Pohřbí vláda české gastro? Vyšší DPH na pivo i stravovací služby očima expertů

12. 5. 2023

19 358

Jedním z mnoha opatření pro ozdravení veřejných financí, která ve čtvrtek představila vláda, je i přesunutí čepovaného piva ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Vyšší DPH čeká navíc i celé stravovací služby. Jak to dopadne na hospody a restaurace, kterým poslední léta zrovna nepřála?

Pohřbí vláda české gastro? Vyšší DPH na pivo i stravovací služby očima expertů

Říká se, že vláda, která Čechům zdraží pivo, dlouho nevydrží. Kabinet Petra Fialy se k tomu přesto odhodlal. Na tiskové konferenci, na které zástupci vládních stran představili celou řadu opatření (přehled všech škrtů přinesli kolegové na serveru Peníze.cz), tento krok obhajovali mimo jiné tím, že se zdanění Čechy tolik oblíbeného moku zjednoduší.

Doteď panuje rozdílný přístup k určení DPH u piva v závislosti na tom, zda si ho dá člověk v hospodě, u stánku, nebo doma. Fialova vláda tento zmatek podědila po vládě Andreje Babiše, která s DPH u piva čarovala právě ze strachu z reakce voličů. Vznikla tím celá řada možných variant, ze které si utahoval celý český internet a stranou nezůstala ani tehdy opoziční ODS.

Shutterstock

Z piva se stává luxus. Namísto hojnosti hrozí nebývalé zdražování

Během covidu se roční spotřeba piva v Česku razantně snížila, v prvním pandemickém roce byla od 60. let minulého století dokonce vůbec nejnižší. S oživením to ale bude složité. Očekávání hospodských, že se vrátí předcovidové časy, hatí rostoucí ceny energií a surovin.

Hospodští a provozovatelé restaurací přitom neustále poukazují na pokles zájmu českých pijanů. Do hospod chodí stále míň lidí a zejména na vesnicích se z odvěkých center společenského dění stávají opuštěné pomníky češství. Například nedávná analýza Plzeňského Prazdroje ukázala, že za poslední čtyři roky z gastronomické mapy českého venkova zmizelo víc než 1300 zařízení, tedy 15 % vesnických hospod. Jen loni jich ubylo 250.

„Zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech přešlo na pití piva v domácím prostředí – v garážích nebo na zahrádkách. Nové hosty tak shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Není navíc žádné tajemství, že celý obor gastronomie v posledních letech vyloženě úpěl. Po dvou covidových rocích, kdy řada restaurací živořila skrze výdejní okénka, obor loni výrazně zasáhl růst cen prakticky všech vstupů. Ten si ale hospodští nemohli dovolit plně promítnout do koncových cen; právě na malých městech jsou zákazníci citliví na jakékoli zdražení.

Průměrná cena čepovaného piva přitom loni vyšplhala podle dat společnosti Sharpgrid ze 47 na víc než 52 korun. A už teď je jasné, že poroste dál. A to nejen pod tíhou vyšší DPH na samotné pivo, ale i přesunu celých stravovacích služeb ze současné desetiprocentní sazby do nové dvanáctiprocentní.

Co tohle všechno bude znamenat pro českou gatronomii? Nebude to pro zkoušený obor zásadní rána?

Návrhem zvýšení DPH u čepovaného piva jsem rozhořčen. Vládní záměr, zejména u DPH, vládě nevyjde a přispěje ke konzumaci mimo kontrolní dosah a krachu podnikatelů v gastronomii, zejména na vesnicích a menších městech. Navíc tu vnímám obrovskou neférovost, kdy vínu dává moravské politické Palermo dárek, ale pivařům, sladařům, pěstitelům ječmene i minipivovarům obrazně řečeno pěstí mezi oči. Víno, jehož prodeje jako jediné kategorii alkoholu dlouhodobě rostou, se podílí z 25 % na prodejích, se 70% podílem importu, ale odvádí pouze 4 % na spotřební dani.

Vínem zlobovaná vláda tak rozhoduje bez dopadových analýz a v chaosu likviduje covidem nejvíc oslabenou českou gastronomii. Celý proces jednání o balíčku je pro mne plný hořkosti a pocitu zmaru, že zlobovaná politika zvítězila nad racionalitou daty a odborníky podložených argumentů.

Přesun čepovaného piva do základní sazby DPH považujeme za nesystematický krok, který poškodí zejména provozovatele hospod a restaurací, ale také stovky minipivovarů, které jsou na prodeji čepovaného piva závislé. Navíc je to opačný trend, než vidíme v řadě zemí, včetně Slovenska a Velké Británie. Přes 50 % gastronomických zařízení neprodává teplé jídlo a jejich příjem je tedy závislý na prodeji piva a dalších nápojů. Pokud ceny vlivem vyššího DPH vzrostou, povede to k dalšímu odlivu hostů z hospod a restaurací. Hospody jsou přitom důležitým a často jediným společenským centrem v menších městech a na vesnicích. Snížení návštěvnosti hospod a restaurací, a jejich případné zavírání, ve svém důsledku povede k nižšímu výběru DPH, než vláda plánuje.

Každý tlačí na vládu, ať konsoliduje finance, ale automaticky pak vidí ve všem problém. Doufám, že to dělali s vědomím toho, co to může způsobit. Ano, z pohostinství je opět takový otloukánek, který to odnese. Osobně si myslím, že to gastro znovu víc pošle do šedé ekonomiky, kam se zase tak trochu v regionech vrací. S cenou piva (a politikou kolem ní) u nás máme dlouhodobý problém, pivo, stejně jako meníčko, často restaurace prodávají v červených číslech. Na druhou stranu, všimněte si, jak dobře dál fungují podniky, které všechny ty morové rány adaptovaly, co přetvořily menu, často i koncept, do kterých zákazníci chodí proto, že do nich přijít chtějí. Přeju si, aby to gastro zvládlo, stejně tak si přeju, aby se dal státní rozpočet dohromady.

Nižší sazba DPH na čepované pivo je spojená se službou, kterou hospodští poskytují svým zákazníkům v hospodě. Byla zavedená proto, aby hospodám pomohla v těžkých časech, a ty stále trvají. Po dvou letech covidu, kdy byl 260 dní omezený provoz hospod, nyní čelí rostoucím nákladům a rekordní inflaci. Pivo je navíc pro velkou část podniků zásadním ekonomických hybatelem, především pak pro ty malé vesnické. Zvýšení DPH bude mít negativní dopad jak na podnikatele, tak i na koncového spotřebitele. Protože zvláště lidi na vesnicích jsou výrazně senzitivní na jakékoliv zdražování. Z ekonomického hlediska dojde k poklesu výkonu oboru a ve výsledku i nižšímu výběru daní.

Zvýšení DPH u stravovacích služeb či třeba točeného piva je ranou zejména venkovským hospodám, které mizí už od doby covidu. Na druhou stranu, snižování DPH se gastropodnikům v uplynulých letech dostalo coby kompenzace za zavedení EET. Jestliže byla EET zrušena, není už co kompenzovat. Nicméně vláda i tak mohla (a měla) právě také gastropodniky od zvýšení daní ušetřit. Provozují je často činorodí lidé, zástupci střední vrstvy, které by neměla trestat, protože se o sebe chtějí a dokážou starat sami. Naopak, vláda mohla ještě víc osekat třeba dotace, z nichž tyjí například dotační podnikatelé nebo jiné neproduktivní struktury paraziticky napojené na politické kruhy.

DPH byla vždy jedním z našich stěžejních témat a v minulosti jsme se zasadili o přesun stravovacích služeb do snížené sazby (od roku 2016) a následně o přesun do nejnižší sazby (10 %) pro ubytovací a stravovací služby v roce 2020. Současnou problematikou změn v DPH se zabýváme od konce loňského roku, připravili jsme také analýzu, kterou jsme předali panu premiérovi a ministru financí.

Vláda vyslyšela požadavky a argumenty provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení, aby služby ubytování a stravování zůstaly ve snížené sazbě. Je to trend, kterým se vydává celá Evropská unie ve snaze podpořit nejen cestovní ruch, ale také služby s intenzivním podílem lidské práce.

Přes původní debaty a návrhy, které se postupně objevovaly ve veřejném prostoru, vláda nepřistoupila k přesunu těchto služeb do základní, tedy nejvyšší sazby, což by znamenalo nárůst o 11 procentních bodů proti současné situaci a existenční problémy pro mnohé podnikatele v oboru. To je pozitivní zpráva jak pro provozovatele ubytovacích a stravovacích služeb, tak pro jejich zákazníky.

Včera zveřejněný návrh dvouprocentního nárůstu sazby není nijak zásadní a lze jej akceptovat v zájmu ozdravení veřejných financí a zjednodušení daňového systému.

Finmag.cz

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Je čas upravit slavný slogan Komenského. Alternativní formy vzdělávání v Česku bodují a soukromé školy často udávají směr i veřejným školám.

Zdroj: Finmag

ŠKOLA JE BYZNYS

Do montessori škol Duhovka investovali manželé Janečkovi přes 300 milionů. • Jan Kala do škol Heuréka vložil zase peníze ze svého podílu v eBance. • Proč jsou přesvědčeni, že to bylo to nejlepší, co mohli udělat?

BYZNYS JE HRA

Kdy odejít? ptá se dnes celá generace podnikatelů. • Jak se povedlo Jaroslavě Valové předat SIKO dětem? • Kdy se Zbyněk Frolík rozhodl svěřit Linet manažerům? • A proč v Dino Toys převzali vedení vnuci zakladatele?

Koupit Finmag

Ohodnoťte článek

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel... Více

Další články autora