Předplatit časopis Finmag

Za dvacítku Čechů stovky milionů? Sledujeme vyšší cíle, vysvětluje Američan lovící v Česku

Iva  Brejlová
Iva Brejlová
13. 5. 2024
rozhovor

Americká firma Cin7 se zhlédla v české umělé inteligenci a nedávno se postarala o zatím největší rozruch na zdejší startupové scéně. Co ji ale vedlo k tomu, aby za mladou českou firmu čítající dvacítku lidí vydala v přepočtu stovky milionů? „Inventoro je pro nás obrovská přidaná hodnota,“ vysvětluje pro Finmag.cz šéf Cin7 Ajoy Krishnamoorthy.

Za dvacítku Čechů stovky milionů? Sledujeme vyšší cíle, vysvětluje Američan lovící v Česku
Generální ředitel Cin7 Ajoy Krishnamoorthy v Praze / Zdroj: Inventoro/Cin7

Poslední dubnové úterý přijel Ajoy Krishnamoorthy ze Spojených států do Prahy. A ještě než se jeho tělo stihlo vypořádat s časovým posunem, v sobotu zas odcestoval do Dubaje. Dlouhou cestu a trochu nepohodlí obětoval kvůli dvaceti Čechům; lidem, kteří mají pomoct posunout firmu, jejíž jméno v Česku zatím příliš nerezonuje, ale která stojí v pozadí fungování řady internetových obchodů.

Američany nalákala česká umělá inteligence a tým Inventora prý jen tak nepustí. Spolu mají posunout obchod do budoucnosti, kde už nejde jen o digitalizaci, ale o chytré systémy. Je to jednoduchá mantra: minimální zásoby, maximální prodeje a dobré povědomí o tom, co se děje mezi tím, a co se dít bude. Inventoro takový systém „prolomilo“ právě za pomoci umělé inteligence.

„Je to jedna z prvních zásadních akvizic, kterou na cestě k této vizi děláme,“ odhaluje Krishnamoorthy pozadí obchodu v hodnotě vyšších stovek milionů korun. V českém startupovém ekosystému to není rozhodně málo; ročně se obvykle prodají jen jednotky firem a jen menší část z nich za takové částky.

Nákupem malého týmu stojícího za startupem Inventoro získává Cin7 specialisty vyvíjející systém, který za pomoci umělé inteligence předpovídá, kolik zásob by společnosti měly mít, aby jich nebylo ani málo, ani moc. Už teď měl český startup světové zákazníky (včetně Cin7), ale s velkým americkým partnerem prý bude ovlivňovat celý dodavatelský řetězec v mnoha koutech světa.

A tak zatímco se Cin7 těší, že u vchodu do kancelářské budovy v pražských Dejvicích přibude její logo, český tým se chystá na víc světových zákazníků. „Prodejem to celé teprve začíná,” upozorňuje Radim Jung, který spolu s Tomášem Formánkem Inventoro zakládal. Jak ale americká společnost našla český talent a co ji na něm zaujalo? 

Cin7 a Inventoro. Kdy se tyhle dva brandy poprvé potkaly?

Radim a Tomáš začali s týmem Cin7 spolupracovat před téměř třemi lety, v té době už obě firmy měly společné zákazníky, stavěly integrace a vyvíjely spolu produkt. Já jsem se do Cin7 přidal zhruba před rokem a půl a poprvé jsem je potkal na začátku loňska. Hodně jsme se bavili o produktu, zákaznících i našich příbězích a viděli jsme, že máme stejné představy.

Představy o čem? O budoucnosti plánování zásob…?

Nejen. Když si představíte, jak dnes vypadá obchodování, je vidět, že se během posledního desetiletí odehrál přechod z analogu do digitálu. Ještě nedávno lidi všechno dělali ručně, třeba zaměstnanci vzali papír a tužku a chodili po obchodě, aby spočítali zboží. Takové práce se teď dělají digitálně, lidé zboží prostě skenují. Digitalizace je skvělá a všechno je rychlejší.

My si ale myslíme, že to není všechno. Že v příštích deseti letech přijde další změna, a to přerod z digitálního obchodování na inteligentní, ke kterému se posouváme a chceme kolem něj postavit i naše produkty. Důležité pak bude nejen data mít, ale také jim rozumět. Inventoro je pro nás v tomto smyslu obrovská přidaná hodnota a přesně zapadá do téhle představy. Je to jedna z prvních zásadních akvizic, kterou na cestě k této vizi děláme.

Spolupráce mezi vámi tedy už probíhala, kdy jste se ale ke koupi rozhodli?

Celé to začalo někdy loni v létě, samotné „námluvy“ pak trvaly asi čtyři měsíce, ale vzhledem k provázanosti firem to bylo vlastně jednoduché. Je legrační, jak to všechno vyšlo. Zrovna před týdnem jsme obchod řešili na představenstvu a všechny body, které jsme si stanovili už na začátku, se vůbec nezměnily.

Jaké je pro americkou firmu koupit startup z tohoto regionu?

Já vždycky říkám, že fungujeme, jako bychom byli vůči geografii slepí. Jako kdyby nezáleželo, kde jste. Mluví za vás práce, ne místo, kde ji děláte. A jelikož se vnímáme jako globální společnost – sídlíme sice v americkém Denveru, ale máme kanceláře v Aucklandu, Dubaji, ve srílanském Kolombu, v Ahmadabadu v Indii – není pro nás nic zvláštního na tom, že kupujeme společnost třeba zrovna v Česku. Pro firmu naší velikosti je diverzita a rozšíření po světě jedním z důležitých faktorů pro růst.

Přesto jde o vaši první akvizici v tomto regionu, natož v Česku.

Česko je pro nás zajímavé místo, ale to, co nás přitahuje, je platforma, kterou tým postavil, a tým samotný. Přitom jde ani ne o dvacítku lidí. Myslíme si, že s propojením obou platforem dokážeme v příštích letech hodně růst.

Musím nicméně přiznat, že jsme se sami sebe během prověřování startupu ptali, jestli je to to, co chceme udělat – totiž koupit českou společnost a pokusit se ji začlenit do naší kultury. Důvod, díky kterému jsme schopni to vše překonat, je ale hodnota produktu a důvěra, kterou máme ve zdejší talent. Opravdu se nám líbí a hodláme na něm stavět. Budeme sem dál posílat peníze, protože nám to dává smysl.

Exit startupu Inventoro očima Radima Junga

Inventoro zakladateléInventoro/Cin7

Zakladatelé českého startupu Inventoro Radim Jung a Tomáš Formánek

Stovky milionů můžou být pro některé lidi zajímavým důvodem, proč opustit vlastní firmu a nechat ji svému osudu. Zakladatelé Inventora Tomáš Formánek a Radim Jung to tak prý ale nevidí. „Chceme zanechat ve světě stopu. A prostě si myslíme, že ji můžeme nechat výraznější v Cin7, než kdybychom se o ni snažili sami. To nás motivuje v další práci, a stejně na to pohlíží právě i Cin7,“ tvrdí. Obě firmy se navíc podle Junga znají už poměrně dlouho a od prvního dne k sobě měly blízko. „Nebereme to tak, že vezmeme peníze a jdeme,“ popisuje.

Startup z pražských Dejvic prý zvažoval více nabídek, ale Cin7 byla jediná firma, „kde si to od začátku sedlo,“ popisuje spoluzakladatel. „Pamatuju si, když jsem byl poprvé na webových stránkách Cin7, jak jsem si říkal: teda, tyhle musíme kontaktovat, musíme se skamarádit. A když jsme je oslovili a oni nám pak volali zpátky, říkal jsem si, jak je to skvělé. Takže když jsme dostali nabídku, okamžitě jsme si mezi sebou řekli, že to je ono. Tohle byl prostě balíček se vším, co jsme chtěli,“ raduje se.

S podpisem smlouvy prý konec nenastává. „Ve skutečnosti dneska začínáme. Změníme celý řetězec,“ představuje si a vysvětluje, že klíčová je transparentnost, kterou systém dokáže zajistit. „Problémy v dodavatelském řetězci se objevují, když máte malý zádrhel na jedné straně, který se cestou znásobí a projeví jako obrovský problém na straně druhé. Důvodem, proč se to děje, jsou skryté informace v řetězci. My chceme jít přímo proti utajování informací. Mít transparentní data a přenášet je mezi stroji. V reálném čase. Takže celý proces může být mnohem hladší, pomoct zákazníkům. Vlastně je to jako budování sociální sítě. Jen ne kvůli tomu, abychom na nich ukazovali fotky – ale z důvodu propojování smluv mezi firmami.“

I tak se nejde nezeptat – čeští IT pracovníci byli dlouho považováni za výhodnou koupi. A i když se v posledních letech ta výhodnost přesunula dál na východ, vy jste podobným způsobem neuvažovali?

Vzhledem k předchozí spolupráci jsme o Češích už věděli, takže jejich schopnosti pro nás nebyly žádným překvapením. Opravdu nás ale zajímal především talent a produkt, byť jsem za svou kariéru o tom, že se talent zdejšího širšího regionu vyplatí, slyšel už mnohokrát. I když tedy na cenu zaměstnanců uvnitř firmy samozřejmě hledíme, platí to hlavně pro týmy v Indii či na Srí Lance, kde je cena pracovníků přece jen stále hodně odlišná.

Ok. Na kolik vás česká firma vyšla?

To bohužel nemůžu prozradit (podle informací z trhu jde řádově o vyšší stovky milionů korun, z části ale v nefinančním plnění, pozn. red.). Inventoro jsme ale opravdu nekupovali jen s vidinou nějaké výhodnosti, nad tím jsme vůbec nepřemýšleli. Hrajeme vyšší hru, zajímá nás tým a technologie, protože si myslíme, že jen díky tomu můžeme výrazně zrychlit růst. Společná hodnota je pro nás zkrátka mnohem větší než to samotné ekonomické vyčíslení.

Není to tedy tak, že bychom si řekli dobře, máme podpis, práce je hotová, pojďme to oslavit. Je to přechod do další fáze, nastupuje práce na vizi inteligentního obchodování.

Zůstávají zakladatelé součástí společnosti?

To doufám.

Takové ujednání smlouva neobsahuje?

Ne. Ujednání v duchu toho, že se bojíme, že by zakladatelé odešli, do smluv ani nedáváme. Naopak tam máme určité motivační prvky založené na výsledcích, což je podle nás to, co byste ve skutečnosti měli dělat. Tedy vložit do smlouvy incentivy, ale nesnažit se zakladatele napevno připoutat. Nedává mi ani smysl, aby se někdo díval do kalendáře a počítal si dny, kdy už může odejít. To raději ať jde hned.

Věřím navíc, že Radim (Jung) a Tomáš (Formánek) chtějí sami pokračovat prostě proto, že naše cíle a vize se hodně protínají a spolu se můžeme věnovat větším věcem. A že pokračovat budou chtít nejen zakladatelé, ale i širší tým. A to ne proto, že musejí, ale proto, že chtějí.

Mluvili jste o tom, že se brzy objeví logo nad zdejším vchodem. Ale co dlouhodobě, zachováte kanceláře, nebo jste přemýšleli nad jejich případným rozšiřováním? 

Nechceme bourat to, co dobře funguje. Kultura zdejší firmy se hodně podobá naší a pokud něco, tak sem budeme dál investovat podle toho, jak úspěšně se produkty rozeběhnou. Blíž se s Inventorem propojí náš vývojový a produktový tým. Myslím si totiž, že příležitosti leží o poznání dál, než na čem teď Inventoro pracuje, tedy řešení skladových zásob. Podobně se jde rozšířit na dodavatele, výrobce i jiné oblasti.

Jak důležitá pro vás je umělá inteligence?

Kolem umělé inteligence je hodně humbuku, mluví o ní každý, a obvykle to poslouchám se skepsí. Má snad smysl ji směřovat jen k produktu, který vám ve formě chatbota bude říkat, jaké je dnes počasí? To je možná fajn tak jednou dvakrát, ale každé ráno se ho ptát nebudete. Pro nás je extrémně důležité spíš to pojetí, o kterém lze mluvit více jako o strojovém učení. Tedy porozumění datům a vypíchnutí toho nejdůležitějšího pro zákazníky. Takové pojetí doslova a do písmene umí přinést peníze. A o tom celý ten obchod je: akvizice Inventora není nějaká zkouška ve smyslu „uvidíme, co tomu řekne trh“. Některé zákazníky už máme společné a v celém tom propojení vidíme mnohem větší věc.

Není pro vás z pohledu AI překážkou relativně přísnější regulace ze strany Evropské unie v porovnání s americkými pravidly?

Samozřejmě jsme si je mapovali, ale nebavíme se tu o jazykovém modelu, ale v podstatě o algoritmu. Jinými slovy se nějakých přísných regulací nebojíme. Možná nakonec i my budeme používat velké jazykové modely (takzvaná generativní umělá inteligence, se kterou se dnes i laici „baví“ v podobě různých komunikačních programů, a které regulace řeší nejvíce, pozn. red.), ale chceme to udělat zodpovědně. Nemyslím si, že by v tom byl problém.

Zmínil jste, že českou AI chcete dostat dál do Cin7. Kde ji chcete nasadit nejdřív?

Vlastně je docela náhoda, že jsme ve firmě dlouho přemýšleli nad projektem, který Inventoro fakticky řeší: nad součinným doplňováním zásob v celém řetězci. Máme totiž dost zákazníků, kteří nakupují a prodávají sobě navzájem, ty obchody probíhají mezi nimi. Ti, co kupují, jsou na jedné straně zákazníci, na druhé dodavatelé. A řekněme, že budu chtít od dodavatele třeba sto tisíc skleniček, které pak budu prodávat. Dnes to funguje tak, že je objednám a on mi je „někdy a nějak“ dodá.

Zůstali byste ve firmě po jejím prodeji?

Ale co kdybychom takový obchod mohli udělat daleko průhledněji a zároveň důvěryhodněji? Co když bych dodavateli mohl zveřejňovat svoji poptávku, on zas může dát najevo svému dodavateli, že bude potřebovat zásoby, a tak dále...? Takovou oblast chceme rozvíjet.

A nejen to. Naši zákazníci řeší také výrobu i odhady nákladů na pracovní sílu. A tady můžeme dělat totéž. Rozšířit na další případy algoritmus, který Inventoro postavilo. Jde nám o transparentní síť, kde můžou jednotlivé články sdílet poptávku a společně lépe plánovat. 

Očekáváte, že se se zapojením Inventora změní i čísla za celé Cin7?

Věříme, že stávající zákazníci systémy využijí, což pomůže tržbám, růstu a udrží aktuální zákazníky. Ale počítáme s tím, že když své služby spojíme a vylepšíme, najdeme i zákazníky nové. A třetí dopad je dlouhodobější a souvisí s tím, co už jsem zmiňoval: potenciál technologie, který daleko překračuje jen oblast efektivního plánování zásob.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
4
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Iva  Brejlová

Iva Brejlová

Píše o technologiích pro odborná i populární média. Věnuje se především skvělým nápadům z Česka, které díky IT usnadňují život.

Související témata

AIAkviziceCin7exitfinanceInventoroPodnikavé Českorozhovorstartupyumělá inteligence

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo