bezpečnost se bez starosti o klima rozhodně neobejde.

Německo našlo novou Angelu Merkelovou. Jmenuje se Olaf Scholz a paradoxně nepochází z její strany. Sociálnědemokratický lídr zapůsobil na voliče nejen množstvím zkušeností, ale hlavně stejně nezáživným způsobem vystupování. Právě to stalo také jeho hlavní výhodou.