Články na téma: Rusko

Evropa by měla sdílet „plynovou bolest“, hlásá ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na starém kontinentu si to ale všichni nemyslí. Kdo do plánu na solidaritu může hodit vidle? A v čem selhala předchozí česká vláda?

Plyn znovu proudí plynovodem Nord Stream 1, Rusové ale Evropu dál drží pod krkem. Ve světě dochází jídlo, chystá se na nás recese a do toho tu máme rekordní vedra a požáry. Ve Finmag newsletteru tak budeme (aspoň trochu) vyvažovat.

Zemní plyn začal ve čtvrtek po desetidenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 znovu proudit do Evropy, ale jen v omezeném množství. Ač se tedy evropští politici obávali úplného utažení kohoutů, ruský vládce Vladimir Putin je zatím jen přiškrtil. Co to ale bude pro Evropu a potažmo Česko znamenat?

Ruský vůdce zatím plyn nadobro nezastaví. Nepošle ho však tolik, aby si Evropa mohla vydechnout. Čeká nás těžký konec roku.

Nejen záchodové mísy nebo psí boudy, ruští vojáci kradou na Ukrajině i umění nevyčíslitelné hodnoty. Rusové na to vytvořili dokonce i speciální tým, který se zaměřuje hlavně na zlaté artefakty starověkých Skytů. Jak se ale zdá, vůbec jim nejde o finanční stránku věci: podle expertů je to spíš kulturní genocida.

Z bláta do louže, geograficky přesněji – z tlap ruského medvěda do tlamy čínského draka. I tak se dá popsat energetická politika Evropské unie. Evropa se zbavuje fosilní závislosti na Rusku a pěstuje si solární závislost na Číně.

Rusko na vývozu ropy a plynu během války královsky vydělává. Tolik, že si bude moci dovolit nás od plynu odstřihnout.

Jsme vzorem pro všechny! Nastavujeme standardy! Členové české vlády se rádi chlubí excelentním přístupem státu k válce na Ukrajině. Bereme uprchlíky, posíláme zbraně. Jenže najednou neumíme a nechceme vypnout ruskou ropu, jak se snaží prosadit Evropská komise. Opravdu to nejde?

S pokračující válkou na Ukrajině se stále více mluví o možném použití jaderných zbraní. Dokonce se o něm debatuje s lehkostí, která tu nebyla minimálně od padesátých let minulého století. Proč je tahle možnost reálná, co by to znamenalo a jak se na to mají lidé, státy i ekonomiky připravit?

Je lepší životní cestou zkoušet štěstí v sérii malých projektů, nebo obětovat všechen čas osídlováním Sibiře zvěří z doby ledové? Napište mi do komentářů.

Až ruská agrese na Ukrajině v plné síle ukázala, jak špatně a pomalu postupuje modernizace české armády. Je bolavou realitou, že ani 23 let po našem vstupu do NATO se Praha nemůže zbavit sovětských zbraní. Bez nich by totiž vojáci měli holé ruce.

Zapomeňte na Minecraft či Cyberpunk 2077. V příštích měsících a patrně i letech se bude hrát jiná hra. Vymyslela ji Evropská komise. Nebudete k ní potřebovat žádný nadupaný počítač. Postačí dobré boty, bicykl a teplý svetr. Cíl? Oslabení Ruska.

Mít na svém území základnu s jednotkou spojeneckých vojáků je zvláště dnes pro státy východního křídla NATO vítanou pojistkou. Pro případ napadení Ruskem mají jistotu, že by se ihned aktivovala celá aliance. Diskutovat o možných přínosech takové základny v době, kdy Moskva ztratila jakékoliv zábrany, je ale už úplně zbytečné.

Retro terénní auta jsou populární, jak dokazuje třeba nový Ford Bronco nebo Mercedes třídy G. Lidé mají rádi, když má jejich nový offroad styl starého, poctivého železa. V Rusku se ale na retro nehraje. Tohle auto prostě jen zapomněli přestat vyrábět.

Kde vzít plyn, když ne od Rusů? Po masakru v ukrajinské Buči je tato otázka dvojnásob naléhavá.

Popandemické oživení ekonomiky, zpřetrhané dodavatelsko-odběratelské řetězce, ale i ruská agrese na Ukrajině a významné omezení vývozu z obou zemí. To vše se promítá do stále vyšší míry inflace a zdražování všeho zboží včetně potravin. Na co se máme připravit a kolik bude stát bochník chleba?

Hon na majetek Putinových oligarchů, který je mediálně nejviditelnější, a proto také nejvděčnější sankcí vůči ruskému válečnému režimu, samozřejmě vyvolává otázku, co s takto zabavenými statky. Mohou západní země tento majetek jednoduše zabavit a prodat? A mohou tedy vily, soukromé tryskáče, jachty a domy ruských oligarchů nakonec zaplatit válečné reparace Ukrajině?

Rusko-ukrajinská válka a její skutečné následky vidíme všichni. Mnohem víc se toho ovšem děje na pozadí, ve světě jedniček a nul. Válka v kyberprostoru přitom prohlubuje vrásky nejednomu expertovi.

Válka na Ukrajině zasáhne i státní rozpočet, ne že ne. Černá nula na konci roku by byla pro Česko krásným výsledkem. Je ale jasné, že v téhle „hře“ uhnout nesmíme.

Dneska začneme textem, který mi hnul žlučí. Ne proto, že by byl špatný, ale proto, co obsahuje. Pak se podíváme na trochu toho byznysu a zakončíme to výpravou za fousatými fórky, to aby to zas nebylo jen o té válce. Užijte si další dávku chytrého čtení v tradičním Finmag newsletteru.

Ceny ropy na světových trzích vystřelily po invazi Ruska na Ukrajinu a reakci Západu do rekordních výšin. Velmi rychle se to projevilo i v distributorské síti a na totemech čerpacích stanic. Jak to bude dál? A proč je nafta najednou dražší než benzin, ač ji vláda na spotřební dani už dřív zvýhodnila?