Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Cenové stropy a kompenzace nás vedou do bludného kruhu. Kdy je vypneme?

Pavel Jégl
Pavel Jégl
20. 9. 2022
 11 716

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se ještě prohloubí. Postarají se o to dotace, kompenzace a cenové stropy. Obrat směrem k udržitelnosti financí přitom není na obzoru.

Cenové stropy a kompenzace nás vedou do bludného kruhu. Kdy je vypneme?
Premiér ČR Petr Fiala / Zdroj: Úřad vlády ČR

Před čtyřmi lety se nad českou ekonomikou rozpínala bezoblačná obloha. Už v té době, krátce po svém vzniku, však Národní rozpočtová rada ve svých zprávách varovala před dlouhodobou neudržitelností veřejných financí.

A to jsme ještě netušili o přicházejících bouřkových mračnech – blížící se pandemii covidu, ruském útoku na Ukrajinu a energetické krizi.

Pro příklady, jak se opatření na podporu té či oné skupiny obyvatel z dočasných stávají téměř trvalými, nemusíme chodit do světa.

Varovné zprávy

Všechny zprávy rozpočtové rady, včetně té první z října 2018, se přitom shodují v jednom: české veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné.

Vlada CR
Vláda ČR

Na Česko se valí sociální bouře. Smete i vládu?

Vláda konečně naznačila, jak chce zvládnout energetickou krizi. Podoba a výsledek jejího záchranného projektu je ovšem zatím nejistý, píše Pavel Jégl v dalším komentáři pro Finmag.cz.

Také nejnovější a zatím poslední zpráva z letošního září upozorňuje, že propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se zvětšuje. Obrat směrem k udržitelnosti ale není na obzoru. Kromě toho zpráva vyzývá politiky, aby přijímali pouze jednorázová a přechodná opatření na překonání energetické krize a nezatěžovali strukturální bilanci státu.

Jak ukazuje zkušenost ze světa, jednou spuštěné rozsáhlé programy kompenzací cen energií se velmi obtížně vypínají a mohou se stát dalším významným mandatorním výdajem veřejných rozpočtů,“ poznamenal předseda rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Pro příklady, jak se opatření na podporu té či oné skupiny obyvatel z dočasných stávají téměř trvalými, však nemusíme chodit do světa. Máme s tím své zkušenosti i v Česku, ačkoli nepocházejí ze sektoru energetiky.

Dočasné mělo být třeba snížené zdanění práce odhlasované před dvěma lety jako podpora zaměstnanců za pandemie koronaviru. Ještě během přípravy návrhu z něj však časové omezení zmizelo. Veřejné rozpočty na straně příjmů tak změna připravuje ročně o zhruba 120 miliard korun.

Členové vlády slibovali, že uzdraví veřejné finance. Dosud však ani nenaznačili, jak toho vlastně chtějí dosáhnout.

Zdravé finance? Přestaňte snít

Úpravu navrženou Andrejem Babišem odhlasovali poslanci za ANO, SPD a ODS. Občanští demokraté si tím podřízli vládní větev ještě dřív, než na ni stačili se svými koaličními partnery stačili usednout.

Členové vlády slibovali, že uzdraví veřejné finance. Dosud však ani nenaznačili, jak toho vlastně chtějí dosáhnout. Nepředložili žádný plán, jak zacelit díru, která se v příjmech státu po daňové reformě otevřela. A dá se vůbec očekávat, že ho předloží?

Vývoj ceny plynu v EU (v eurech)

Ceny plynu
Trading Economics

Vzít zpátečku a vrátit tuhle daň na předchozí hladinu by bylo politicky sebevražedné rozhodnutí. Kdo by se odvážil riskovat, že proti sobě postaví více než čtyři miliony zaměstnanců, kteří díky zmíněné změně platí nižší daň?

Ani opatření, která šetří naše finance a byla zákonem zakotvena jako dočasná, nemusí být úplně dočasná. Příkladem může být snížená sazba spotřební daně u nafty, přijatá na jaře během raketového růstu cen u čerpacích stanic. Původně měla platit do září. Před několika dny ji sněmovna téměř jednomyslně ve stavu legislativní nouze prodloužila do konce příštího roku.

A jak to bude s úsporným tarifem, cenovými stropy a kompenzacemi?

Zákony předpokládají, že k omezení cen (a také k povinnosti uhradit dodavatelům prokazatelné ztráty a přiměřený zisk) stačí vládě vydat nařízení, v němž stanoví maximální cenu elektřiny a plynu. Obdobně má kabinet pravomoc vyhlašovat úsporné energetické tarify.

Úsporný tarif může přihrát domácnosti ze státní kasy až 18 tisíc na topnou sezónu. A zastropování i šestkrát víc.

Míříme do bludného kruhu

Vyhlídka na to, že energetická krize je pouhou přeháňkou a že současné ceny energií mají pouze krátkodobý charakter a rychle se vrátí na hladinu před začátkem roku 2022, je přitom mizivá. Energetický úsporný tarif a stropy cen budou stát majlant a sotva se dá očekávat, že je pokryje příjem z daně z neočekávaných zisků (windfall tax).

Úsporný tarif může přihrát domácnosti ze státní kasy až 18 tisíc na topnou sezónu. A zastropování i šestkrát víc. Jak tarif, tak stropy cen jsou přitom dostupné prakticky všem a jejich odvrácenou stranou jsou dotace ze státního rozpočtu ve prospěch obchodníků s energiemi.

Souhlasíte se zastropováním cen energií?

Jistě, na jedné straně je pochopitelné, že se vláda snaží udržet sociální smír a chránit obyvatele před dopady energetické krize. Na straně druhé se však nedá přehlížet, jaký dopad na zdraví státních financí budou mít její opatření. Měla by být přiměřená – tím spíš, že mohou mít nezamýšlené vedlejší účinky, na které ostatně upozornila i rozpočtová rada.

Zaprvé: Zmíněná opatření nepovedou k úsporám. Naopak podpoří spotřebu, protože zákazníkům elektřinu a plyn zlevní.

Zadruhé: Budou pomáhat obchodníkům držet ceny ve vyšších hladinách, protože energie udělají dostupnější.

A zatřetí: Vyšší úroveň cen energií bude politiky tlačit k tomu, aby regulace prodlužovali.

Můžeme se tak ocitnout v bludném kruhu, ze kterého se obtížně hledá cesta ven.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
24
+

Sdílejte

Diskutujte (8)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

energetikaenergiekomentářstátní rozpočetveřejné finance
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo