Články na téma: volební kampaň

Je to patrně nejvýraznější slogan blížících se krajských voleb: Vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala, slibuje hnutí ANO. A je zřejmé, že s podobným poselstvím vyrazí formace Andreje Babiše v příštím roce také do sněmovních voleb. Dá se mu věřit? A jak bude za Babiše podnikatelům?

Pomáhá lidem, proto Babiš. Tenhle slogan, s kterým majitel a sponzor hnutí ANO vyráží do prezidentských voleb, může být přitažlivý. Zejména pro ty, kteří si neuvědomují, že jim jako premiér pomáhal z jejich peněz. Proto Andreje Babiše nemůžeme předem odepisovat.

O čem teď Andrej Babiš sní, když náhodou spí? Skutečně se vzdal pomyšlení na vládní comeback? Jeho odsouvání oznámení kandidatury na prezidenta tomu nenapovídá.

Andrej Babiš se vydal po českých a moravských krajích šířit myšlenku, že z krizí je možné se prožrat.

Hrůzy předvolebního boje o předsednictvo České advokátní komory očima přímého účastníka.

„Opoziční strany měly osm let na to, aby se na souboj s Andrejem Babišem připravily, a stejně to s ním neumí sehrát. Klíčovou personou může být při povolebních vyjednáváních nakonec prezident Zeman,“ říká v podcastu bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.

Sociální demokracie jde do voleb s radikálně levicovým programem. Bohatí mají platit na chudší. ČSSD chce být znovu stranou lidí práce a solidarity a opouští středovou pozici, která ji držela u vlády. Střed je ostatně přeplněný. Přitáhne prudké červenání voliče?

V průzkumech už ANO není první a sociální demokracie musí o přežití zabojovat. To vás bude něco stát. Na velké pomáhání radši zapomeňte.

Politici před volbami obvykle slibují hory doly, po volbách ale začínají ztrácet paměť. Třeba i proto, že velká část slibů se prostě splnit nedá. V pokračování rozhovoru s ekonomem Lukášem Kovandou jsme si posvítili na volební programy českých parlamentních stran.

„Někteří poslanci už vědí, že na kandidátkách nebudou na volitelných místech, takže nemají co ztratit a jdou na ruku různým zájmovým skupinám,“ říká ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.

Srovnání s Estonskem nebo Nizozemím odhaluje, že Česko mnohem víc než byrokracie „bruselská“ dusí ta „pražská“. Proč už jí skoro nikdo nejde po krku?

Čeští Piráti nemají zástupce ve Sněmovně, dělí se o jediného senátora. Proč se věnovat periferní partaji? Právě proto, že akcentuje jiná témata než strany ostatní a že má jiný styl. A navíc – mluvit o okraji je krátkozraké, Piráti mají lidi v obecních zastupitelstvech, mimo jiné v pražském. Jeho fungování poodhalí výrazná tvář českých Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Parlament ovládne ten, kdo dokáže sehnat nejvíc peněz a pořídit za ně takovou kampaň, která nejvíc odpovídá tomu, co voliči chtějí slyšet. Volič tomu odmítá věřit, má přece svoji hlavu. A připustit si to je obtížné i pro samotné politiky – proto jsou taky jejich výkony tak žalostné. Přinášíme třetí díl analýzy našeho volebního chování z pera Petra Hampla.

Prezidentská předvolební videa jsou u nás nový žánr, ale chytla se. Od dob chalupářských videí Jaroslava Bureše z roku 2003 jsme se posunuli k poměrně zajímavým klipům. Co o kandidátech říkají?

Warren Buffett se protřele stylizuje coby hotový Mirek Dušín, lidumil, který se mezi nenasytnou cháskou z Wall Streetu ocitl nějakým nedopatřením. Ne všichni mu to baští.

Zastánci „malého státu“ se radují. Americký prezidentský kandidát Ron Paul slaví úspěchy díky marketingové strategii postavené na nových médiích a aktivních podporovatelích. I tato marketingová strategie má však své limity. Dosáhnul na ně Ron Paul? Dokáže oslovit také generace, které v jejich rozhodování oslovují spíš tradiční, mainstreamová média?

Za lobbistické orgie označil David Ondráčka, šéf české pobočky Transparency International, schvalování zákona o veřejných zakázkách. O frustraci, která vládne Česku, i o naději, že jednou korupční hydra přece jen nějaké hlavy ztratí, čtěte v druhém dílu exkluzivního rozhovoru pro Peníze.cz a Finmag.

Moc a peníze najdeme především tam, kde se rozhoduje o regulacích. A také u poradenských a právních firem, které pro takové instituce pracují. Logickým důsledkem je finanční superpřevaha těch politických stran, které usilují o zvyšování daní a státních zásahů.