Předplatit časopis Finmag

Straší vás inflace v Česku? Tak se podívejte na premianty světa

František Kalenda
František Kalenda
16. 2. 2022
 14 392

Inflace v Česku je jen slabý odvar. Když se člověk podívá do světa, nejsou tam na tom lépe. Natož pak v Latinské Americe, která má za sebou několik mimořádně složitých let a aktuálně se stala globálním inflačním premiantem.

Straší vás inflace v Česku? Tak se podívejte na premianty světa
Dnešní realita? Za jeden americký dolar čtvrt milionu venezuelského bolívarů (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Latinská Amerika má dlouhou historii vysoké inflace, která se zvláště v 80. a 90. letech pohybovala kolem sto procent ročně. Zatím se nezdá, že by se taková situace měla opakovat, ale výjimky se přece jen najdou.

Například v Argentině inflace loni přesáhla hranici padesát procent a letos by měla být podle odhadů ještě o něco vyšší. A ve Venezuele se blížila těžko představitelným sedmi stům procentům.

Venezuela je v podstatě typický „zhroucený stát“, jehož ekonomika pod vlivem nižších cen ropy, politické nekompetence a do jisté míry i mezinárodních sankcí zkolabovala. To vyhnalo ze země více než šest milionů uprchlíků.

Argentina je oproti tomu v latinskoamerickém srovnání stále relativně bohatá země, která ovšem přinejmenším od začátku století čelí rozkladu politického systému a důvěry zahraničních investorů i vlastních obyvatel v základní instituce.

Regionálnímu trendu prudkého zvyšování cen se vyhnul jen Ekvádor a Bolívie. Ty jsou ovšem ve specifické situaci.

Nejvyšší inflace na světě

Region se momentálně musí potýkat se zřejmě vůbec nejvyšší inflací na světě, která se zdaleka netýká jen těchto dvou „obvyklých podezřelých“ – periodicky krachující Argentiny a ekonomickým kolapsem sužovanou Venezuelou. U ostatních států je hlavním důvodem zvláště devastující – a vzhledem k prudkému šíření omikronu dosud nekončící – pandemie koronaviru.

TOP 10 zemí s nejvyšší meziroční inflací na světě (data z prosince 2021/ledna 2022)

Nejvyšší inflace za dlouhé roky v tuto chvíli trápí všechny velké latinskoamerické ekonomiky v čele s Brazílií, kde už na konci roku 2021 překročila v meziročním srovnání hranici deseti procent. To je skoro dvojnásobek cíle stanoveného tamní centrální bankou. Jen o něco lépe si s více než sedmi procenty vedlo Mexiko, které zažívá nejvyšší inflaci za posledních dvacet let. A kupodivu také tradičně stabilní Chile nebo donedávna rychle rostoucí Peru.

Regionální trend prudkého zvyšování spotřebitelských cen nezasáhl pouze Ekvádor a Bolívii. Ty jsou ovšem ve specifické situaci. Zatímco Ekvádor přijal už v roce 2000 dolar, což mu pomáhá vyhnout se problémům se znehodnocením vlastní měny, kterým momentálně čelí většina latinskoamerických zemí, bolívijská data nejsou vzhledem k charakteru tamního režimu považována za důvěryhodná.

Ceny průmyslových výrobků se zvýšily a v některých čínských přístavech se na vyložení zboží kvůli uzávěrám čekalo i dva nebo tři týdny.

Globalizační choroba

Není žádným tajemstvím, že vysoká inflace v současnosti trápí velkou část vyspělého světa v čele se Spojenými státy i většinou zemí Evropské unie (včetně České republiky). Také latinskoamerické státy doplácejí na globální faktory, které tlačí ceny nahoru, jako je narušení dodavatelských řetězců v souvislosti s vývojem koronavirové pandemie.

Covid v Latinské Americe
Donatas Dabravolskas / Shutterstock.com

Hromadné krachy a nebývalá chudoba. Pandemie zanechává v Latinské Americe spoušť

Málokterou část světa zasáhla pandemie nového koronaviru tak ničivě jako právě Latinskou Ameriku. Přestože v regionu žije méně než desetina světového obyvatelstva, připadá na něj bezmála třetina všech dosavadních obětí pandemie.

Ve většině západního světa vedlo uvolnění nejtvrdších koronavirových opatření k masivnímu zvýšení poptávky, které nejsou dodavatelé schopni vyjít vstříc kvůli nedostatku materiálů (například mikročipů), surovin nebo pracovních sil, ale i kvůli pokračující čínské politice absolutních lockdownů, jež má negativní dopad na výrobu a plynulý proud zboží. Ceny průmyslových výrobků se zvýšily a v některých čínských přístavech se na vyložení zboží kvůli uzávěrám čekalo i dva nebo tři týdny, což dále prodražilo náklady na přepravu.

Mnoho zemí zároveň zasáhlo zvýšení cen energií, na jejichž dovozu je velká část Latinské Ameriky závislá. Globální ceny ropy a plynu vyhnala kromě zvýšené poptávky či nedostatku řidičů kamionů nahoru i pokračující hrozba ruské invaze na Ukrajinu nebo útoky na ropné cíle v zemích Perského zálivu. A přispívá k nim samozřejmě i odklon řady zemí od uhlí.

I v latinskoamerických zemích táhnou inflaci především zvyšující se ceny energií a základních potravin. Například v Brazílii vzrostla cena elektřiny během jediného roku více než o pětinu, ceny kuřecího masa a vajec se zvýšily skoro o třetinu a hovězí maso stojí dokonce téměř o polovinu více. V oblasti s extrémně vysokými sociálními nerovnostmi tento vývoj zvláště ohrožuje nejzranitelnější skupiny obyvatel a dále přispívá k tomu, že se po letech znovu zvyšuje počet lidí žijících v extrémní chudobě.

Peruánskou měnu poškozuje nekončící chaos, kdy politicky nezkušený prezident stihl za půl roku jmenovat už čtvrtého premiéra.

Nestabilní měna

Ke globálním faktorům se v Latinské Americe přidává oslabování místních měn, které výrazně zvyšuje ceny zboží z dovozu včetně právě energií nebo potravin. Například hodnota chilského pesa se v roce 2021 oproti dolaru snížila téměř o pětinu. Jen v těsném závěsu bylo kolumbijské peso se 16 procenty a o skoro desetinu se propadl také brazilský real nebo peruánský sol.

Slábnutí měn přitom probíhá ve stejnou dobu, kdy se zvyšují ceny globálních komodit, na jejichž vývozu jsou latinskoamerické státy povětšinou závislé. To bývalo v minulosti spíše zdrojem posilování místních měn, ne jejich oslabování. Analytici proto tento neobvyklý vývoj připisují politické nestabilitě a zároveň fiskální nedisciplinovanosti, které odrazují investory.

Enormní inflace

Jestli vás česká inflace, která v lednu meziročně dosáhla 9,9 procenta, straší, nahlédněte do historie nejvyšších hyperinflací světa. Asi nejznámějším příkladem je Zimbabwe. V této africké zemi v roce 2008 dosáhla inflace neuvěřitelného čísla 89,7 triliard procent. Hodnota peněz tak přestala být rozhodující a v obchodech se bankovky vážily na kilogramy. Drtivou hyperinflaci zažilo i poválečné Maďarsko, kde v roce 1942 dosáhla výše 41,9 biliardy procent. A ušetřena nezůstala v letech 1992 až 1994 ani bývalá Jugoslávie s hodnotou inflace ve výši 116 miliard procent. „Další známá hyperinflace proběhla v poválečné Výmarské republice, kde dosáhla míry 32 400 %. Peníze měly tak nízkou hodnotu, že si z jejich balíků stavěly děti pevnosti, tapetovaly se s nimi zdi, nebo zatápělo v kamnech, protože bylo levnější topit penězi, než za ně nakoupit dřevo,“ uvádí projekt KabinetKuriozit.eu. To jsou čísla, na které (zatím) nemá ani ona několikrát vyzdvihovaná Venezuela.

Modelovým příkladem je Chile, jež od masových protestů na konci roku 2019 prochází vleklými politickými otřesy. Investory naposledy znepokojilo zvolení radikálně naladěného prezidenta Gabriela Borice, který plánuje plošně zvyšovat daně a zároveň se postavil proti klíčovým důlním projektům.

Podobnou situaci je možné pozorovat i v Peru, kde se letos stal prezidentem silně levicový Pedro Castillo. Spíš než radikální plány v oblasti hospodářství ale peruánskou měnu poškozuje nekončící chaos, kdy politicky nezkušený prezident stihl za půl roku v úřadě jmenovat v pořadí už čtvrtého premiéra.

Důvěru v brazilskou měnu pro změnu brzdí zastavení slíbených reforem nebo nejistota ohledně blížících se voleb. „Skutečnost, že se jedná o volební rok, stupňuje tlak na zvýšení veřejných výdajů, řada státních zaměstnanců usiluje o valorizaci platů a ministerstvo hospodářství navíce přenechalo část správy rozpočtu prezidentovi,“ vysvětluje Gilberto Braga, profesor ekonomie na univerzitě IBMEC.

„To všechno vede k nepředvídatelnosti, která brzdí investice, omezuje tvorbu pracovních míst a odrazuje od podnikání.“

Jednou z mála výjimek v regionu zůstává Mexiko, jehož levicový prezident Andres Manuel López Obrador odolal tlaku na zavedení lockdownů a zároveň udržoval přísnou fiskální disciplínu. Důsledkem nízké státní podpory zasaženému hospodářství ale je, že se mexická ekonomika propadla v posledních dvou čtvrtletích minulého roku do recese, a mexická inflace přesto zůstává mezi nejvyššími v regionu.

Dvanáctiměsíční inflace se blíží svému vrcholu, ale stále pozorujeme růst cen ropy a růst dalších cen způsobený klimatickými problémy.

