Pozor, chystá se reforma DPH. Úklid po Babišovi může přinést další chaos

Daňové kutilství je oblíbenou disciplínou českých politických stran. Je to patrné i na dani z přidané hodnoty.

Ze tří sazeb se dělaly dvě, ze dvou zase tři, sazby se vesele snižovaly, potom nevesele zvyšovaly. A tak pořád dokola.

Teď se chystá další kolo změn. Co nás v něm čeká?

Pro osvěžení paměti: občanští demokraté už jednou ujišťovali, že DPH zvyšovat nebudou, a pak ji zvýšili.

Modrá a oranžová síťovka

Ministr financí Stanjura ujišťuje, že jeho návrh na úpravu DPH bude rozpočtově neutrální, jednoduše řečeno – sazby se změní, ale celkové daňové zatížení nevzroste.

„Určitě nebudeme zvyšovat daň z příjmu občanů a určitě nebudeme zvyšovat DPH, to můžu vyloučit. Všechno takové zvýšení by vedlo k tomu, že by větší skupina lidí potřebovala větší pomoc od státu, a nakonec bychom museli víc přerozdělovat a zvyšovat výdaje,“ řekl v rozhovoru pro deník Právo.

Myslí to Stanjura vážně? Pro osvěžení paměti: občanští demokraté už jednou ujišťovali, že DPH zvyšovat nebudou, a pak ji zvýšili.

V roce 2010 dorazil Petr Nečas na brífink se dvěma síťovkami – modrá byla plná potravin, oranžová o poznání prázdnější. Tehdejší předseda občanských demokratů na nich předváděl, jak se výsledek blížících voleb dotkne voličů, když budou volit sociální demokraty namísto demokratů občanských – jak se smrskne jejich nákup zatížený levicovými daněmi.

Nakonec se však smrskla i modrá síťovka, protože Nečasova vláda pod tlakem zvyšujícího se deficitu DPH zvýšila – sazby ze 14 a 20 procent zvedla na 15 a 21 procent.

Z pivních sazeb se musela točit hlava nejen provozovatelům restaurací, ale i úředníkům na berňáku.

Skončí pivní sazebník?

Stanjurovým záměrem je udělat v DPH pořádek – nahradit současné dvě snížené sazby deseti a 15 procent jednou sazbou na úrovni 13 nebo 14 procent. Ve snížené sazbě potom mají být podle ministra uplatněna jen sociální a zdravotní hlediska.

I kdyby se však nakrásně vyplnil slib, že změna bude daňově neutrální, je jasné, že našinci utkví v paměti zejména položky, u nichž se daň přesune do vyšší sazby, jinými slovy – položky, které zdraží. A to mají být ty, které momentálně spadají do desetiprocentní sazby, zejména léky, vodné a stočné, knihy, časopisy, noviny, ubytování… a také pivo točené v restauracích.

Pivo je exemplárním příkladem chlívku v sazbách DPH. Jeho tři sazby stanovené podle toho, kde pěnivý mok vypijete, zvolili před třemi lety podnikatelé v anketě Hospodářské komory za absurditu roku. Z pivních sazeb se musela točit hlava nejen provozovatelům restaurací, ale i úředníkům na berňáku. Hitem se tehdy stala tabulka s devíti příklady, jak si objednat pivo a zaplatit pokaždé jinou DPH.

Za Babiše se do snížených sazeb přesunulo kdeco, nejen pivo. A pokud by šéf ANO dostal příležitost ve Strakovce pokračovat, tak by byl schopen základní sazbu úplně vyluxovat.

Rizikem je daňové kutilství poslanců, anebo i ministrů, které může nadělat v DPH ještě větší galimatyáš, než je v ní dnes.

Ještě větší galimatyáš?

Důvody, kterými Babiš se Schillerovou v minulých letech nižší sazby vysvětlovali – elektronická evidence tržeb a lockdowny za epidemie covidu – však už dávno pominuly. Jiné, jako rozvoj českého venkova v případě čepovaného piva, byly zejména volební vábničkou. Je proto logické přinejmenším vrátit daně zpátky.

Logiku má i plánované spojení dvou snížených sazeb do jedné. Sotva je možné racionálně vysvětlit, proč některé zboží nebo služby jsou zdaněny deseti a jiné patnácti procenty. Rušení vylobbovaných výjimek může pomoci narovnat podnikatelské prostředí a udělat daňový systém přehlednější.

Rizikem je však daňové kutilství poslanců, anebo i ministrů, které může nadělat v DPH ještě větší galimatyáš, než je v ní dnes.

Nasnadě je také otázka, zda se snížená sazba ve výši 13 nebo 14 procent ještě dá nazvat sociálně citlivou, a zda tedy má vůbec smysl. Rozdíl šesti nebo sedmi procent proti sazbě základní není kdovíjak významný. Dá se předkládat, že první levicová vláda, která se dostane k moci, ji zase sundá dolů.

Je jasné, že pouze škrty ve výdajích nemohou smazat děsivý, víc než dvousetmiliardový strukturální deficit.

Pravítko, kružítko a úspory

Předpokládejme, že Stanjura vskutku prosadí rozpočtově neutrální reformu DPH. Potom bychom se měli ptát, jak chce vláda dát veřejné finance do pořádku, když si touto daní nepomůže. Je jasné, že pouze škrty ve výdajích nemohou smazat děsivý, víc než dvousetmiliardový strukturální deficit, tedy rozdíl mezi pravidelnými výdaji a pravidelnými příjmy státu.

Daň z přidané hodnoty je přitom jedním ze základních příjmů státního rozpočtu, loni její inkaso dosáhlo 536,2 miliardy korun. Zvýší snad vláda jiné daně?

Vrátit do rozpočtu aspoň část příjmů, které vypadly s daňovým balíčkem z podzimu 2020, je pro ODS tabu. Proti zvýšení majetkové daně pak občanští demokraté staví argument, že v Česku je mnoho vlastníků nemovitostí s nízkými příjmy, což na Západě není obvyklé. A na ně by vyšší daň mohla těžce dolehnout.

Bude tedy vláda dál hledat cestu k udržitelným financím jen v úsporách? Bude to pokus o kvadraturu kruhu. A úloha sestrojit ke kruhu čtverec o stejném obsahu pomocí pravítka a kružítka, což vědí i děti školou povinné, řešení nemá.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Proč bohatí bohatnou a chudí chudnou? Čapí hnízdo to jasně ukázalo
• Bude letos hůř, aby pak mohlo být líp? Ukáže se, jak odvážná vláda je
• Křišťálová koule 2023: první prezidentka, nové vakcíny, E.T. nepřiletí
• Česko by na policii mohlo ušetřit. Je načase zaměřit se na výsluhy
• Za vyšší daně dostanete od státu míň. Léčba financí zabolí