Články na téma: zdraví

V éře informačních a komunikačních technologií se v hospodářsky vyspělých zemích dramaticky mění způsob života, s nímž se populace nezvládá vyrovnat. Stoupá počet duševních poruch, které podle principu psychosomatiky způsobují onemocnění těla. Výsledek? Epidemie chronických chorob.

Toužil být letcem, ale zlákaly ho cenné papíry a poté proměnil svého koníčka s potápěčským vybavením v podnikání. Krach obchodu kreativitu Jaroslava Málka nezbrzdil – pod značkou Cornis provozuje solnou jeskyni a cestovní agenturu CornisTour v Letňanech, vyrábí speciální solární plachty CorniSun na ohřev bazénu a hýří dalšími nápady.

Lukáš Klimpera začínal jako programátor, po vyhoření ale změnil obor a dal se na fyzioterapii. Od ní už to byl jen krok k podnikání se zdravou obuví. Dnes Ahinsa Shoes dodává i do Spojených států a má v plánu expanzi do Německa. „Šli jsme krok po kroku, stačily dvě malé půjčky, staré stroje a jedna zkušená šička, která zaučila ostatní,“ popisuje úspěšný podnikatel své začátky.

Ze všech slibů v oblasti globálního rozvoje pro rok 2030, které se nám momentálně nedaří naplnit – a že je jich mnoho – je jedním z nejhorších a nejtragičtějších náš omezený pokrok v boji proti podvýživě. Přesto ale máme drastické snížení hladomoru ve světě na dosah ruky. Stačí jen správně jednat.

Je s podivem, že o infekčním onemocnění, které mělo loni na svědomí nejvíc lidských životů, jsme z médií v podstatě neslyšeli. Řeč je o tuberkulóze. V roce 2022 jí podlehlo zhruba 1,4 milionu lidí, což je víc než celkový počet obětí covidu. Přesto se tuberkulóze v bohatých zemích, kde už na ni prakticky nikdo neumírá, nevěnuje téměř žádná pozornost.

Očkování je bezpochyby jedním z největších úspěchů lidstva, protože zachránilo mnohem víc životů než jakýkoliv jiný lékařský vynález. Navíc nám umožňuje regulovat nemoci, které se dřív nekontrolovatelně šířily. Přesto si mnohdy neuvědomujeme, jak moc se díky němu zlepšila kvalita našeho života.

Cíle udržitelného rozvoje, které v roce 2015 schválila Organizace spojených národů (OSN), jsou letos ve své polovině. Jejich naplnění je ale hodně daleko. Mít 169 cílů totiž v podstatě znamená nemít žádné priority, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Jejich trh stabilně roste už víc než devět let a v roce 2020 vystřelil do vesmíru. Funkční potraviny ukazují, že globální pandemie donutila lidstvo zamyslet se nad tím, co a proč jí. Slibujeme si od nich nejen dostatek živin a fyzické zdraví, ale také psychickou pohodu.

Je to už víc než dva roky, co se covid-19 objevil na wuchanském tržišti. Od té doby se stal jedním z nejpalčivějších politických témat, které si svojí důležitostí nezadá s globálním oteplováním či bojem proti terorismu. Pandemie, a hlavně reakce státu na počty nakažených, se stala další dimenzí politiky, kterou strany a jejich lídři musí artikulovat.

Ještě před několika lety to bylo poměrně obskurní téma. Dnes je opioidová krize právem považována za dost možná tu největší zhoubu, která užírá Spojené státy. Heroin, OxyContin, fentanyl – to všechno jsou strašáci z míst tak trochu bez budoucnosti.

Rozjetá tramvaj, výhybka, dilema, jestli usmrtit jednoho člověka, nebo nechat samovolně zabít pět lidí. Problém, kterému lidstvo věnovalo miliony člověkohodin. Jenže lékař, který stojí s jedním ventilátorem nad dvěma kritickými pacienty, musí rozhodnout hned.

Vakcíny proti covidu jsou nedostatkové zboží. Je o ně pračka. Kdo platí víc a dřív, ten je dostane. Ostatní musí počkat. Pryč jsou doby, kdy výzkumníci dávali recepty na záchranu zadarmo: protože za vzduch nebo slunce se přece nepatří platit.

Největší akci v dějinách očkování hrozí zhatit stejné problémy, kvůli kterým si zbytečně nadělujeme spalničky a chřipku.

Každý rodič někdy zaváhá, jestli je s dítětem všechno v pořádku. Pedagogicko-psychologické poradny jsou ale plné a navíc – vydat se k odborníkovi prostě může být těžké. Rozlišit závažné problémy od běžných těžkostí pomůže online nástroj brněnských vědců, který právě prochází posledním kolem ověřování.

Jak co nejefektivněji uvolňovat přísná opatření proti šíření koronaviru, a zároveň neriskovat zdraví obyvatelstva? A kdy se dočkáme návratu našich životů do normálu?

Nádherná vůně. Lákavé zákusky, kam se člověk podívá. A velký industriální prostor, po kterém místo Umpa-lumpů kmitají cukráři. Člověk je nadšený už ve chvíli, kdy vstoupí. A to ještě neochutnal! Vítejte v cukrářské továrně Lukáš Skály.

Z očkování se stala drahá záležitost individuální zodpovědnosti – a teď se divíme, že jsou lidi škudliví a nezodpovědní.

Martin Jahoda a Honza Březina pomohli vybrat ideální sport pro tři sta tisíc dětí. I díky nim mají poprvé v dějinách školáci z měst lepší kondici než jejich vrstevníci na venkově.

První tři dny nemoci by se mohly opět proplácet. Naroste počet neschopenek? A jak systém nastavit, aby nepřišli na hůl zaměstnanci ani zaměstnavatelé?

Posedlost studováním obalů potravin a palcové titulky o nebezpečnosti lepku, geneticky modifikovaných potravin nebo hormonů nás vedou k pěkně absurdním důsledkům.

Přes čtvrtstoletí budoval firmu. Jeho výrobky snídá padesát zemí světa. Teď podnik předává synovi. „Proč bych ho prodával? Nerad bych dopadl jako ti chlapi, co prodali pneumatikárnu, každý dostali patnáct miliard a teď investují do firem, které nemají pod kontrolou.“ Pan Emco – Zdeněk Jahoda.