Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Hlavy máme, peníze tu jsou. Tak kde je problém?

Hynek Just
Hynek Just
30. 11. 2023
Miliardy v pohybu

Věda potřebuje investory. Sama na sebe si vydělá jen zcela výjimečně. Dostat nápad z laboratoře ven, dát mu život a pak jej třeba v podobě léku či nové technologie prodat, je proces náročný, dlouhý a navrch velmi drahý. Na propojování chytrých hlav a movitých investorů pracuje víc institucí, nejvíc se to teď hýbe kolem biotechnologií.

Hlavy máme, peníze tu jsou. Tak kde je problém?
Investování do vědy v Česku pořád vázne. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Když začne šest investorů od Tchaj-wanu po Německo vyjmenovávat, co dělají startupy, které usilují o jejich peníze, špatně, inovátoři v sále zbystří. Jen co skončí panelová diskuze s investory, budou mít přítomní startupisté příležitost od nich finance pro své inovace získat. Ne, nejsme přítomni natáčení pořadu Evropa hledá vědecký talent, ale na mezinárodní konferenci Prague.bio na Malé Straně v Praze.

Projektů, které by měly významně pomoci minimálně evropskému zdravotnictví, budou inovátoři prezentovat celkem dvanáct. Po deseti přísně měřených minutách, před 150hlavým sálem, ve kterém jsou desítky potenciálních investorů a několik z nich je skutečně movitých. Startupisté vědí, že musí působit sebevědomě, ale ne zas příliš; být srozumitelní, ale nezahltit detaily několikaletého bádání nad mikroskopem; být upřímní, ale neprozradit moc. Investoři se v panelu před jejich prezentacemi shodli na tom, že nechtějí slyšet o další, v pořadí tisícáté nejlepší inovaci století, že vyžadují především transparentnost představovaných projektů a že pro ně může být zajímavější podpořit projekt, který není dechberoucí, ale spíš jasně zacílený.

Týmy pracující v laboratořích střední a západní Evropy budou prezentovat inovace na pomezí chemie, medicíny a technologií. Některé z nich mají zrychlit či zefektivnit léčbu rakoviny, jiné nahradit čím dál méně účinná antibiotika novým typem léků – bakteriofágy, další za pomoci AI urychlit proces vývoje a testování léků o několik let. Všechno ambiciózní projekty, které mohou bez nadsázky zachraňovat životy.

Helena Reichlová
Tomáš Nosil

Odliv mozků ochuzuje každou zemi. Chci Česku vrátit, co mi dalo, říká vědkyně

„Česko je pro mne ideální místo k práci i životu,“ říká úspěšná vědkyně Helena Reichlová v rozhovoru pro Finmag. Do Prahy se nedávno přestěhovala z Drážďan se dvěma malými dětmi a rakouským partnerem. A věří, že je to natrvalo.

Podzim 2023 může jednou v byznys plánech inovátorů figurovat jako přelomové období. Všichni potřebují, aby se jim roky investované práce zúročily. Teď stojí před tou nejnáročnější fází. Mají nápad, výsledky z laboratoří vypadají dobře, dostat se ale s objevem, metodou, lékem či novou technologií do praxe je to nejtěžší. U léků, kde je to nejlépe představitelné, trvá cesta ze zkumavky na pulty lékáren minimálně 10 let a je na to potřeba zhruba 30 až 45 miliard korun – to je pro představu zhruba dvojnásobek rozpočtu Brna na letošní rok. Na trh se dostane jen zlomek z léků.

Prezentace výzkumníků z Rakouska, Polska, Česka, Německa a dalších zemí Evropy bude v narvaném konferenčním sále Lichtenštejnského paláce poslouchat také pár celkem movitých dam a gentlemanů. Anke Caßing zastupuje německý fond High-Tech Gründerfonds o velikosti půl miliardy eur (12,4 miliardy korun). Victoria Wang přiletěla za Taiwania Capital Management Corporation, tchajwanští investoři na Evropu hodně sází, do fondu vložili 200 milionů dolarů (4,7 miliardy korun). Michael Krebs zastupuje KHAN Technology Transfer Fund se 70 miliony eur (1,7 miliardy korun) v zádech.

Kdyby se sečetly proinvestované prostředky všech investorů přítomných v sále, dostaneme se někam k miliardě eur. Takže peníze tu jsou. Peníze s potenciálem návratnosti. Proto konference Prague.bio, první tohoto druhu v Česku, byla tak brzy naplněná.

„Sami jsme takový zájem nečekali, což nás samozřejmě těší. Vidíme velkou chuť ke spolupráci na obou stranách, investorů i vědců. Spoustu kontaktů tady navázali už při závěrečné společenské části konference. Nedivila bych se, kdyby tu došlo i k příslibu kontraktů,“ glosuje po skončení konference Prague.bio její organizátorka a zakladatelka stejnojmenného klastru Jana Žaludová. Na příští ročník konference se už teď porozhlíží po výrazně větším sále.

Průmysl nemluví jedním hlasem

Cesty propojování vědy a byznysu jsou v Česku zatím málo prošlapané. Neznamená to, že bychom neměli co nabídnout. Minimálně v evropském měřítku je Česko a Slovensko z pohledu velkých farmaceutických firem dlouhodobě vnímáno jako země vědeckých hlav a špičkového výzkumu a vývoje. Podle Jany Žaludové tu ale chybí jasně dané vazby mezi vědou, průmyslem a investory, seriózní platforma, která by všechny ty části výzkumu a vývoje od první myšlenky po prodej propojovala.

Proto letos vznikl klastr Prague.bio, který by přesně roli propojovatele měl zastávat. Proto vznikl také fond i&i Biotech Fund (i&i Bio), který by do těchto nových vláken měl pumpovat finance. Věda s byznysem by měla začít žít v podobné symbióze, jak se tomu děje na západ od našich hranic.

„Máme malé, střední i velké společnosti, ale ty se spolu nebaví, nemají na to platformu,“ řekl Finmagu Jaromír Zahrádka, šéf fondu i&i Bio, který funguje při Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB).

Petra Szeszula
Petra Szeszula

Startupy pomáhají vědě zlepšit životy, říká pěstitelka umělých „minimozků“

Vědkyně Petra Szeszula opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, které mají přímý dopad na lidské životy. „Baví mě propojovat svět vědy a byznysu. Startupy jsou i nejrychlejší cesta, jak na základě vědy zlepšovat život lidí,“ říká.

„Segment biotechnologií je u nás velmi silný. Máme tady Zentivu, Sotio, Imunotech a spoustu dalších významných firem. Je to velký kus průmyslu, který ale nemluví jedním hlasem. Přitom farmaceutický průmysl má vyšší přidanou hodnotu než automotive. Za stejný čas a náklady vyprodukuje více hodnoty," míní Zahrádka.

Podle něj bude stačit, když rodinné stříbro, které tu vždy bylo, vezmeme, trochu ho oprášíme a nabídneme partnerům v zahraničí. „Kvalita české vědy je dlouhodobě na vysoké úrovni a chuť do ní investovat tu také nechybí,“ tvrdí zakladatel fondu a také spoluautor myšlenky vzniku klastru a konference. „ÚOCHB už není jen profesor Holý, ale spousta dalších prodaných licencí. Teď jen čekáme na to, která z nich bude nejzajímavější i finančně.“ Sám fond i&i bio zakládal, aby pomohl propojit inovátory na poli biotechnologií s investory.

O úspěšnosti Zahrádkovy snahy svědčí i zapojení České spořitelny do řad investorů fondu i&i bio. Byť se jedná jen o pět milionů eur (121 milionů korun) z celkových 53 milionů (1,3 miliardy korun), které ve fondu jsou, pořád jde o peníze z kasy jedné z největších českých bank. To lze vnímat jako znamení, že má smysl české vědě důvěřovat. A že je na to teď vhodná doba.

„Pro nás byla tato volba jasná. Mezi investiční priority naší banky patří podpora řemesla, designu, obecně invence. Věda, výzkum a vzdělání na všech úrovních jsou pro nás investice s jasným smyslem,“ konstatoval na tiskové konferenci k aktivitám fondu i&i bio v září Tomáš Salomon, předseda představenstva České spořitelny.

Sluší se zmínit, že Salomonovo pokyvování hlavou na spolusedící řečníky tiskové konference – třeba na Evu Zažímalovou, předsedkyni Akademie věd ČR, nebo na Jana Konvalinku, ředitele ÚOCHB –, působilo upřímně a autenticky. Poslední jmenovaný bude ještě v souvislosti s financemi na výzkum a vývoj hovořit o potřebě překonávání „údolí smrti“ mezi nápadem a podáním léku. A svůj proslov profesor Konvalinka zakončí konstatováním, že „Česká spořitelna by do fondu jistě nedávala peníze, pokud by to neměla dobře spočítané“.

