Pracovní trh

Česká ekonomika by se letos mohla konečně výrazně nadechnout. Podle nové prognózy společnosti Deloitte poroste HDP o víc než tři procenta a inflace zůstane pod kontrolou. Zato úrokové sazby se prý po celý rok nepohnou. Klíčovou roli v růstu má sehrát domácí poptávka.

Podíl lidí bez práce v Česku v listopadu dosáhl 4,6 procenta, stejně jako o měsíc dříve. Oproti loňskému listopadu to bylo víc o 0,7 procentního bodu. Uvedl to Úřad práce ČR. Podle analytiků bude nezaměstnaných v dalších měsících přibývat.

Přilákat do firmy ty pravé zaměstnance je klíč k úspěchu. Jak ale jako malá nebo střední firma nepohořet v konkurenci někdy až nesmyslných benefitů nadnárodních korporací? „Hlavně si věřte,“ radí konzultantka Hana Slačálková. Sama se rozhodla jít na volnou nohu právě proto, aby i menším firmám ukázala, jak na trhu práce uspět.

Téměř 42 % firem v Česku letos svým zaměstnancům vyplatí třináctý plat nebo mimořádnou odměnu ve stejné výši. Nejštědřejší jsou střední a velké podniky, ale i malé firmy přidávají, kde mohou. Vyplývá to z pravidelného šetření Komorový barometr, který na podzim provedla Hospodářská komora ČR mezi 450 firmami napříč velikostmi a obory podnikání.

Index očekávání firem roste, nahoru ho táhne hlavně chuť firem investovat do inovací. České firmy se tedy na podzim 2025 dívají do budoucnosti s větší důvěrou než na jaře. Největší brzdou pro ně zůstávají ceny energií, nedostatek lidí a německá stagnace, vyplývá z aktuální šetření ČSOB.

Firmy si už léta stěžují, že nejsou lidi. Populace stárne, počet lidí v produktivním věku klesá, a tím klesá i počet pracujících. Jednou z možností, jak to řešit, je „dovoz“ cizinců. Jenže jak to vypadá, budoucí vláda chce zaměstnavatelům tuhle možnost pořádně ztížit.

Všude v Evropě jsou si zaměstnanci rovni, ale v Česku jsou si rovnější. Stejnou mzdu má u nás brát pošťák v Práglu jako v Holomóci. Lavina žalob na zaměstnavatele, kteří nectí zásadu rovných mezd v metropolích a regionech, se může spustit co chvíli. Vláda jí přitom mohla předejít změnou zákoníku práce. Jenomže tu prováhala.

Parlamentní volby 2025 se neúprosně blíží. Složení nové Sněmovny, a tedy i vlády, si Češi zvolí ve dnech 3. a 4. října 2025. S programy se však současné politické subjekty příliš nechlubí, víc než na obsah se soustředí na emoce. To ale neznamená, že se nebudeme ptát.

Podle údajů z Úřadu práce je květnový podíl nezaměstnaných osob letos zatím nejnižší. Jenže jindy už v tomto měsíci lidé z trhu mizí na sezonní pozice. Na květen je tedy nezaměstnanost nezvykle vysoká. Jenže to ještě neznamená, že snadno najdete svého člověka. Ačkoli – data naznačují, že možná půjde sehnat třeba dřív nedostatkového ajťáka.

Domácí ekonomika na začátku letošního roku rostla výrazněji, než ukazoval předběžný odhad z konce dubna. Mezičtvrtletní růst HDP v prvním letošním kvartálu podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu dosáhl 0,8 % a meziročně si ekonomika polepšila o 2,2 %. To představuje nejlepší výsledek od konce roku 2021.

Na první pohled to zní neuvěřitelně: děti raději studují gymnázia a následně humanitní obory na vysokých školách, než aby šly na učňák, průmyslovku nebo alespoň na technicky zaměřenou vysokou školu. Výsledkem prý je, že ze škol vycházejí lidé, které firmy nepotřebují. Jenže realita je o pořádný chlup složitější. A řešení existuje už léta.

Novela zákoníku práce přináší několik podstatných změn. Nová pravidla upravují výpovědní lhůty, zkušební doby, rodičovskou dovolenou a další klíčové oblasti pracovního práva. Senátoři novelu dnes potvrdili, platit může už od června.

Nezaměstnanost v Česku se letos v březnu mírně snížila. Podíl lidí bez práce klesl na 4,3 %, což oproti únoru znamená rozdíl o desetinu procenta. Z pohledu zaměstnavatelů ale zůstává situace na pracovním trhu složitá – firmy sice postupně navyšují nabídku volných míst, stále však narážejí na nesoulad mezi požadovanou kvalifikací a nabídkou pracovníků.

Marian Jurečka se chystá překlopit do českého právního řádu nová evropská pravidla pro transparentní odměňování ve firmách. Je ale správně žádat stejný plat jako v Praze i v regionech? A je nutné firmám nakládat další tunu administrativy?

Nejvíc se mluvilo o výpovědích bez uvedení důvodu. Přestože bylo skoro jasné, že nemůžou projít. Takzvaná flexinovela zákoníku práce ale přináší jiné podstatné změny. Nová pravidla upravují výpovědní lhůty, zkušební doby, rodičovskou dovolenou a další klíčové oblasti pracovního práva. Změny nabydou účinnosti brzy – co všechno přinesou?

Ukrajinci se po letech dominance Slováků stali aktuálně nejpočetnější cizineckou skupinou na českém trhu práce. Vyplývá to z podrobných statistik, které v aktuálním vydání magazínu Českého statistického úřadu Statistika&My zanalyzoval ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibor Holý. „Třebaže ukrajinští pracovníci působí v Česku dlouhodobě, v posledních dvou letech situaci výrazně proměnil příchod válečných uprchlíků,“ píše.

Nezaměstnaných přibývá, volná místa ubývají, naznačuje čerstvá statistika z úřadů práce. Přesto je ale nezaměstnanost v Česku nejmenší v Evropské unii.

Průmyslová produkce v listopadu 2024 byla reálně meziměsíčně nižší o 1,5 %. Meziročně klesla o 2,7 %. Poklesl i počet nových zakázek a lidí bez práce přibývá. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Dolů nás táhne především oblast automotive a chřadnoucí průmysl v Německu, shodují se ekonomové. Současné krizi navíc brzký konec nevěští.

Španělsko je z pohledu loňského vývoje nejúspěšnější zemí mezi ekonomicky vyspělými státy sdruženými v organizaci OECD. V ekonomickém růstu předstihlo dokonce i Spojené státy. Ještě před pár lety přitom bylo symbolem předlužené upadající země. Co za tímto „zázrakem“ stojí a co si z toho může odnést Česko?

Česká průmyslová produkce v říjnu meziročně klesla o 2,1 %, meziměsíčně byla nižší o 0,7 %. Ukázala to aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tuzemský průmysl se podle ekonomů nachází ve vleku Německa, jehož průmyslový sektor je v tragické kondici. Pozitivní navíc nejsou ani vyhlídky do dalších měsíců.

V letošním třetím čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o sedm procent na 45 412 Kč, reálně vzrostla o 4,6 %, tedy nad očekávání trhu i České národní banky. Firmy podle ekonomů v příštím roce budou muset balancovat mezi požadavky zaměstnanců a opatrností danou ekonomickými nejistotami.