Konec rodných čísel očima expertů. Krvácet bude stát i firmy, stojí to za to?

Pavla Břečková

místopředsedkyně AMSP ČR

Souhlasíte s názorem?

-

+61

+

Věrohodnou strukturu nákladů potřebných na změnu postrádám, ale v mediálním prostoru zmiňované sumy nepovažuji za zbytné drobné. Účelem má být patrně zajištění většího soukromí občanů, a to tak, aby z čísla / identifikátoru nebyl patrný datum narození.

Za cenu v řádech miliard je to věru velkorysý počin! Zejména vezmu-li v potaz, že máme dnes v praxi problém i s naplněním těch nejzákladnějších kamenů litery GDPR, a jsme svědky více či méně absurdních scén například v čekárnách nemocnic a podobně. Soukromí občanů pozoruhodně narušuje například i výkon policie, která když vás potřebuje třeba jen jako svědka, vzdor vlastnictví datové schránky vás obešle na všechny vaše známé adresy, popřípadě se ještě „decentně“ poptá sousedů.

Identifikátor namísto rodného čísla zní téměř legračně rovněž v kontextu povinného zveřejňování adresy trvalého bydliště každého statutára v obchodním rejstříku, proti němuž má AMSP ČR výhrady už řadu let. Stejně tak intimní je každoroční odhalování veškerých citlivých dat našich firem ve Sbírce listin, a to v plném detailu – to najdete málokde.

Až toto všechno budeme mít kultivovaně vyřešeno, a na obzoru žádnou jinou prioritu k profinancování, pak se možná i já k identifikátoru přikloním.

David Pirner

poradce, Grant Thornton

Souhlasíte s názorem?

-

-19

+

Je to politické rozhodnutí. Je pochopitelné, že ochrana osobních údajů běžných občanů se stává v dnešní digitalizované a propojené společnosti důležitou otázkou. Po zavedení GDPR nicméně původní účel omezení používání rodných čísel z roku 2009 ztratil na naléhavosti.

Věřím, že ohrožení samotné existence jednotlivých firem je minimální, nicméně načasování a požadovaná rychlost změny může při stávající ekonomické situaci být pro vybrané firmy velkou zátěží. Zároveň existuje riziko, že rostoucí náklady negativně ovlivní investice soukromého sektoru do rozvoje služeb, což následně dopadne na jejich klienty.

Každá změna něco stojí. Pokud chceme žít v demokracii postavené na ochraně práv každého z nás, musíme být připraveni nést s tím spojené náklady. Otázkou je z mého pohledu pouze vhodná volba priorit a dostatečná komunikace směrem k veřejnosti. A to není jen věcí této vlády.

Lenka Michalcová

právnička, PwC Legal

Souhlasíte s názorem?

-

+90

+

Naléhavost, s jakou je nyní debatováno zrušení rodných čísel, vyvolává dojem, že jeho samotná existence je bezpečnostním rizikem katastrofálních rozměrů. A jako takové ospravedlňuje rozsáhlé koncepční změny s cenovkou v řádu desítek miliard korun. Při bližším pohledu ale zjistíme, že současná právní úprava nabízí efektivní způsoby, jak toto riziko řídit a minimalizovat. Je politickým rozhodnutím, zda jich využijeme nebo nikoliv. 

Rodná čísla jsou bezpochyby nadužívána. Rodným číslem je člověk identifikován v řadě soukromoprávních vztahů, ve veškerých systémech státní správy a zpravidla je i jeho daňovým identifikačním číslem. Lze tak rozumět riziku krádeže identity jako argumentu pro eliminaci rodného čísla. Současně je ale možné uvažovat nad tím, je-li takto rozšířené užívání rodného čísla v souladu s principy ochrany osobních údajů. Ty vyžadují, aby osobní údaje byly zpracovávány v co nejužším rozsahu. Jednou z alternativ zrušení rodného čísla tak může být zvýšení důrazu na dodržování tohoto principu.

Kritici rodných čísel rádi zdůrazňují, že z nich lze zjistit datum narození a pohlaví držitele. Opomínají ale, že tyto údaje budou nadále v občanském průkazu explicitně uváděny. Nadto je třeba uvést, že datum narození je zpravidla základním identifikátorem fyzické osoby. Ten, kdo má právo požadovat poskytnutí rodného čísla, má zpravidla právo požadovat i informaci o datu narození. V tomto směru lze tedy o přínosu zrušení rodných čísel pro ochranu osobních údajů pochybovat.

Hana Gawlasová

vedoucí oddělení digitálního práva advokátní kanceláře Deloitte Legal

Souhlasíte s názorem?

-

-18

+

Používání rodného čísla (jedinečného významového identifikátoru každého občana obsahujícího řadu osobních údajů) v současném rozsahu – pro identifikaci vůči orgánům státní správy a vůči řadě poskytovatelů komerčních i veřejných služeb – je velmi nevhodné. A to z důvodů spočívajících zejména ve snadné identifikaci konkrétní fyzické osoby a propojeném získávání velkého množství i nijak nesouvisejících údajů o této osobě. Z těchto důvodů je nutné, aby stát tento způsob použití rodných čísel opustil.

Vydat se cestou bezvýznamového identifikátoru je správná cesta. Funguje koneckonců v mnoha zemích. Vydat se cestou mnoha bezvýznamových identifikátorů vztahujících se k jedné fyzické osobě je překomplikované, vyžadující obrovské časové a finanční investice a v konečném důsledku nepřináší téměř žádnou přidanou hodnotu. Navrhovaný způsob vyžaduje investice do změny softwaru používaného pro zpracování údajů o fyzických osobách, do systémové integrace, do procesů spojených se zpracováním identifikátoru, do školení zaměstnanců, odběratelů, obchodních partnerů a koneckonců i občanů. Výsledkem bude „utajení“ data a roku (v některých případech místa) narození fyzické osoby a utajení jejího pohlaví. Toho se určitě dá dosáhnout snadněji a levněji.

Marek Ditz

lídr projektu Partners Banka

Souhlasíte s názorem?

-

+74

+

Osobně si myslím, že jednotný identifikátor jako je rodné číslo je velmi praktická věc, která usnadňuje firmám a úřadům zpracování informací. Existence jedinečného identifikátoru zabraňuje chybám, zejména pokud se rodinní příslušníci jmenují stejně a bydlí spolu.

Jako důvod změny rodných čísel na nový identifikátor se většinou uvádí jen fakt, že z rodného čísla se dá zjistit věk, a to může být pro některé občany citlivé. Přijde mi to jako nesmysl, protože povinnou součástí identifikačních údajů například při identifikaci klientů bank zůstane i nadále dle zákona i datum narození. Tato informace tak bude nadále předávána. Celá akce je tedy podle mne nesmyslná.

Vojta Roček

datový expert, Partner Presto Ventures

Souhlasíte s názorem?

-

+26

+

Očekávané náklady by za to stály, kdyby daná reforma neplánovala pouze opustit rodná čísla, ale zavést plně digitální databázi všech údajů, které stát o občanech a firmách eviduje – a zároveň by se připravil jednoduchý způsob, jak tyto informace mezi soukromými a státními entitami sdílet na přání či dle potřeby. Přestali bychom tak neustále a dokola vyplňovat haldy formulářů, a místo toho bychom jednoduchým potvrzením v aplikaci povolili přístup k vybrané skupině osobních údajů té či oné entity na druhé straně. Diskuze nad rodnými čísly ve vztahu k vynaloženým prostředkům by se tím stala irelevantní.

V rámci hledání vhodných investičních příležitostí cestujeme po celém širším CEE regionu a úspěšnou digitalizaci státní správy obvykle vidíme právě tam, kde je místní startupová scéna brána za vůdčího partnera státu pro digitalizaci – tedy jako ti, kteří vytyčují směr a úspěšně zavádí potřebné inovace. Dobrým příkladem je například Estonsko a v posledním roce také Ukrajina.

Problémem reforem není jejich nákladovost – která je v tomto případě značná – ale jejich povrchnost a nedostatečnost, a z toho vyplývající nedostatek hodnoty, kterou my, občané, za své peníze dostáváme zpět. Opravdu odvážná a úplná digitalizace by ušetřila desítky miliard ročně a posunula by české HDP výš, protože by odemkla kapacity, které jsou nyní vázané na správu neefektivní komunikace mezi státem, lidmi a firmami.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-

+69

+

Vyčíslené náklady odpovídající 56 miliardám korun berme s rezervou. Tak zásadní transformace IT systémů představuje možnost velkého a relativně snadného výdělku pro různé, na politiky navázané lobbisty a zájmové skupiny. Čím větší cifry létají vzduchem, tím větší prostor je pro jejich snadný zisk. Především o zisk na úkor daňového poplatníka.

V tuto chvíli ale taková IT transformace nedává ekonomický smysl. Jak veřejná sféra, tak soukromý sektor musí řešit mnohem důležitější úkoly, například ozdravení veřejných financí nebo zvýšení konkurenceschopnosti. Nahrazení rodných čísel identifikátory ničemu uvedenému nepomůže, naopak. Takže posečkejme, až budou veřejné finance a ekonomika v citelně lepší kondici a pak zvažme, zda IT transformaci provádět. Měla by být ale i tak výrazně levnější, než jak ukazují uvedená čísla.

Při nákladech v desítkách miliard korun je ekonomicky i sociálně mnohem smysluplnější zůstat při současném systému, který dobře funguje dlouhá desetiletí a nepřináší žádné zásadní problémy, a to ani v rovině možného zneužití osobních dat.