Česko je zemí podnikatelů, co nepodnikají. Aby ne, když nám vláda nakládá
Co Čech, to podnikatel. K takovému poznatku by našinec snadno mohl dospět z dat České správy sociálního zabezpečení. Ta naznačují, že švarcsystému se v Česku daří. A to tak, že čím dál víc.

Z aktuálních dat národní sociálky vyplývá, že ke konci září bylo v zemi evidováno víc než 1,13 milionu živnostníků, což je nejvíc v historii. Jejich počet přitom roste. Meziročně se zvyšuje zhruba o 18 000.
V posledních letech přitom nastal pozoruhodný posun proti předchozím rokům. Zatímco dřív stály za meziročním nárůstem především ti, kteří provozují živnost na vedlejším pracovní poměr, nyní roste počet těch, kteří jsou OSVČ na hlavní poměr.
Tento trend naznačuje, že v Česku se pořád daří švarcsystému, v němž si zaměstnavatel namísto zaměstnanců pořizuje živnostníky a pracovní smlouvu nahrazuje smlouvou o dílo, píše web Podnikatel.cz. Poměr zaměstnavatel-zaměstnanec je tak nahrazován fingovaným obchodním vztahem.
To je logický úsudek. Neměli bychom tedy namísto Co Čech, to podnikatel spíš (s nadsázkou) psát Co podnikatel, to zaměstnanec?
Švarcsystém pro byznys i politiku
Motivace, která stála u zrodu třídy „nepodnikajících podnikatelů“, platí dodnes. Snaha vyhnout se vysokým odvodům na sociální pojištění, které patří k nejvyšším na světě, i byrokracii spojené se zaměstnáváním.
Nárůst živností nápadně kopíruje nepřetržitý růst administrativy, která je se zaměstnáváním spojena. Zaměstnavatel musí vést evidenci zdravotního a sociálního pojištění, pracovní doby, přesčasů, placeného i neplaceného volna, dovolených, školení o bezpečnosti práci, home office…

Proklínaný švarcsystém očima expertů. Má smysl s ním bojovat?
Takzvaný švarcsystém, tedy zaměstnávání podnikatelů, je z pohledu českého práva nelegálním pracovněprávním vztahem. Přesto je nejen v Česku hojně využíván, v poslední době zažil renesanci hlavně ve sdílené ekonomice. Má tedy smysl proti němu bojovat? A proč? Neosvědčuje se náhodou?
Výčet je mnohem delší. A na to, aby zaměstnavatel – povětšinou sám podnikatel – všechnu administrativu zvládl vykázat, musí si najmout další (neproduktivní) zaměstnance. Anebo se téhle agendě, která je popsána spletí nepřehledných a množících se předpisů, jednoduše vyhnout a místo zaměstnance si pořídit živnostníka, se kterým navíc zaměstnavateli ubydou komplikace s výpovědí.
Ze zákona o zaměstnanosti sice vyplývá, že závislá práce, ve které je zaměstnavatel nadřízen pracovníkovi, by neměla být založena na obchodní, ale pracovní smlouvě. Jinak za to hrozí vysoké pokuty. V Česku se však traduje, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. Eufemicky vyjádřeno: obcházely.
Jeden ze způsobů naznačili sami zákonodárci. V roce 2005 vyšlo najevo, že u mnoha poslanců, kteří se do firem využívajících švarcsystém pravidelně naváželi, pracují na smlouvu o dílo asistenti-živnostníci. Závěry úřední kontroly byly tragikomické: švarcsystém to není.
Legalitu takového postupu vysvětlila státní moc argumentem, že asistenty najímala kancelář sněmovny, nikoli samotní poslanci, kteří jejich službu využívali. A švarcsystém existuje pouze tehdy, kdy je výsledkem dohody dvou, ne tří stran.
Z toho si majitel firmy mohl snadno odnést poučení: Co je dovoleno poslancům, mohu si dovolit i já. Existuje přitom hromada způsobů, jak obejít zákon a závislou práci zaměstnance vykázat jako rovnoprávný obchodní vztah. Detailně jsou popsány tady spolu se znaky, podle kterých se švarcsystém dá rozpoznat. Výcuc přímo z ministerstva pak nabízíme níže.
Je švarcsystém legální?

Švarcsystém, nazývaný po svém „objeviteli“ a podnikateli Miroslavu Švarcovi, který jej v 90. letech minulého století začal jako první systémově používat, je z pohledu pracovního práva nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Detailně tuto problematiku rozebírá ministerstvo práce a sociálních věcí, které ve svém stanovisku ohledne švarcsystému mimo jiné uvádí, že k takzvaně zastřenému výkonu závislé práce může docházet pouze v případě, že dodavatelem díla (obchodním zástupcem, mandatářem atd.) je fyzická osoba vlastnící živnostenský list, nikoli obchodní společnost. Při posuzování konkrétního případu je proto vždy nutno vycházet z podrobného posouzení charakteru práce, kterou konkrétní fyzická osoba (obchodní zástupce, mandatář, zprostředkovatel, zhotovitel díla, potenciální „zaměstnanec“) pro druhou smluvní stranu (zastoupeného, mandanta, objednatele díla, resp. potenciálního „zaměstnavatele“) vykonává. Rozhodující přitom je, zda se jedná o výkon takzvané závislé práce, či nikoli.
Nelegální, ale nezničitelný
Švarcsystém je v Česku nelegální. Občas jsou za něj firmy pokutovány, většina z nich ale z postihu vyklouzne. Česko zůstává zemí „podnikatelů“, kteří nepodnikají.
Co si tedy s přebujelým švarcsystémem počít? Situaci by pomohlo vyřešit nižší odvodové zatížení firem. Nyní je pojistné na sociální zabezpečení odváděné českými zaměstnavateli po Francii druhé nejvyšší v Evropě.
Vláda to chtěla změnit a v původním programovém prohlášení se zavázala, že ho sníží o dva procentní body. Z revidovaného prohlášení, které kabinet vydal letos v březnu, tento slib pod tlakem rozpočtových schodků vypadl.
Pomoci by mohla ještě změna pravidel, která určují vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ve prospěch větší volnosti a flexibility. K tomu by se dala snížit administrativní zátěž firem spojená se zaměstnáváním a nově, s ohledem na rozvíjející se sdílenou ekonomiku, by se mohla vykolíkovat hranice mezi závislou a samostatnou činností.
Do těchto změn se však vláda nehrne. Patrně i proto, že by s nimi narazila na evropské směrnice.
Z toho všeho je tedy patrné, že švarcsystém, ať už zapovídaný, potíraný, anebo tolerovaný tady s námi ještě dlouho zůstane.
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.
BYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Proklínaný švarcsystém očima expertů. Má smysl s ním bojovat?
Z nezaměstnaných podnikateli. Recept, který funguje, ukazují studie
Nezbláznily se? Požadavek odborů na výrazný růst mezd očima expertů
Budou startupy motorem české ekonomiky?
Související témata
Nejčtenější články
Nejnovější podcasty





















