Staví chytré křižovatky, chystá se na dronovou dopravu. Zlínská firma boduje i v zahraničí

V rodném městě je teď Cross Zlín vidět o něco víc – před pár měsíci otevřel nové sídlo u řeky Dřevnice s výrazným prvkem, který čeká na jednu velkou společenskou změnu – vertiportem, který bude sloužit jako přistávací plocha pro drony k přepravě osob i zboží. 

Vertiport zatím není hotový, čeká na legislativu, která v Evropě (a tím pádem i v Česku) tento typ dopravy umožní. Ze strany majitelů Crossu je to výraz hned několika věcí – předně velké obliby letectví ze strany jednoho ze spoluzakladatelů Tomáše Juříka. Ale také vizionářství a ochoty přizpůsobovat se době a pouštět se do věcí, které nedělá jen tak někdo.

„Když se vrátíte do divokých devadesátek, všichni chtěli být dealeři něčeho, to byly rychlé peníze. Já patřil k těm, kdo byli z domova vedení k tomu, že je třeba něco vyrábět, a tak jsem to i chtěl – chtěl jsem mít v rukou něco vlastního,“ popisuje Tomáš Juřík, který firmu po revoluci založil spolu s Petrem Vitovským, když odešli z tehdejšího JZD Slušovice. Agropodnik se nezdál, ale právě on nechal dozrát řadě technických a podnikatelských talentů.

Československo? Málo!

Juřík o začátcích povídá ve své kanceláři v novém sídle firmy, jež se otevřelo před pár měsíci. Pro Cross šlo o velký přelom. Firma začínala – jak už to tak bývá – v kanceláři v kuchyni, později se přestěhovala do nájmu, následně koupila vlastní budovu, kterou načtyřikrát dostavovala, až dospěla a zvětšila se natolik, že bylo potřeba nechat si postavit něco velkého vlastního.  

Stavební vývoj firmy dost věrně odráží celý její vývoj. Cross začínal jako dodavatel elektronických systémů na křižovatky, semaforů a všeho, co s tím souvisí.

„Československo bylo ale moc malý trh, neuživil nás, proto jsme byli nuceni vstoupit i na dálnice, kam dodáváme hlavně sčítače dopravy a meteorologické stanice. Následně se přidaly systémy pro parkování a vážení za jízdy. S tím vším už jsme teď po celém světě, nicméně živí nás hlavně křižovatky a parkování,“ nastiňuje šířku byznysu Juřík, jehož firma má 160 zaměstnanců a díky různým menším implementátorským pobočkám je zastoupená po celém světě.

Přímo ve Zlíně „sedí“ obchod, vývojáři a celá výroba, na což je Juřík obzvlášť hrdý. „Výroba je u nás zdánlivě jednoduchá, ale zorganizovat ji tak, aby se všechno seběhlo v kvalitě a čase na jednom místě, je velmi sofistikovaná záležitost. Navíc, tady se opravdu potkává prvotřídní hardware i software – s počítačem a monitorem u nás pracuje úplně každý včetně dělníků. A když třeba šéf hardwarového oddělení vyvine nějaké zařízení, vývojář ho musí umět oživit tak, aby dělalo přesně to, co má,“ poukazuje na přidanou hodnotu Juřík.

Byznys Crossu je vůbec svázaný řadou legislativních omezení a nároků na kvalitu a přesnost – semafory se nesmí „splašit“, váhy musí měřit přesně, protože podle jejich údajů se rozdávají pokuty, všechno je náročné na konektivitu, vše musí splňovat certifikace a ještě být superodolné vůči hackerským útokům a zneužití.

Není divu, že množství firem působících v oboru spíš klesá. Podobně jako v případě mobilních telefonů, které pamatují časy Nokie či Motoroly, se i tady odděluje zrno od plev a zůstávají jen ti, kdo dokážou ustát nároky na kvalitu a neustále inovovat. A zlínská firma se v této „židličkované“ drží víc než dobře, v jednotlivých segmentech svojí výroby má většinou jen jednotky konkurentů.

„Máme velkou výhodu, že jsme od začátku odolali lákaní jednoduchých věcí a zisku, spolehli jsme se právě na kombinace hardwaru a softwaru a dnes nejsme žádná montovna, na což trpí řada českých firem,“ říká Juřík, což je o to lepší zpráva vzhledem k tomu, jak velké je téma organizace chytrých měst nebo právě dronové dopravy.

