Články

Já vím, potřebujete všechno stihnout, příští týden už nikdo nebude mít na nic čas, pečete, smejčíte, stresujete se tím, že byste se neměli stresovat. Tak až si budete chtít trochu zaprokrastinovat, mám pár tipů. U spousty se budete stresovat taky, ale zas něčím jiným čili změna a odpočinete si.

Už z toho všeho musíte být unavení. Ukrajina, ceny energií i zboží v obchodech… Dejte si pauzu. Jděte do lesa a poslouchejte. Anebo se jen podívejte na internet. V českých i světových médiích se to zvířaty jen hemží.

Vánoce za dveřmi, každoroční shon na vrcholu a jedna jasná hvězda k tomu: prosincový Finmag. Co v něm najdete? Krom titulního rozhovoru s mecenáškou a investorkou Kateřinou Havrlant vás čeká dalších víc než stovka stran. Editorial šéfredaktorky Adély Vopěnkové prozradí víc.

Není to zdaleka nejnepříjemnější otázka v tomto newsletteru. Věděli jste například, v jakém byrokratickém mlýnu se ocitnete po těžkém, samostatný život omezujícím úraze?

Měl být Wehle, máte Hrona. Snad nevadí. O to vypiplanější bude chystaný tištěný časák, protože kolega právě honí uzávěrky. Tak jsem mu ulevil. A je to dobře, protože já těch tipů posbíral víc než dost. Pojďme na to.

Redakční newsletterovské kolečko na mě vyšlo právě včas, těsně před startem mistrovství světa ve fotbale. Tentokrát to bude hlavně o něm. Ale pár tipů na chytré čtení mám i z jiných oblastí, slibuju.

Pokud jste před třiatřiceti lety nebyli na Národní třídě osobně, zásah proti demonstrantům jste pravděpodobně viděli očima dokumentaristů Vlastimila Hamerníka a Štěpána Luťanského. Co říkají o tehdejším dění? Z klobouku pro vás k příležitosti dnešního výročí vytahujeme text z tištěného Finmagu.

Ekonomové zbožňují dvě věci: za prvé, montovat se ostatním vědcům do jejich bádání a za druhé, spontánně vzniklé systémy, které fungují bez regulace shora. Tento článek je o tom druhém. Vysvětluje, proč i sebestředný a sobecký homo oeconomicus nakonec rád podrží dámě dveře.

Dnešní nabídka čtení, co se mně v minulém týdni až dvou líbilo a o kterém doufám, že by se mohlo líbit i vám, začíná surově. Měřením č..áků. A končí v hnoji, co nalíváme v Česku do rybníků, aby měli kapříci, čuňátka vodní, co žrát. Ale všude mezi tím je fakt hezky.

Na Ukrajině létá stále víc bezpilotních věcí, a to nejen ve vzduchu, ale i na moři. V neuronové síti se zas možná rodí něco, co lze jen těžko popsat a pochopit. K tomu všemu jsme odstartovali speciál na téma subscription economy. A přihodím i pár tipů na zajímavé čtení. Vítejte u Finmag newsletteru.

11. září 2001 se během jednoho dne doslova proměnil svět. A místo, kde je to nejvíc viditelné, jsou letištní kontroly. Už jen pamětníci můžou vzpomínat na dobu, kdy šlo doprovodit příbuzné až do kokpitu nebo nedejbože propašovat do letadla kondicionér. Kolik to stojí? A hlavně – stojí to za to?

Začneme lehce lingvisticky, pokračovat budeme pedagogicky a politicky, ale konec bude lehkovážně noblesní. Tady je smrtelně vážné čtení o mrtvých jazycích, zaniklých civilizacích, „referendech“ na Ukrajině a etiketě.

Česko ji do Chicaga kdysi vyslalo jako učitelku. Aniž by změnila pozici, loučí se teď jako úspěšná manažerka. Klára Moldová oživila skomírající historickou českou školu T. G. Masaryka. Srostla s ní natolik, že se postava prvního československého prezidenta stala součástí její rodiny.

Před deseti lety socioložka Kateřina Nedbálková přiblížila v knize Matky kuráže životy gay a lesbických rodin, ve Spoutané rozkoši v roce 2006 zachytila každodennost ženských věznic, ale patrně největší ohlas jí přinesla loňská Tichá dřina, studie dělnictví v Baťově továrně. V rozhovoru vypráví nejen o něm, ale třeba i o tom, v čem je užitečný Karl Marx.

Chytré čtení nejen o tom, co dal a vzal technologický pokrok, ale taky o tom, co dávají lysohlávky a bere pervitin.

Dva měsíce jsou fuč a nové číslo vašeho oblíbeného časopisu právě dorazilo do každé dobré trafiky. Na co se v něm těšit? A co je jeho hlavním poselstvím? Editorial šéfredaktorky Adély Vopěnkové prozradí víc.

Ve Finmag newsletteru se ani tentokrát nevyhneme ruské agresi na Ukrajině, zaměříme se ale i na Nobelovu cenu za ekonomii nebo na otázku lidské nesmrtelnosti. Tak k věci.

Covid nás naučil spíchnout roušku z trenýrek a v mezičase si upéct kváskový chleba, válka na Ukrajině a dvojciferná inflace nás možná donutí chodit na dříví a jezdit na olej z friťáku. Preppeři a survivalisté budou připraveni.

Většinu té důležité práce pro dnešní newsletter udělali jiní. Takže já si jenom tuhle zobnu do umělé inteligence, tuhle do inteligence kytek, támhle do intelligence service a nakonec všeho čtení vás budu varovat před čtením. Nový Finmag newsletter je tu.

Posledně tu Michal Kašpárek šermoval umělou inteligencí při generování obrázků. Fušovat mu do toho nehodlám, rozhodl jsem se ale na tu umělou inteligenci podívat skrze různé texty blíž. Docela se jich urodilo, protože ono je to s tou „umělou inteligencí“ tak trochu složitější.

Statistiku používáme všichni a často si toho ani nevšímáme. Pracují s ní politici, měří se v ní pracovní výkony a banky s její pomocí rozhodují, zda dostaneme úvěr. Jenže čísly, grafy a křivkami lze člověka i snadno ošálit a ani není nutné lhát. Jak se nenechat napálit? Ve své zatím poslední knize, která nedávno vyšla v českém překladu, o tom píše novinář a ekonom Tim Harford.