Proč věda není fotbal? Člověk může hrát i za víc týmů
Nové číslo Finmagu je o „továrnách na nápady“ a jejich (ne) možném propojení s byznysem. A také je o odvážných mladých lidech, kteří se nebojí na vědu vsadit. Přiblížíme vám ho ve Finmag newsletteru.
„Je pro mě důležitý kontakt s místem, odkud pocházím, cítím se jím být také ovlivněná. Když se teď vracím, mám skutečně pocit, že bude fajn pomáhat téhle zemi se zlepšovat. A to, co mi dala, jí vrátit.“
Usmála se a mimoděk se obrátila k oknu. Stály jsme s Helenou Reichlovou v její miniaturní pracovně, dívaly se na zlatavě podzimní, ale ještě nádherně rozkvetlou zahradu Fyzikálního ústavu Akademie věd ve Střešovicích a zatímco ona se už smála z plných plic, mně se pár sekund snad nedostávalo kyslíku. Nebo co to vlastně bylo.
Newsletter z kuchyně Finmagu
Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.
Snad vlna dojetí? Možná. Prostě mi spadla čelist.
Uvědomila jsem si, že za posledních deset dvacet let jsem přivykla negativním či alespoň ne zrovna optimistických zprávám, co se týká české vědy a perspektiv mladých lidí. Bylo už tak nějak skoro samozřejmé, že když už se vůbec někdo v osmnácti rozhodne pro studium fyziky právě jako Helena Reichlová, buď se oboru po promoci nevěnuje, nebo sice nastoupí do nějakého vědeckého ústavu, ale vzhledem k ne zrovna valnému finančnímu ohodnocení (rovná se pro začínající vědce v Česku de facto minimální mzdě) si hledá brzy i jiné zdroje obživy.
Varianta, že si najde uplatnění v komerční firmě, jež se zabývá podobným výzkumem či řeší odborně srovnatelné problémy, je přitom naprostá výjimka potvrzující pravidlo. Mnohem častěji se stává, že český absolvent, když už rovnou z vědy nezběhne, putuje nejprve kvůli doktorátu do zahraničí, tam si jej nezřídka oddře jako námezdní síla při dvanáctihodinových směnách v laboratořích (tím jsou pověstné zvláště americké vědecké ústavy), získá nicméně cenné zkušenosti a ještě cennější kontakty, které se pak moc dobře hodí při výběrových řízeních na stálejší místa, při žádostech o stipendia. A jak jinak – řada takto „zocelených“ a nadějných vědců hledá pak uplatnění po doktorátu zase v zahraničí, někteří se tam rovnou rozhodnou zůstat natrvalo.
Podle průzkumu, který mezi dvěma stovkami mladých českých vědců žijících v cizině v roce 2021 provedla organizace Czexpats in Science ve spolupráci s ministerstvem zahraničí, návrat domů plánovalo 38 procent z nich, zatímco stejný počet odpověděl, že v zahraničí chce zůstat. A z nich pak drtivá většina jako hlavní překážku v pokračování ve vědecké kariéře v Česku uvedla zoufale nízké platy.
„Myslím si, že tenhle ‚brain drain“ ochuzuje každou zemi,“ říká mi Helena Reichlová a její nadšení je nakažlivé. Na svém vlastním příkladu ukazuje, že to jde i jinak. Po studiu a stážích v Americe a Francii a po více než pěti letech práce na Technické univerzitě v Drážďanech, kde se věnovala magneto-termálním jevům, se letos vrátila se dvěma malými dětmi a rakouským partnerem do Prahy a na začátku října ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR otevřela centrum Dioscuri pro spinkaloritroniku a magnoniku.
Ke kafi ku poslechu máme...
Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.
Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!
Jasně, také si pod těmi termíny nedokážu vůbec nic představit, dokonce ten první mám potíže i vyslovit, a to i přesto, že mi Helena do laické řeči přeložila, že se s kolegy bude snažit přijít na to, jak snížit stále rostoucí spotřebu energie v informačních technologiích.
Na první dobrou ale zato chápu, že je to velmi schopná dáma. Uspěla nejen ve velmi náročném grantovém řízení a získala tedy 1,5 milionu eur pro zmíněný výzkum, ale teď zrovna pročítá životopisy a zve do svého týmu mladé vědce z celého světa.
Jako kdyby se kormidlo konečně začalo otáčet na druhou stranu. A to musím ještě dodat, že peníze na tenhle výzkum jdou rovným dílem od české a německé vlády. Bingo podruhé!
„Já se fakt raduju, že mohu pracovat v Praze a doufám, že náš výzkum bude zajímavý i pro vědce odjinud,“ říká mi na rozloučenou Helena, jejíž děti mluví česky i německy. „Věda není fotbal, člověk si nemusí vybírat, za kterou zemi hraje, může klidně hrát za obě.“
Co by vám nemělo uniknout na Finmag.cz
Na webu Finmag.cz dál pokračuje projekt Podnikavé Česko. V tomto týdnu jsme přinesli třeba příběh brněnského startupu Legito, který automatizuje dokumenty a zároveň procesy s nimi spojené. Za jeho vznikem stojí odpor k opakující se práci.
To byla jedna inspirace a teď přímo podnikatelský servis. Cílem pro podnikání je samozřejmě růst, i s ním se ale musí umět pracovat. O všech nástrahách (a jak je řešit) si můžete přečíst v článku Aleny Šafrové Drášilové.
Pořádně vydělat může i celé Česko, na tolik probírané těžbě lithia. Pokud k ní ale skutečně dojde, měl by stát přijít s jasným plánem, co se zisky udělat. Pavel Jégl ho v komentáři předestírá. Tak snad se to zase „neprožere“.
Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:
- Aby to svítilo a hřálo. Objevili jsme pravého Prométhea
- Prý nám zlevní hypotéky, povídali developeři. Dá se tomu věřit?
- Slovensko jako nové Rusko? Vydělat na tom můžeme my
- Blbá nálada, blbé vyhlídky. Tenhle newsletter radši nečtěte
- O všecko se rozděl. I o tipy na chytré čtení
Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu
Je čas upravit slavný slogan Komenského. Alternativní formy vzdělávání v Česku bodují a soukromé školy často udávají směr i veřejným školám.
ŠKOLA JE BYZNYS
Do montessori škol Duhovka investovali manželé Janečkovi přes 300 milionů. • Jan Kala do škol Heuréka vložil zase peníze ze svého podílu v eBance. • Proč jsou přesvědčeni, že to bylo to nejlepší, co mohli udělat?
BYZNYS JE HRA
Kdy odejít? ptá se dnes celá generace podnikatelů. • Jak se povedlo Jaroslavě Valové předat SIKO dětem? • Kdy se Zbyněk Frolík rozhodl svěřit Linet manažerům? • A proč v Dino Toys převzali vedení vnuci zakladatele?
Související témata
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu