Články

Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by Česku s rozpočtovými problémy mohlo kromě jiného pomoci i takzvané odložené školné. Jeho zavedení je ale podle ekonoma a jednoho z členů NERV Daniela Münicha nereálné. „Všechny české vlády se bojí, jak by to veřejnosti vysvětlily a jak by to před ní obhájily,“ říká v rozhovoru.

Speciální poplatek uvalený na technologické platformy nepomůže zvýšení investic do internetové infrastruktury. Naopak může ohrozit investice ze strany inovativních firem. Říká to analytička amerického think tanku Progressive Policy Institute Malena Daileyová.

Český poštovní moloch se zásadně změní. Alespoň to zvěstovala vláda. Kolikrát jsme ale tohle už slyšeli? Dá se to ještě brát vážně? Jasné je to, že transformace je naprosto nezbytná.

Balíček, jehož cílem je snížit strukturální manko státních financí, bude první ochutnávkou škrtů a daňových změn, které se budou servírovat v dalších letech. Zatím není jasné, co bude na jejich konci.

Kabinet Petra Fialy se na jedné straně chystá škrtit výdaje, na straně druhé zatěžuje rozpočet budoucími výdaji. Sliby „nenecháme nikoho padnout“ a „vykurýrujeme státní finance“ jsou však neslučitelné.

Evropa se musí vzpamatovat a rychle reagovat. A Česko s ní. Tak Kateřina Davidová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku komentuje dosud nevídané dotace USA na podporu zeleného průmyslu. Dotace, které můžou v budoucnu notně zavařit celé Evropské unii.

Regulační poplatky u lékaře jsou pro současnou vládu slovy premiéra Petra Fialy sice tabu, ve hře je ovšem zvýšení stávajícího poplatku za pohotovost. Ministerstvo zdravotnictví řeší, jak výběr a výši poplatku upravit tak, aby znovu plnil svou regulační funkci. Zvýší se tedy poplatek na pohotovosti?

Jen co se v Turecku začala zpomalovat enormní inflace a část veřejnosti se podařilo „uplatit“ štědrým utrácením, zasáhlo zemi katastrofální zemětřesení. Takové, které má potenciál otřást nejen zranitelným tureckým hospodářstvím, ale i celou politickou scénou. Mohlo by přivodit pád „sultána“, který už více než dvacet let vládne zemi železnou rukou?

Pokusím se zahrát si na ďáblova advokáta v oblasti daní. Popustím uzdu fantazii a zapojím se na chvíli do perverzní hry s názvem „jaké daně lze ještě zvýšit nebo zavést“. Ohledy na možné důsledky (ať už politické, či jiné), ať jdou stranou. Budu se dívat na ekonomiku očima někoho, jehož cílem je dostat z ní co nejvíc peněz.

Za vlády končícího prezidenta Miloše Zemana se schodek obchodu Česka s Čínou víc než zdvojnásobil, Loni byl dokonce historicky rekordní, poprvé přes 500 miliard korun. Většina čínských investic totiž zůstala jen na papíře.

Evropská unie soutěží se Spojenými státy, kdo firmám na výrobu elektromobilů, akumulátorů a fotovoltaiky nabídne větší dotace. Zdá se ale, že za kratší konec tahá Brusel a Ursula von der Leyenová. Připravovaná evropská legislativa totiž zatím členské státy EU spíš rozděluje.

Poslanci se ve středu sejdou na další mimořádné schůzi kvůli návrhu hnutí ANO na zvýšení rodičovského příspěvku. Bitvu o důchody tak ve Sněmovně vystřídá bitva jiná. Padne snad další z návrhů Národní ekonomické rady vlády na stabilizaci veřejných financí?

Jsme Češi a chceme u vás podnikat. Tak by se dala shrnout nedávná návštěva ministra zahraničí Jana Lipavského v Indii. Na přelomu měsíce se vydal s podnikateli na několikadenní misi, která měla ukázat odhodlání české vlády a diplomacie „odemykat“ českým firmám perspektivní trhy v Indopacifiku.

Před 15 lety vyrukoval kabinet Mirka Topolánka na „simulanty“ a zpřísnil nemocenské. Může se to opakovat i za vlády Petra Fialy. Bylo by znovuzavedení karenční doby dobrým krokem?

Bez jediného dne je to dneska rok, po který trvá tragická Putinova invaze na Ukrajinu. Během tohoto roku jsme mohli pozorovat nejrůznější ekonomické důsledky války, a to včetně bezprecedentních sankcí, které měly různé dopady. Lze vůbec najít na tomto poli jednoznačného vítěze?

Schyluje se k jedné z největších politických bitev tohoto volebního období. Strhne se o valorizaci důchodů.

Čínské vedení hýří optimismem. Hrubý domácí produkt země může letos růst až o 5,5 procenta, což je fenomenální úspěch po loňských třech procentech a 2,24 procenta v roce 2021, nejhorším výsledku od roku 1976. Je za tím hlavně rychlé uvolnění proticovidových opatření. Čínu přesto čekají obří ekonomické potíže. Jak je to možné?

Dunaj-Odra-Labe. Mantra definující megalomanský projekt vodního díla spojujícího zmíněné tři toky odchází do minulosti společně s jeho propagátorem Milošem Zemanem. Obojí téhle zemi jedině prospěje.

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit. Vyvstává tak otázka, kde potřebné finance vzít. Částka za výstavbu a provoz úložiště jaderného odpadu navíc bude pravděpodobně mnohem vyšší než aktuálně odhadovaných 130 miliard korun.

Jsou v Česku potraviny předražené? Tuto debatu nedávno znovu otevřel ministr zemědělství Zdeněk Nekula, když upozornil na vysoké ceny cukru. Vláda chce prověřit ceny u zemědělců, potravinářských podniků a obchodních řetězců s cílem zjistit výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Měla by zasáhnout? Zeptali jsme se expertů.

Mimo ohnisko veřejného zájmu probíhala na nedávném zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu diskuse o velmi závažném tématu. Zástupci mnoha zemí diskutovali o globální minimální dani z firemních zisků. Pokud někdy taková dohoda projde, svět už nikdy nebude stejný jako dřív.