Články na téma: kupní síla
Kupní síla označuje množství zboží a služeb, které může daná osoba koupit za určitý objem peněz. Vyjadřuje tedy schopnost peněz v dané ekonomice směňovat se za produkty nebo služby. Je ukazatelem ekonomického blahobytu a také životní úrovně obyvatelstva.
Kupní sílu ovlivňuje inflace, deflace, výše příjmů v dané zemi, výše daní a sociální dávky. Inflace má přímý dopad na kupní sílu, protože když ceny rostou, klesá hodnota peněz a lidé si za stejnou částku nemůžou koupit stejný počet zboží jako dříve. Při deflaci stoupá hodnota peněz a lidé si tedy za stejnou částku mohou koupit více zboží. Deflace na rozdíl od inflace zvyšuje kupní sílu.
Příjmy jednotlivců i domácností jsou dalším důležitým faktorem ovlivňujícím kupní sílu. Vyšší příjmy znamenají vyšší kupní sílu a naopak. Stejně tak ovlivňují kupní sílu daně a sociální dávky, protože pokud jsou daně vyšší, tím se snižuje zůstatek domácností, a to ovlivňuje kupní sílu. Sociální dávky a podpora mohou kupní sílu zvýšit (zejména u nízkopříjmové skupiny obyvatel).
Pro podnikatele je kupní síla jedním z velmi důležitých faktorů při prodeji zboží – ovlivňuje schopnost zákazníků nakupovat produkty podnikatelů. Vyšší kupní síla znamená vyšší poptávku a potenciál pro růst podnikání.
Další články na téma kupní síla najdete na Peníze.cz.

Jaká drahota? Velikonoce jsou reálně nejlevnější v historii
Česká inflace je právem v centru veřejné i mediální pozornosti, cenovky ale klamou. Reálná kupní síla Čechů je totiž historicky nejvyšší. Velikonoce v roce 2014 pro ně byly o 56 procent dražší, než ty letošní, ukazuje analýza společnosti Cyrrus.

Konec síly peněz bez limitu? Ani miliardáři si už nekoupí vše
Miliardáři si obvykle za své peníze kupují ekonomický a politický vliv. Někdy ale potřebují i ten společenský, a tak kupují noviny, různé soutěže krásy nebo významné festivaly. Kupovat si televizní čas na boj o duši lidí a prosazování svých ezoterních vizí, to tu ale ještě nebylo.

Automobilky u dna, ceny v oblacích. Na nové auto dosáhnou už jen bohatí
Covidová krize, nedostatek čipů, ale i přísné emisní regulace. Blíží se doba, kdy si většina lidí nebude moci dovolit koupit nové auto. Anebo už nastala?

Životní úroveň: Od roku 1989 se máme každý rok lépe
Máme se líp než před dvaceti lety. Z průměrného příjmu si můžeme pořídit víc. Dokonce i důchodci. Nevěříte? Podívejme se, jak se od sametové revoluce vyvíjí naše životní úroveň.

Očima expertů: Doháníme Západ?
Už jsme se dávno měli mít jako Rakušáci, ne? Daří se nám dohánět vyspělé evropské ekonomiky, nebo vlak mizí za zatáčkou a my ho ztrácíme z očí? Zeptali jsme se Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha, Víta Samka a dalších osobností ze světa ekonomiky, politiky a financí.

Ztratil dolar za sto let 95 procent hodnoty? Povídačky naší Kačky!
Čtení o tom, jak snadné je využít izolovaný statistický údaj k demagogickým hrátkám. Přidejte ale kontext – a rázem je všecko jinak.

Kam spořit na důchod (I. díl): Pořiďte si slepici, která snáší zlatá vajíčka
Současný penzijní systém je neudržitelný. Mladí lidé tudíž hledají, jak se na stáří zabezpečit vlastními prostředky. Jak na to? „Pořiďte si slepici, která snáší zlatá vajíčka.“

Pavel Kohout: Bankrot se zbytečně démonizuje. A platí to i pro Itálii!
Italské dluhopisy lámou rekordy. Ne každý milník je ale důvodem k oslavě. Právě naopak. Výnosy z desetiletých dluhopisů vystoupaly o 48 bazických bodů na 7,25 procenta, dvouleté pak vyskočily dokonce o 73 bodů na 7,11 procenta. Podle expertů jde o hraniční hodnotu, která není dlouhodobě udržitelná. Společně s výnosu dluhopisů pak rostly i pojistky proti úvěrovému selhání. Co se stane, pokud se Italům a Bruselu nepodaří trhy uklidnit? A je to vůbec možné? Více v exkluzivním rozhovoru s Pavlem Kohoutem.

Kolik si spořit na důchod?
Zní to děsivě, ale abyste si za 30 let mohli užívat měsíční rentu ve výši deseti tisíc, potřebujete spořit 6 300 korun měsíčně a tuto částku každoročně navyšovat o inflaci. Počítejme společně…