Články na téma: stavebnictví

Statistikové představili své pravidelné měření důvěry ve vývoj českého hospodářství. Velmi mírně poklesla. Odlišně ale budoucnost vidí spotřebitelé na jedné straně a podnikatelé na straně druhé. Optimismus spotřebitelů roste, naopak v čase v podstatě předvánočním překvapil pesimismus obchodníků,

Mělo to být stavební řízení na pár kliknutí. Proklikat se novým online systémem se však dá označit za úkol pro Supermana. Je to průšvih, který se neměl stát.

Tři výrobní haly, které produkují stovky střech a dřevěných domů ročně, jsou energeticky soběstačné. Zbytky z výroby se ztopí v sušárně, zboží se rozváží sdílenou dopravou. „Udržitelně pro nás znamená výhodně. Nejsme žádní sluníčkáři, ale stavaři,“ říká Tomáš Nemrava, majitel firmy Nema. Otevíráme pro vás text z březnového Finmagu.

Jakou budoucnost má český automobilový průmysl? Hrozí, že jeho význam časem poklesne nebo dokonce že úplně zmizí? Podívejme se dnes na scénář, který je asi pro nekoho příliš divoký, jenže dřív nebo později určitě přijde: krach českého autoprůmyslu. A na to, jak se na něj připravit.

Když u ředitele sokolovské stavební firmy JČ Leščinský Davida Hodka začaly poptávat pracovní sílu firmy z Německa, věděl, kam se obrátit. Najít solidní stavbaře je ale podle něj stále větší problém.

Už druhý měsíc roste počet bankrotů podnikatelů. Vyplývá to z dat společnosti CRIF, podle které v únoru zbankrotovalo nejvíce fyzických osob od loňského června. Jedním z podniků, které bojují s problémy, je například i pražský Hangár Pub publicisty a pivovarníka Davida Binara.

Být malířem se vyplatí. Zejména pak takovým, který sleduje trendy a nebojí se otevřít vlastní showroom, v němž mimo jiné ukazuje desítky odstínů bílé barvy. „Rád dělám věci, které nejsou běžné,“ prozrazuje v podcastu mentoringové platformy DoToho! mladý podnikatel Jakub Moravec.

Podle únorové edice konjunkturálního průzkumu poklesl celkový indikátor ekonomické důvěry o 1,9 bodu, dosáhl hodnoty 90,6 a nachází se nejníže od září roku 2023. Může za to hlavně další zhoršení důvěry podnikatelů, spotřebitelé jsou optimističtější.

Příjemné překvapení se nekoná, naopak. Třetí kvartál se české ekonomice pranic nepovedl a šance na nápravu ve zbytku roku je mizivá. Letošek tak prakticky jistě zakončíme v červených číslech.

Česko už se nemůže tak jako dřív opřít o automobilový průmysl, strojírenství či výrobní odvětví obecně. Tak na co by se měla česká ekonomika v příštích letech zaměřit? Jednou z cest je rozvoj finančních služeb. Může se tedy z Česka někdy stát finanční centrum, jak se to povedlo třeba Maltě?

Program Oprav dům po babičce naznačuje, s jakou „nesnesitelnou lehkostí“ se dají utrácet dotační miliardy. Vypadnou z něj příliš drahé energetické úspory.

Dunaj-Odra-Labe. Mantra definující megalomanský projekt vodního díla spojujícího zmíněné tři toky odchází do minulosti společně s jeho propagátorem Milošem Zemanem. Obojí téhle zemi jedině prospěje.

Prognózy ekonomického vývoje nedokážou zohlednit nepředvídatelné okolnosti.

Před nedávnem Finmag uveřejnil čtyřdílnou sérii článků na téma hospodářské cykly současnosti. V nich Jakub Skala přesvědčivě dokládal, že vedoucí světová ekonomika, totiž Spojené státy, je někde poblíž vrcholu takového ekonomického cyklu. Což znamená jediné: sešup dolů se blíží. A existují prý pádné důvody, proč se domnívat, že v růstové fázi cyklu je i Česko. A že bude následovat krach.

Český hospodářský růst v roce 2014 zahuben nebude, lze souhlasit s předpovědí dra Zhouby.

Svět „slaví“ pět let od pádu Lehman Brothers. Je to možná trochu hloupé, ale na druhé straně je co slavit. Například, že svět stále stojí. A že na akciích se dalo od té doby dobře vydělat.

Opravdu se pomalu dostáváme z recese? A dá se něco aktivně dělat pro to, aby naše ekonomika, která v poslední době dostávala jednu ránu za druhou, mohla konečně nastartovat? Ptali jsme se Pavla Kohouta, Petra Macha, Lukáše Kovandy a dalších osobností ze světa financí a byznysu.

Slabší kurz realu, nižší úrokové sazby, letní olympijské hry, MS ve fotbale, silná generace třicátníků… to vše jsou důvody, proč by brazilská ekonomika měla růst. Jak se na růstu podílet?

Skrytá historie českých zakázek na veřejné stavby nás musí zajímat. Stavební firmy mají mezi sebou nepsaná pravidla. A kdo je poruší, musí z kola ven. To znamená ze zaměstnání, na ulici.

„Pokud někdo před losováním pečlivě klade různě přeložené lístečky do různých koutů losovací krabice, je jasné, že něco není v pořádku. A když se dotyčného zeptáte, jestli by nemohl s bednou pořádně zamíchat, a on vám odpoví, že nemohl, protože v regulích losování je, že krabice nesmí opustit stůl, vstávají vám vlasy hrůzou…“ I taková je podle Dana Ťoka, generálního ředitele společnosti Skanska, praxe při přidělování veřejných zakázek. Více v závěrečném dílu našeho exkluzivního rozhovoru.

„Každá obec podél dálnice má právo se vyjadřovat k vydání stavebního povolení, a tak je jí potřeba něco slíbit. Spravit tuhle cestu, postavit támhle na kilometru dva mosty, protože jsou zemědělci holt zvyklí jezdit jedním tam a druhým zpátky. Do toho se pak samozřejmě ozvou zelení…“ právě tak popisuje Dan Ťok, generální ředitel české Skansky, jeden z důvodů, proč máme tak drahé dálnice. Jaké jsou ty další, se dozvíte v další části rozhovoru.