K založení fondu cesta daleká

Podhoubí k tomu, aby fond pomáhající české vědě mohl vyrůst, se tu tvoří už léta. V roce 2009 byla pod ÚOCHB založena společnost IOCB Tech, která vědcům pomáhá s praktickými obchodně-administrativními náležitostmi. „Když nějaký z vědců má nápad, kolegové z IOCB Tech mu to pomůžou uchopit, rozvinout, patentovat, najít partnery, prodat licenci,“ vysvětluje Zahrádka. Tímto způsobem se podle něj povedlo dotáhnout už 25 objevů k prodeji licence.

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?


Mezi těmi nejnovějšími je projekt Lutecia 177, který může urychlit léčbu rakoviny pro velkou část světa. „Technologie, za kterou stojí Miloslav Polášek se svým týmem z ÚOCHB, zásadně zrychluje a zlevňuje výrobu lutecia. Už teď se zaplatily všechny investice,“ říká Jaromír Zahrádka.

Před šesti lety stejný Ústav organické chemie a biochemie založil ještě společnost i&i Prague, aby mu pomohla vytvářet spinoffy, tedy startupy založené za účelem využití nových objevů, většinou s cílem postavit projekt na nohy a prodat jeho licenci. „Po šesti letech už i&i Prague generuje zisk. Společnost se podílela na vzniku a podpoře 11 spinoffů, má za sebou tři úspěšné exity neboli prodeje startupů. Dva v roce 2022, jeden letos a plánuje se další. Loni jsme měli obrat 93 milionů korun,“ odkrývá karty propojování byznysu a vědy.

Na základě tohoto „ekosystému“ vznikl v roce 2021 už zmiňovaný fond i&i Bio. „Ten může výzkumníkům a jednotlivým projektům nabízet jeden až dva miliony eur (tedy až 50 milionů korun), v tom je hlavní posun. Zatímco i&i Prague nabízela jednotky milionů korun,“ upřesňuje.

Fond i&i bio je uzavřený, to znamená, že další investory už nepřijímá – Česká spořitelna byla jedním z posledních. Tím, že cílí i na evropské investory, byl založen pod lucemburským právem. Sdružuje peníze celé řady investorů soukromých, institucionálních i bankovních. A jistě by nenasbíral už 53 milionů eur (1,28 miliardy korun), kdyby mu nedal důvěru Evropský investiční fond.

Toho, že by se přes práci českých vědců přispívající k záchraně životů mohli někteří investoři pokoušet prát peníze, se Jaromír Zahrádka nebojí. „Prověřujeme každý investiční případ, abychom opravdu věděli, kdo je finálním vlastníkem, aby nedocházelo k problémům. Jsme pod tlakem lucemburského regulovaného fondu, nejasné investorské struktury by nám neprošly,“ tvrdí s jistotou.

Fond zatím provedl osm investic do různých projektů většinou mezinárodních týmů: španělských, nizozemských, rakouských, německých a českých i česko-amerických. Výnosy, které po pěti letech fungování fondu Zahrádka odhaduje na 10 až 30 procent ročně, budou vycházet z prodeje spinoffů. „Po pěti letech se přestane investovat a čeká se, až se rozprodají podíly. Některé se chytí, některé ne, ale s tím počítáme. Zároveň tu vzniká podhoubí pro pokračování tohoto typu financování. Chtěli bychom, aby do budoucna takových fondů bylo víc, aby se z Prahy stalo centrum investorů, a vznikl tady nový pilíř financování vědy a výzkumu. Tak, jak je tomu v zahraničí.“

Na přímý dotaz Zahrádka nevylučuje, že by se na financování české vědy – tedy i na výnosech z jejích úspěchů – mohli jednou podílet i drobní, retailoví investoři. Na budoucích objevech budoucích profesorů Holých tedy možná bude moct zbohatnout každý z nás.

Článek vyšel v aktuálním vydání tištěného magazínu Finmag, které na stáncích najdete už jen pár dní. Na nové číslo se můžete těšit už za týden. A pozor: roční předplatné teď nabízíme s 15% slevou. Takže jestli přemýšlíte nad vánočním dárkem – nebo chcete udělat radost sami sobě – neváhejte.

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Hynek Just

Hynek Just

Vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, což se na jeho profesní kariéře nijak nepodepsalo. Věnoval se hudební publicistice, jeho recenze a rozhovory lze dohledat třeba v archivu... Více

Související témata

biotechnologieco se děje s miliardamičasopisFinmaginvesticeinvestováníMiliardy v pohybuvěda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo