Předplatit časopis Finmag

Zaplať, nebo zaplať daty?! Tak to prr... Nový trend internetu se Evropě zajídá

František  Nonnemann
František Nonnemann
2. 5. 2024
 5 218
komentář

Ochrana osobních údajů v našich médiích často nerezonuje. V poslední době toto téma oživily dvě kauzy celosvětových rozměrů: pokuta 351 milionů korun pro českou antivirovou firmu Avast a diskuse, zda lze za přístup k webovým stránkám platit informacemi osobního charakteru.

Zaplať, nebo zaplať daty?! Tak to prr... Nový trend internetu se Evropě zajídá
Zaplať, nebo zaplať daty. Princip postupně se prosazující na internetu naráží na odpor Evropy (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Společnost Avast dostala od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) – na české poměry vskutku rekordní – pokutu 351 milionů korun. Za prodej osobních údajů uživatelů pro marketingové účely.

Místo toho, aby Avast svoje klienty před online hrozbami a útoky chránil, osobní data zhruba stovky milionů z nich prodával. Uživatele o tom navíc tak úplně neinformoval.

Úřad přitom v rozhodnutí zdůraznil, že společnost Avast je jedním z předních odborníků na kybernetickou bezpečnost, který nabízí veřejnosti nástroje k ochraně dat a soukromí.

„Její zákazníci nemohli očekávat, že právě tato společnost bude předávat jejich osobní údaje, respektive údaje, na jejichž základě by mohla být zjištěna nejen jejich totožnost, ale například i zájmy, preference, bydliště, majetkové poměry, profese a další údaje týkající se jejich soukromí,“ uvedl k rozhodnutí předseda ÚOOÚ Jiří Kaucký.

Druhým tématem s celospolečenským přesahem je chování některých velkých internetových hráčů, například společnosti Meta (provozovatel Facebooku) nebo třeba i české internetové jedničky Seznam.cz. Jde o přístup, který se označuje pojmem „Pay or OK“ – kliente, zaplať za používání webové stránky penězi, nebo svými daty.

Pokud si člověk vybere druhou variantu, službu sice může využívat svobodně dál, své osobní údaje, včetně uživatelského profilu, sociodemografických údajů a chování na internetu, ale dává všanc další monetizaci. Zájemců, kteří je využijí k cílení reklamy a marketingu, se najde dost.

Ukázaná platí

Obě kauzy jsou zdánlivě o tom samém: snaze velkých technologických firem zbohatnout na datech svých klientů. V jednom podstatném bodu se však liší. A právě na této odlišnosti můžeme dobře popsat současné, podle mého názoru poněkud přepjaté, vnímání ochrany osobních údajů a soukromí.

V čem je hlavní rozdíl mezi kauzou Avast a principem „Pay or OK“? Především v transparentnosti a věrohodnosti komunikace s vlastními klienty.

U Avastu hrálo prim mlčení, mlžení a zatloukání, hlavně vůči klientům a veřejnosti. Možná i proto Avast před několika měsíci dostal za totéž pokutu od amerických úřadů, tentokrát ve výši 16,5 milionu dolarů (asi 387 milionů Kč). A například v Nizozemsku čelí hromadné žalobě uživatelů.

U provozovatelů webových stránek a služeb, kteří se rozhodli jít cestou „Pay or OK“, je komunikace obvykle otevřenější. Svým uživatelům jednoznačně říkají, že na webových stránkách chtějí vydělávat. Buď jim klient za přístup k obsahu zaplatí penězi, nebo následným využitím jeho osobních údajů.

I princip „Pay or OK“ má ale jisté mezery. Zejména otázku svobody uděleného souhlasu, když jedinou alternativou je – kromě odmítnutí široce využívané služby, a tedy hrozby jistého druhu sociálního omezení – právě placení penězi. Rozdíl je však v oné otevřenosti.

Něco nám tu chybí

Zdá se ale, že ani transparentní možnosti vybrat si nestačí. Ukazuje to doporučení evropských úřadů pro ochranu osobních údajů, které dostala Meta; totiž aby klientům nabídla i třetí variantu v podobě přístupu k sociální síti zadarmo a bez využití dat k marketingu.

Jinými slovy, jako hlavní nápravný prostředek k chování obchodních společností úřady vnímají ochranářskou regulaci. A jejím pohledem hodnotí prakticky vše. Alternativní služby a možnost svobodné vůle a rozhodnutí uživatele v jejich uvažování tak důležité nebývají…

O čem to vypovídá? O snaze státu chránit člověka za každou cenu. Někdy i před ním samým. Otázkou zůstává, jestli je to zrovna v tomto případě vůbec obhajitelné.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Ohodnoťte článek

-
4
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František  Nonnemann

František Nonnemann

Právník, který se zabývá především pravidly pro ochranu informací, compliance, finanční regulací a řízením rizik. Působil na Úřadu pro ochranu osobních údajů, od roku 2016 pracuje ve finančním sektoru,... Více

Související témata

AvastbyznyscookiesEvropaEvropská unieinternetkomentářochrana osobních údajůochrana spotřebiteleosobní údajepodnikánípokutaregulacesoukromísvobodatechnologie

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

Koupit nejnovější číslo