„Chytrá“ města a CHYTRÁ města

Jen se to musí vzít za ten správný konec. „V Praze před lety považovali za znak chytrého města USB nabíječku v lavičce, tak to ale nefunguje. My raději mluvíme o městu v kontextu a ve vazbách, to znamená, že technologií se na místě používá celá řada a jde o to spojovat je do jednoho celku, aby o sobě navzájem věděly a bylo je možné pohodlně spravovat a organizovat,“ zdůrazňuje Juřík.

Pilu dětem nepředáte. A tak vsetínský patriot postavil hokejovou halu s hotelem a wellness

Cross se o nastavení podle pravidel fungování chytrých měst postaral třeba v tureckém Izmiru nebo dánském Arhusu. Téma je to skloňované ve velkém přibližně posledních pět let, bude ale nabírat na síle. „Každé jedno auto bude do budoucna schopné s chytrou křižovatkou komunikovat. S adaptací všech technologií, kterého dokážou využívat, jsme ale teprve na začátku,“ doplňuje.   

Jestli už v tomto tématu pomyslný startovní výstřel padnul, u dronové dopravy se na něj teprve čeká. Bezpilotní létající zařízení, která jsou schopná unést náklad nebo lidské cestující, už existují. Chybí ale legislativa, která by takový typ dopravy zboží a osob upravovala.

„Je potřeba si říct, že mluvíte s leteckým fandou, letadly a vším kolem nich se zabývám od osmi let,“ pousmívá se Juřík, který si zároveň uvědomuje, že tohle nebude „everyone‘s sport“ a technický pokrok teď ve velkém brzdí také velké obavy. „Když se na to podíváte očima automobilismu, žijeme teď v éře praporkového zákona ve Velké Británii, kdy lidé věřili, že když auto pojede stokilometrovou rychlostí, zalknou se,“ kroutí nechápavě hlavou Juřík.

Ze Zlína na Schwechat za 30 minut

Vertiport, který je nachystaný na střeše Crossu a během několika měsíců může být uveden do provozu, je stavěný podle předběžné evropské EASA normy, jež by měla dronovou dopravu upravovat.

Juříkovou firmu na tom zajímá především doprava osob. Management Crossu se totiž sám dlouhodobě potýká s tím, že Zlín a jeho okolí jsou sice krásné, ale bohužel příliš daleko od míst, kde se dějí byznysová rozhodnutí.

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

„Já to tady miluju, jsem tělem i duší Valach, ale když mám někam letět z Prahy, musím vyjet šest hodin před odletem a u letu z Vídně je to jenom o pár minut lepší. Můj sen je, že nasednu na svojí střeše do menšího letounu a za 30 minut jsem na Schwechatu (vídeňské mezinárodní letiště, pozn. red.), odkud můžu kamkoliv,“ zasní se podnikatel, který pevně věří, že něco takového bude možné do deseti let.

Patriotismus potvrzuje i slovy o tom, že rozhodně neuvažuje, že by sídlo firmy (které mimochodem stavěla také místní firma PSG) přestěhoval. Pokud jde ale o ty, kdo pro společnost pracují, je otevřený čemukoliv, a jak sám říká „postaví firmu klidně na Asiatech“. Nelíbí se mu totiž pracovní návyky mladších kolegů.

„Například home office je zlo, které zabíjí týmovou kreativitu a předávání zkušeností, toleruju ho co nejméně. A nelíbí se mi ani názor, že naše generace zanechává zemi v zuboženém stavu. Generace devadesátkových podnikatelů je tak trochu obětovaná, všichni jsme dřeli do úmoru a kdo si pamatuje, jak vypadala krajina, města nebo obce před revolucí ví, jak moc práce jsme udělali a jak moc věcí jsme zvelebili,“ dává Juřík na pomyslný názorový stůl kartu, která nepadá tak často.

Ačkoliv dnes už je Cross firmou „zaparkovanou“ v rodinných fondech a děti obou zakladatelů počítají s tím, že se o ni budou starat i do budoucna, sám Juřík se ještě do žádného důchodu nechystá. Byznys jako takový a hlavně technologické novinky, které pořád přicházejí a mění společnost jako takovou, jsou pořád jeho velký motor.

Máte snad tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme!

Finmag.cz

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Pavoučí sekačky s tančícím krokem. Česká firma je dodává i na mys Canaveral

• Od dopravníku na jablka po družicový systém. Pohony firmy ze Zlínska využíval i Rammstein

• Musíte potěšit algoritmus, jinak neuspějete, říká správce bytů pro krátkodobý pronájem

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag