Proč musela být zničena EET? Vláda si z ní udělala svoje Kartágo
Vláda vypravila funus EET. Tenhle projekt není třeba oplakávat, obejdeme se i bez něj. K pláči je však česká politika, která se potácí ode zdi ke zdi.

Česko je zemí, kde se na jedné straně dlouho a horkotěžko přijímají reformy. Na straně druhé se pak rychle a s neuvěřitelnou lehkostí ruší.
Dva příklady za všechny:
- Vláda Petra Nečase (ODS, TOP 09, VV) protlačila před deseti lety Sněmovnou důchodovou reformu umožňující soukromě spořit na penzi tři procenta hrubé mzdy se štědrým příspěvkem státu. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) se zanedlouho po nástupu k moci postarala o její zrušení. Bez náhrady.
- Andrej Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě prosadil elektronickou evidenci tržeb – EET. Měla ztížit daňové úniky, a tak vytvořit rovné podmínky v podnikání. Kabinet Petra Fialy (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti, STAN) teď zařizuje její pohřeb. Před několika dny projekt uspala Sněmovna a brzy do jeho rakve zatluče poslední hřebík Senát.
EET zmizí bez náhrady. Máme snad pro ni truchlit?
Elektronická evidence tržeb zůstala kdesi na půli cesty. Skrz naskrz však špatná nebyla.
Sprostí podezřelí?
Důchodová reforma nebyla zdaleka dokonalá. Pokoušela se zvýšit osobní odpovědnost lidí za důchod. Byla však atraktivní jen pro zlomek populace, takže neřešila financování průběžného systému po odchodu Husákových dětí do důchodu.
Elektronická evidence tržeb
Elektronická evidence tržeb je způsobem evidence tržeb, při němž jsou údaje o každé transakci obchodníka posílány online na státní správu. Podnikatelé pro ni potřebují zařízení s připojením na internet (například specializovanou elektronickou pokladnu, ale i počítač, tablet nebo chytrý telefon) a tiskárnu na účtenky.
Vláda Bohuslava Sobotky se při implementaci EET inspirovala v Chorvatsku, kde funguje od roku 2013. Zajímavostí je, že ačkoliv v Chorvatsku platí výrazně vyšší pokuty za porušení předpisů, nevzbudila tam takové kontroverze jako v Česku. Na jejím zavedení se tam shodly strany z pravice i levice.
Dobrovolný režim EET fungoval v Česku od listopadu 2016, od prosince téhož roku se pak už jelo naostro v první fázi, kdy byla zavedena povinnost EET pro ubytovací a stravovací služby. Ve druhé vlně pak od března 2017 přibyl maloobchod a velkoobchod. Třetí a čtvrtá vlna (nejprve pro ostatní činnosti s výjimkou některých řemesel, pak i pro řemeslníky) byly v prosinci 2017 odloženy Ústavním soudem, po vypuknutí pandemie covidu-19 pak jejich zavedení přerušeno až do konce letošního roku. Celý projekt teď definitivně míří k ledu.
Také EET zůstala kdesi na půli cesty. Skrz naskrz však špatná nebyla.
Do pohostinství přinesla civilizovanější poměry. Ubylo v něm těch, kteří úředně pracovali za minimální mzdu a podstatnou, nezdaněnou část výplaty dostávali na ruku. Po startu EET také rychle přibylo podniků, které začaly přijímat elektronické platby, což přineslo zákazníkům vyšší komfort.
Zbyněk Stanjura během debaty o vládním návrhu na zrušení EET ale pronesl, že s koncem tohoto systému „přestanou být podnikatelé sprostými podezřelými, kteří se musí čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu vyviňovat a dokazovat státu, že nešvindlují, že nešidí“.
Copak se ale cítily být sprostými podezřelými desítky tisíc podnikatelů, kteří EET používali i potom, co její režim Babišova vláda za covidové kalvárie změnila z povinného na dobrovolný? Někteří z nich chtěli v systému, do kterého už investovali a který po dětských nemocích začal fungovat, pokračovat, a to v režimu DET – dobrovolné evidence tržeb. Elektronická evidence by v takovém režimu přestala být povinná, zatímco stát by se snažil pozitivně motivovat podnikatele, aby v systému zůstali, anebo se do něj zapojili.
Je patrné, že stát tratí – EET pro něj nebyla ztrátovým projektem, byť pro jeho příjmy neměla a zejména nebude mít kdovíjaký význam.
Kartágo musí být zničeno
Jenže kabinet do svého programového prohlášení vepsal heslo, že Kartágo musí být zničeno (viz „zrušíme povinnost EET“ v kapitole Podpora zaměstnanců a podnikání). EET tak bude pohřbena, obdobně jako kdysi penzijní reforma.

Jak ušetřit veřejné výdaje? Blamáž vlády odvrátí jen nekompromisní škrty
Je všeobecně uznávanou pravdou, že vláda, která má na krku rostoucí výdaje, musí být v pokušení zvyšovat daně. Než ale začneme řešit otázku zvyšování daní, zamysleme se nad možností úspor ve výdajích, píše v komentáři pro Finmag.cz Pavel Kohout.
Babiš ve svých snech viděl desítky miliard, které EET přinese rozpočtu. Za ně potom vláda postaví nemocnice, školy a kdovíco ještě – a bude líp. Finance vedené Alenou Schillerovou pak vykazovaly přínos z prvních dvou vln EET ve výši dvanácti miliard ročně. Za Stanjury ministerstvo odhadlo, že po zrušení EET přiteče do eráru jen o 4,2 miliardy míň, což je s přihlédnutím k inflaci čtvrtina sumy, se kterou se oháněla jeho předchůdkyně.
Cifry se tedy propastně liší. Je nicméně patrné, že stát tratí – EET pro něj nebyla ztrátovým projektem, byť pro jeho příjmy neměla a zejména nebude mít kdovíjaký význam. Netýká se elektronických plateb, které jsou dostatečně evidované i transparentní. A podíl těchto plateb přitom roste. Ministerstvo financí odhaduje, že zatímco loni dosahovaly 60 procent všech tržeb, v roce 2025 na nich budou mít podíl 80procentní. Varování Schillerové a Karla Havlíčka, že se zrušením systému se Česko vrátí do devadesátek, jsou proto mimo realitu.
Dá se snad očekávat, že po zrušení EET budou restaurace ve velkém odmítat platby kartou, mobilem či hodinkami a nutit zákazníky, aby se před návštěvou podniku vybavili hotovostí?
EET není třeba kdovíjak oplakávat. Truchlit bychom však mohli nad českou politikou.
Ode zdi ke zdi
EET měla od počátku špatnou pověst, protože sloužila jen jako bič na podnikatele.
Vláda tenhle projekt nedokázala využít k tomu, aby k nim byl vstřícnější – třeba v tom, že by automaticky počítal daňovou povinnost z hotovostních tržeb.
Teď bude EET vypnuta bez náhrady. Obdobně jako před šesti lety reforma penzí. Pravda, je v tom rozdíl. Bez EET se obejdeme, zato bez penzijní reformy významně zchudneme.
EET proto netřeba kdovíjak oplakávat. Truchlit bychom však mohli nad českou politikou, která se potácí od zdi ke zdi.
Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:
- Vláda mění plány. Energetická krize zbourala její pravicovou politiku
- Devadesát miliard v prachu a 70 ve škrtech. Není to málo, pane ministře?
- Vzhůru do předčasného důchodu. Systém penzí hoří a vláda dál přikládá
- Erár snese všechno, i „urputné hovado“ na Hradě. Jaké šance má Babiš?
- Státní Otesánek pořád kyne. Kde že je ten štíhlý stát, pane Fialo?
Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2
V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.
BYZNYS JE UMĚNÍ
Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.
BYZNYS JE TAKY VĚDA
Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?
Související témata
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2