Ekonomický obr, politický trpaslík? Jednotný obchodní zákoník může Evropu nakopnout

Jednotný evropský trh je bezesporu jedním z největších a nejmocnějších nástrojů Evropské unie na globálním ekonomickém dějišti. Ve světové konkurenci ale přestává stačit, a dokonce v některých ohledech začíná evropské ekonomiky brzdit.

Evropě se někdy říká „ekonomický obr, politický trpaslík“. Není těžké odhadnout, proč tomu tak je: ekonomická síla spojené Evropy je ohromná, její politický vliv (či spíše schopnost ho efektivně využít) však za obchodní sílou spojeného kontinentu bolestivě zaostává.

A nejde jen o řešení „prostých“ politických problémů a záležitostí, ale o zásadní brzdu pro obchodní rozvoj a konkurenceschopnost. Námitka, že obchod a politický vliv jsou dvě oddělené věci a mělo by to tak zůstat, je totiž v současném světě zcela lichá.

Naopak: bavíme se tu o systému spojených nádob, kde jedna hladina vyvažuje druhou. Pokud Evropa nevyužívá svůj ekonomický potenciál naplno, klesá tak i její politický vliv. Dostává se do cyklu, kterého si už všímá nejen mnoho lidí, ale i samotných institucí.

Nový svět, nové výzvy

V úvahách o problémech evropského jednotného trhu se pochopitelně dostáváme k aktérům, jako jsou energetická infrastruktura, telekomunikace a obrana. Není žádným tajemstvím, že roztříštěnost a nedostatek plynulosti v jednotném trhu v této oblasti Evropě škodí.

A to nejen z pohledu obchodní konkurenceschopnosti, ale i vlastní bezpečnosti. Do Evropy vstupují konkurenti z velkých jednotných trhů, tedy USA a Číny, a my nejsme schopni jejich tlak tak dobře ustát. Týká se to přitom nejen velkých průmyslů, ale například i malých a středních podniků.

Podnikání na jiném než lokálním trhu se pro malé a střední firmy neobejde bez znalosti místních obchodních zákonů. To ale velmi limituje jejich možnosti expanze mimo domovskou zemi; ne každá společnost a firma, která by z působení v dalším členském státě profitovala, má nutně prostředky například na stálé právní obchodní poradenství. Nemluvě o tom, zda by to vůbec vzhledem ke zastaralým pravidlům (viz box vlevo) nějaký problém vyřešilo.

S návrhem řešení přichází bývalý italský premiér Enrico Letta: zavedení jednotného obchodního kodexu na úrovni celé Evropské unie, ke kterému by se mohly společnosti dobrovolně přihlásit. Tento společný „obchodní zákoník bez hranic“ (oproti jednotlivým obchodním zákoníkům 27 členských států) by umožňoval firmám snadné podnikání napříč celou Evropou.

Šlo by o jednotnou a předvídatelnou sadu pravidel pro ty, kteří by se zavázali je dodržovat. Odpadla by jim tak potřeba v případě podnikání ve vícero unijních státech řídit se pokaždé jinými pravidly.

Nejvíc profitovat by z takového systému mohly malé a střední firmy. Právě ony tvoří zdravé jádro evropské ekonomiky. Mezi hlavní výhody by patřilo například snazší škálování pro potřebu přilákání investorů, odpadly by například právní kotrmelce ohledně licencování práv. Většina takových firem by se pak mohla stát hnací sílou inovace a růstu v celé Evropě, protože celoevropský trh by už nebyl jen nepřehlednou legislativní džunglí.

28. režim pro malé a střední podniky

Velkým hráčům na poli průmyslu pak samozřejmě pomůže větší správa veřejných výdajů skrz společné nákupy, harmonizované dotace a společné dluhy pro veřejné statky. A hlubší a jednodušší integrace společných pravidel je také možným řešením problému malé konkurenceschopnosti evropského trhu.

Evropští vůdci ovšem potřebují k zastavení cyklu propadající se politické síly i nevyužitého obchodního potenciálu odvahu. Odvahu postavit se k problému čelem. Potřebná transformace a dokončení myšlenky společného obchodního zákoníku zkrátka vyžaduje odhodlání tak ambiciózní nápad dotáhnout do konce.

Zdá se však, že Evropě někdy už opravdu velké geopolitické a globálně obchodní ambice chybí. Ne vše se daří tak, jak si Evropa usmyslela. Skoro jako bychom začínali být opatrně skromní, abychom se vyhnuli zklamání. Jako bychom se už báli snít ve velkém. Právě 28. režim by však všechny naše ne až tak vydařené ambice mohly znovu nastartovat.

Pokud máme opravdu obří obchodní potenciál, ale nedaří se nám ho využít, musíme si zkrátit cesty k sobě navzájem. V sázce je hodně: od možnosti dosažení strategických cílů, jako je nastartování obranného průmyslu, digitální transformace nebo zelené ekonomiky, až po „prostý“ obchod a budoucnost menších a středních firem.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Závod o klíčový byznys budoucnosti začal, Evropa těžce zaostává za USA

• Zákazy, příkazy, dotace a teď ještě zestátnění ČEZ. Evropa si reguluje cestu na dno

• Marná snaha, Evropa zkostnatěla. Odskáče to český průmysl?

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag