Pracovní síla

Slovenská společnost Gevorkyan nahrazuje nedostatek pracovní síly roboty a část energií si zajišťuje vlastní výrobou. Díky většímu zapojení do obranného průmyslu má nakročeno k výraznému růstu. Zakladatel Artur Gevorkyan ale v podcastu Investičního webu tvrdí, že nebýt komplikované situace v evropském průmyslu, rostli by o stovky procent.

Na první pohled to zní neuvěřitelně: děti raději studují gymnázia a následně humanitní obory na vysokých školách, než aby šly na učňák, průmyslovku nebo alespoň na technicky zaměřenou vysokou školu. Výsledkem prý je, že ze škol vycházejí lidé, které firmy nepotřebují. Jenže realita je o pořádný chlup složitější. A řešení existuje už léta.

Zavedení mistrovské zkoušky v českém řemeslném sektoru může podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) znamenat neférové znevýhodnění menších podnikatelů oproti velkým firmám. Úřad proto varuje před možnými protisoutěžními dopady navrhované legislativy a doporučuje její přehodnocení.

České firmy si zahraničních pracovníků váží, podle většiny jsou dokonce pracovitější než Češi. Vadí jim ale zdlouhavost procesu související s jejich zaměstnáváním a náročná administrativa. Vyplývá to z šetření Hospodářské komory (HK).

Firmy bijí na poplach, nařizují zaměstnancům návrat z home office do práce. Vysvětlují to úpadkem spolupráce a kreativity i poklesem výkonnosti. Mnozí zaměstnanci se však práci v kanceláři brání. Bude z toho nová kulturní válka?

Dubajské úřady nedávno vzbudily rozruch zprávou, že po dobu sedmi týdnů převedou své zaměstnance na čtyřdenní pracovní týden. Podle expertů je to jeden z největších projektů tohoto druhu s možným velkým dopadem. Změní Emiráty svět zaměstnanosti? Anebo dokonce životní styl?

Jakou budoucnost má český automobilový průmysl? Hrozí, že jeho význam časem poklesne nebo dokonce že úplně zmizí? Podívejme se dnes na scénář, který je asi pro nekoho příliš divoký, jenže dřív nebo později určitě přijde: krach českého autoprůmyslu. A na to, jak se na něj připravit.

Podíl služeb na hrubém domácím produktu, hrubé přidané hodnotě i zaměstnanosti je v Česku nižší, než je běžné v zahraničí. V příštích letech by se měl zvyšovat, sektoru ale dál hrozí nedostatek pracovních sil, vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků (AMSP).

Agentura CzechTrade spouští službu Podpora ekonomické migraci, jejímž cílem je českým firmám pomoci s hledáním kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí, například zedníků, truhlářů či elektrikářů.. Poskytována bude například v Gruzii, Arménii, Srbsku nebo Černé Hoře.

Míra nezaměstnanosti v únoru stagnovala, počet uchazečů o práci se v meziměsíčním i meziročním srovnání mírně zvýšil. Část firemního sektoru omezuje nové nábory a ve výjimečných případech sahá i k propouštění. I v evropském srovnání je ale český pracovní trh stále v dobré kondici.

Česko se přestalo hýbat. Není to snad tím, že v této zemi máme plnou zaměstnanost a dotacemi držíme nad vodou zombie firmy?

Česká populace stárne, firmám scházejí lidé a je třeba to řešit, jinak to poškodí českou ekonomiku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka proto nedávno oznámil, že zvýší kvóty pro „dovoz“ pracovníků z ciziny. Jenže jakkoliv to je dobrá okamžitá pomoc pro některé firmy, dlouhodobě to problém české ekonomiky ani podstatné části podniků nevyřeší. Co je tady špatně?

Česku ročně utíkají desítky miliard korun, které by získalo už jen větším otevřením pracovního trhu. Firmy v čele s Hospodářskou komorou ČR proto volají po zjednodušení a zrychlení přijímání zahraničních pracovníků, které se kvůli nízkým kvótám a přílišné byrokracii nedaří do Česka dostat. Stát ovšem tvrdí, že na zefektivnění systému pracuje.

Nejsou lidi. V Česku scházejí desítky tisíc pracovníků. Také proto se naše ekonomika po covidu a energetické krizi tak těžce rozjíždí. Pomohli by pracovníci ze zahraničí. Vláda ale s podporou klíčového programu váhá.

Slibuje až osmdesátiprocentní úsporu nákladů nebo rapidní zvýšení efektivity zaměstnanců. Nepotřebuje přestávky a pracuje čtyřikrát rychleji. Umělá inteligence, která loni vtrhla do společnosti s nebývalou razancí, se čím dál častěji prosazuje i v oborech dříve nečekaných. Vybíráme nejzajímavější příklady poslední doby, kde všude může firmám pomoci.

Vstupujeme snad do éry čtyřdenního pracovního týdne? Leccos by tomu mohlo nasvědčovat. Rozhodně by ale neměl být nařizovaný vládami.

Ze zapáleného příznivce spalovacích motorů se stal hrdým řidičem Tesly. S Radkem Špicarem, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, mluvil Finmag o tom, jak se na sídlišti hledá zásuvka, o chovu včel a slepic a také o tom, jaké změny čekají český byznys. Bude to drahé.

I když žijete v Británii deset let, neznamená to, že vás země jen tak přijme. Sliby dané před brexitem neplatí a pobrexitová imigrační politika je tak složitá, že už ani někteří Evropané nemají na ostrovech své místo jisté.

Závěrečný díl miniseriálu o hospodářských cyklech nás opět zavede do Ameriky. popíše tamější „vysokoškolskou bublinu“ a mechanismus, kterým ji pomáhá přifukovat tamější centrální banka.

Komunistické špičky si na osmnáctém sjezdu státostrany předávají moc nad zemí, považovanou vnějšími pozorovateli za supervelmoc a ekonomického predátora. Ve skutečnosti Čína prochází hospodářskou krizí podobnou té, která dusí Západ, její důsledky padají na půldruhou miliardu lidí. Tedy jen v Číně...

Slovensko pracuje na přilákání zahraničních investorů: Restriktivní opatření nového zákoníku práce mají za cíl snížit oproti okolním zemím cenu pracovní síly. Pozitivním důsledkem mají být podle vlády Ivety Radičové desítky tisíc pracovních míst.