Zdravotní pojištění OSVČ 2023. Čas na novou výši zálohy se krátí

Dohromady o 198 korun měsíčně stouply pro rok 2023 minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které platí většina živnostníků a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). 

Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti se pro rok 2023 zvyšuje na 2944 korun měsíčně (o 103 korun víc než v předchozím roce), minimální záloha na zdravotní pojištění roste na 2722 korun (o 95 korun víc).

U zdravotního pojištění se záloha mění hned od platby za leden. Oproti tomu u sociálního pojištění se mění až v měsíci, kdy odevzdáte přehled za rok 2022, tedy nejčastěji v dubnu. Pokud už teď platíte víc než minimum, nemusíte nic řešit.

Jestliže je podnikání vedlejší činností, roste v roce 2023 minimální záloha sociálního pojištění o 41 korun na 1178 korun. Neplatí se pouze v prvním roce výkonu vedlejší činnosti. U zdravotního pojištění se žádné minimální zálohy při vedlejší činnosti neplatí.

O sociálním pojištění (povinné důchodové a dobrovolné nemocenské pojištění) jsme podrobně psali v samostatném článku. Teď se podíváme na zdravotní pojištění.

Jak se platí zdravotní pojištění OSVČ?

Zdravotní pojištění aspoň v minimální výši musí platit každý živnostník i jiné osoby samostatně výdělečně činné, pokud podnikají v rámci hlavní činnosti.

Platbám se nevyhne ani začínající podnikatel nebo ten, kdo minulý rok skončil ve ztrátě.

Výjimku mají jenom OSVČ podnikající v rámci vedlejší činnosti – povinnost hradit minimální zálohy se jich netýká.

Záloha na zdravotní pojištění při hlavní činnosti

Pro výpočet zálohy na zdravotní pojištění je rozhodující zisk podnikatele v předchozím kalendářním roce. Ze zisku se určí takzvaný vyměřovací základ: tvoří ho polovina zisku, tedy padesát procent příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odečtení výdajů. Vše si vypočtete v přehledu, který budete po daňovém přiznání odevzdávat zdravotní pojišťovně.

Je tu ale jedno důležité pravidlo: Vyměřovací základ, k němuž se OSVČ dopočte, nemůže být nižší než státem stanovený vyměřovací základ. Ten se počítá jako polovina průměrné mzdy v národním hospodářství, kterou pro daný rok vyhlásí ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2023 vychází vyměřovací základ na 20 162 korun měsíčně.

Minimální záloha na zdravotní pojištění se pak vypočte jako 13,5 procenta ze stanoveného vyměřovacího základu – pro rok 2023 tak minimální záloha dělá 2722 korun. Oproti roku 2021 si živnostníci připlatí (pokud hradí pouze minimální zálohu) 95 korun měsíčně.

Komu vyjde vyměřovací základ vyšší než stanovené minimum, odvede na zdravotní pojištění 13,5 procenta ze svého vyměřovacího základu.

Pozor! Nová výše minimální zálohy se hradí hned od začátku roku (na rozdíl od pojištění sociálního). Záloha je splatná do osmého dne následujícího kalendářního měsíce: zálohu za leden je tedy potřeba odeslat na účet zdravotní pojišťovny nejpozději osmého února.

Jestliže zdravotní pojišťovně platbu neodešlete (nebo pošlete nižší částku), začne vám naskakovat dluh, k němuž navíc pojišťovna připočte penále: 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení.

Kdo už teď hradí víc než minimální zálohu, nemusí na začátku roku výši plateb nijak upravovat. Do podání přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu (odevzdává se obvykle počátkem května) se pro něj nic nemění.

Zdravotní pojištění a vedlejší činnost: Bez záloh

Pro podnikání v rámci vedlejší činnosti – při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské nebo během pobírání rodičovského příspěvku – žádný minimální vyměřovací základ neplatí, a tím pádem ani minimální zálohy.

Kdo v rámci vedlejší činnosti podniká první rok, nemusí zálohy na zdravotní pojištění hradit vůbec. Zdravotní pojištění doplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích – ten se obvykle podává měsíc po odevzdání daňového přiznání, tedy začátkem května. Zálohu pro další měsíce mu pak zdravotní pojišťovna vypočte podle skutečně dosaženého zisku.

Výjimku mají zaměstnanci, kteří podnikají v rámci vedlejší činnosti: zálohy na zdravotní pojištění se jich netýkají ani v dalších letech, pojistné vždy platí až po podání přehledu podle skutečně dosaženého zisku.

Pro hlavní i vedlejší činnosti pak platí: jestliže zálohy, které v daném roce odvedete, neodpovídají reálným ziskům, bude potřeba je po podání přehledu zdravotní pojišťovně doplatit. A naopak: kdo předtím zaplatil víc, tomu zdravotní pojišťovna přeplatek vrátí.

Paušální daň pro OSVČ

Podnikatelé se mohli do 10. ledna 2023 přihlásit k paušální dani a platit za rok 2023 jediný odvod měsíčně. Ten zahrnuje minimální zálohu na zdravotní pojištění, minimální zálohu na sociální pojištění navýšenou o 15 procent a k tomu 100 korun na daň z příjmů – celkem to v roce 2023 dělá v základní sazbě 6208 korun za měsíc (o 214 korun víc než v roce 2022).

Od roku 2023 mohou nově paušální daň využívat i podnikatelé s ročními příjmy od jednoho do dvou milionů korun, dosud byla jen pro příjmy do jednoho milionu. Pro některé podnikatele s příjmy od jednoho do dvou milionů korun, platí vyšší paušál, který musí na dani zaplatit. Podrobnosti najdete v textu Limit pro paušální daň a registraci k DPH stoupne.

Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo paušální daň využívá už v roce 2022 a chce v tom pokračovat, nemusí nic dělat, pokračuje automaticky (musí přitom stále splňovat podmínky pro paušální daň) a jenom si zvýší od ledna platbu. Naopak kdo se chce od paušální daně odhlásit, musel to finančnímu úřadu dopředu nahlásit.

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Z taneční;ch chtěl utéct, dnes má vlastní školu. Chceme dobýt soutěže, říká mistr
• Češi jsou slušnější, než myslíme, říká šéf FreshPointů. Staví na důvěře
• Slevami jsme si zkazili zákazníky, říká zakladatel Le Premier Lohniský
• Za energie platíme čtyřnásobek, pomoc je nutná, říká šéf přední keramičky
• Důstojné stáří jen pro bohaté? Domov v Mělníku dokazuje, že to jde jinak