Cena za sucho

Nad rámec globálních a regionálních faktorů míru inflace v jednotlivých zemích silně ovlivňuje domácí situace. Vedle již zmiňovaného politického dění to mohou být klimatické výkyvy, jako například silné sucho a zároveň krutá zima, kterými v loňském roce trpěla Brazílie. Pro největší latinskoamerickou ekonomiku, jež produkuje na dvě třetiny elektřiny z vody, to byla obrovská rána.

„Kdyby byla brazilská inflace v oblasti energií na úrovni průměru ostatních zemí, byla by naše celková inflace nižší než ve Spojených státech,“ upozornil guvernér brazilské centrální banky Roberto Campos Neto. Sucho a zima zároveň ovlivnily i domácí zemědělskou výrobu a přispívají k rekordně vysokým cenám potravin, které následně nepoměrně silně dopadají na nejchudší část obyvatel.

Vývoj extrémní chudoby ve světě

„Dvanáctiměsíční inflace se blíží svému vrcholu, ale stále pozorujeme růst cen ropy a růst dalších cen způsobený klimatickými problémy. V oblastech země, kde příliš pršelo, nebo naopak panovalo sucho, byla poškozena úroda, což se projevuje na ceně potravin,“ dodává Neto.

Nezávislost centrální banky je podle expertů jeden z hlavních důvodů, proč se Česko téměř jistě nemusí obávat hyperinflace.

Inflace, nebo růst?

Inflační tlaky přiměly centrální banky ve většině Latinské Ameriky prudce zvyšovat úrokové sazby. Jako první to učinila právě centrální banka v Brazílii, která k navýšení základních úrokových sazeb přistoupila už loni v březnu a od té doby v něm agresivně pokračuje. To sice na jednu stranu znamená, že by podle odhadů ekonomů měla letos inflace ve většině regionu zpomalit, ale zároveň se snižují naděje na plnohodnotné ekonomické zotavení z dopadů pandemie.

Bojíte se hyperinflace

„Centrální banky v regionu nemají na výběr,“ domnívá se Ernesto Revilla, vedoucí ekonomického oddělení Citibank pro Latinskou Ameriku. „Musí zpřísňovat měnovou politiku navzdory slabé ekonomice, protože nemohou dopustit, aby se inflační očekávání příliš odchýlila od reality. To je prokletí centrálních bank rozvíjejících se trhů.“

Několik vlád se přesto pokouší zvyšování úrokových sazeb zabránit. Politické tlaky jsou patrné třeba v již zmíněném Mexiku, jehož prezident López Obrador obviňuje centrální banku z toho, že upřednostňuje kontrolu inflace před ekonomickým růstem. Instituce ale nakonec prezidentův nátlak ustála a úrokové sazby opakovaně zvýšila.

Právě nezávislost centrální banky je přitom podle expertů jeden z hlavních důvodů, proč se Česko i přes stávající silné inflační tlaky téměř jistě nemusí obávat hyperinflace na úrovni Argentiny nebo dokonce Venezuely. „Současné peníze stojí na důvěře v nezávislost a modelové chování centrální banky a ta naše patří mezi třídní premianty,“ uklidňuje pro Finmag.cz hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal.

„Můžeme nesouhlasit s tím, co [centrální banka] momentálně dělá, ale hlavní je, že všichni věříme, že se snaží dělat, co se dá, aby splnila svůj cíl, který ji předepisuje ústava a Zákon o ČNB. Hyperifnlace je rozpad důvěry v měnovou politiku, a to u nás zdaleka nehrozí.“

Nenechte své peníze spát aneb Kdo hýbe miliardami v Česku

Miliardy v pohybu - investiční speciál Finmag.czShutterstock/Finmag.cz
VSTUPTE DO SVĚTA INVESTIC!

Kam dál? Inflace na Finmagu:

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Je čas upravit slavný slogan Komenského. Alternativní formy vzdělávání v Česku bodují a soukromé školy často udávají směr i veřejným školám.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

ŠKOLA JE BYZNYS

Do montessori škol Duhovka investovali manželé Janečkovi přes 300 milionů. • Jan Kala do škol Heuréka vložil zase peníze ze svého podílu v eBance. • Proč jsou přesvědčeni, že to bylo to nejlepší, co mohli udělat?

BYZNYS JE HRA

Kdy odejít? ptá se dnes celá generace podnikatelů. • Jak se povedlo Jaroslavě Valové předat SIKO dětem? • Kdy se Zbyněk Frolík rozhodl svěřit Linet manažerům? • A proč v Dino Toys převzali vedení vnuci zakladatele?

Ohodnoťte článek

-
12
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František Kalenda

František Kalenda

Spisovatel a publicista zaměřující se na Latinskou Ameriku. Působí jako výzkumný pracovník v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také na bakalářském oboru v angličtině... Více

Související témata

analýzaargentinaekonomikahyperinflaceinflaceJižní Amerikastátní bankrotsvětová ekonomikaVenezuelazahraniční politika

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Koupit nejnovější číslo