Budoucnost služeb v Česku? Jasný růst, ale taky pekelný nedostatek lidí

Podle analýzy, kterou AMSP vypracovala na základě dat Českého statistického úřadu, je prakticky jisté, že podíl služeb na tvorbě hrubé přidané hodnoty (potažmo hrubého domácího produktu) se bude zvyšovat až na úroveň srovnatelnou s vyspělými státy. Dnes je podíl služeb na HDP zhruba 63 až 64 procent, během deseti let by se měl dostat na 70 až 75 procent.

Na služby měly v posledních letech negativní vliv především světová finanční krize mezi lety 2008 až 2010 a pandemická krize v letech 2020 a 2021, jinak je ale trend jasný: v posledních pěti letech před pandemií rozdíl dynamiky tvorby hrubé přidané hodnoty mezi službami a průmyslem dosahoval v ročním vyjádření i více než tři procentní body. Za normálních okolností je roční dynamika růstu přidané hodnoty ve službách dlouhodobě zhruba o dva procentní body rychlejší než v průmyslu.

Hrozbou pro rozvoj sektoru služeb v Česku ale může být přetrvávající nedostatek pracovních sil. Demografický vývoj je neúprosný. Během následujících patnácti let začnou z pracovního trhu odcházet silné ročníky a nastupující slabé je nahradí jen obtížně.

A nejde jen o drobné statistické vychýlení. Podle propočtů analýzy AMSP dojde v příštích patnácti letech zcela přirozeně a bez jakýchkoliv regulatorních opatření k propadu disponibilní pracovní síly o víc než 550 tisíc lidí.

Demografický trend ale nejde „z domácích zdrojů“ jakkoliv zvrátit. Česko je tak odkázané na migraci. Určité uvolnění napětí na trhu práce přinesla v posledních dvou letech masivní migrace z napadené Ukrajiny. Ovšem situace, kdy na trh práce každoročně vstoupí 37 až 38 tisíc lidí, se jen tak opakovat nebude.

Roční migrační přírůstky dosahovaly v minulosti hodnot od 15 do 45 tisíc lidí, jedná se ale o počty včetně dětí a seniorů. Tyto skupiny tvoří celkem deset až patnáct procent z celkového počtu. Ve výjimečných letech by tedy bylo možné získat dostatek práceschopných migrantů, kteří by nahradili budoucí úbytek pracovních sil. Potíž je v tom, že v předchozích letech byl nejvyšší počet přicestovalých z Ukrajiny a ze Slovenska. V obou případech platí, že nelze očekávat pokračování takového trendu.

A další problém? Nedostatečná kvalifikace a jazyková vybavenost migrantů. Jde o tradiční potíž. Z trhu odcházejí zapracovaní lidé se zkušenostmi, dovednostmi, vysokou kvalifikací, ale mladší pracovníci z řad migrantů tyto pracovní předpoklady obvykle nemají.

V příštích letech tedy k výraznému uvolnění na trhu práce pravděpodobně nedojde, spíš naopak. Ani vliv automatizace a robotizace na průmyslovou produkci a dopady digitalizace a zavádění umělé inteligence v dalších oblastech, například v administrativě či státní správě nejspíš nedokážou zvrátit trend a nahradit několik desítek tisíc pracovníků za kalendářní rok.

Pro zaměstnavatela tak situace na trhu práce začne být spíš ještě napjatější a dramatičtější, než je dnes. Podle AMSP se navíc dá na základě znalosti mzdového vývoje předpokládat, že průmysl bude i nadále nabízet vyšší mzdy a oproti službám jako celku bude na trhu práce v určité konkurenční výhodě.

Pokud bude sektor služeb chtít na trhu práce konkurovat průmyslu, bude nucen soustavně tlačit na růst produktivity práce. Jinak na trhu práce neuspěje a nedostatek pracovní síly bude podnikání ve službách zásadně brzdit, uzavírá ve své analýze AMSP.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Lyžovačka v Česku? Zapomeňte. Oteplující se planeta hatí miliardový byznys

• Práce není lágr ani zaopatřovací ústav. Tak ať se zaměstnavatelé a zaměstnanci domluví sami

• Podpora ekonomické migraci. Stát pomůže firmám s hledáním pracovníků z ciziny