Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nulová DPH na knihy je podvod, vymstí se nám to, říká první československý podnikatel

Irena Jirků
Irena Jirků
11. 12. 2023
 8 682
rozhovor

„Ač dělám vlastně stále to samé, nikdy si nemůžu být jistý výsledkem. Každá kniha je jiná,“ říká Aleš Lederer v rozhovoru pro nové číslo Finmagu. Majitel nakladatelství Prostor tvrdí, že právě nejistota je na tomto byznysu nejzajímavější, nejzábavnější, nejinspirativnější.

Nulová DPH na knihy je podvod, vymstí se nám to, říká první československý podnikatel
Majitel nakladatelství Prostor Aleš Lederer / Zdroj: Tomáš Nosil

Své nakladatelství založil 17. prosince 1989 a říká, že k tomu rozhodnutí dospěl vlastně logicky. Nezačínal totiž úplně od nuly, ale navázal na samizdatovou edici a revue Prostor, které vydával s partou kamarádů od roku 1982 a tajně distribuoval mezi stejně smýšlející lidi.

A když konečně komunistický režim padl, nechtěl už ztratit ani den. Měsíc po sametové revoluci se stal prvním podnikatelem, který si zřídil soukromou živnost v Československu. Dostal IČO 11111111 a vrhl se do byznysu. Třicet čtyři let poté patří Prostor mezi respektovaná a úspěšná nakladatelství.

Kdyby teď byl rok 1990, pustil byste se zase do vydávání knih?

Nepochybně ano. Vaše otázka je ale trošku záludná. Ptáte se na to, jestli bych do toho šel, kdyby mi bylo jako tenkrát něco přes třicet? Anebo by byl zase rok 1990, ale já měl už zkušenosti, které mám dnes?

Vaše bohaté zkušenosti nemůžeme vynechat.

Se zkušenostmi, co mám, bych do toho šel zas. Ale jinak.

V čem by to bylo jiné?

Samozřejmě za 30 let se člověk naučí spoustu věcí. Určitě bych se dnes obklopil daleko větším počtem lidí, kteří jsou zkušení, znalí, a celkově bych to ekonomicky nastartoval jiným způsobem. Tehdy jsem improvizoval a myslel si, že stačí najít dobré knižní tituly.

A ty jste také našel. Začínal jste s knihou Pavla Tigrida a hned bodoval.

Je pravda, že jsem měl do začátku pár skvělých textů, ale chyběla mi dlouhodobá koncepce. Nevěděl jsem, že nakladatelství není projekt na měsíc, ani na čtvrt roku, ani na rok, ale na několik let, spíš desetiletí. A když v téhle branži chcete prorazit, musíte mít také představu o tváři nakladatelství. Kdybych dnes začínal, vytvořil bych si porfolio titulů aspoň na dva roky dopředu, přesně si definoval ediční plán a našel šikovné lidi, kteří by jej uměli naplňovat se vším všudy.

Na začátku jste vydával pár knih do roka, dnes Prostor patří mezi středně velká nakladatelství se zhruba 30 tituly ročně. To je optimální stav?

Aleš Lederer

Aleš LedererTomáš Nosil

Jako syn novináře a disidenta Jiřího Lederera, který byl komunistickým režimem perzekvován a vězněn, nemohl studovat vysokou školu, až do roku 1989 se tedy živil jako topič a přitom vydával samizdatovou edici a revue Prostor. Stejnojmenné nakladatelství založil 17. prosince 1989 a stal se jedním z prvních soukromých podnikatelů v zemi.

Do května 1990 byl také tiskovým mluvčím české vlády vedené Petrem Pithartem, v letech 1995 až 1998 působil jako producent investigativního pořadu České televize Nadoraz, posléze řídil časopis Týden… a celou dobu vydával knihy. Prostor se nakonec v Česku etabloval mezi středními nakladatelstvími, ročně v něm vychází okolo 30 titulů.

Aleš Lederer žije v Praze. Se svou ženou Evou vychoval tři děti, mají šest vnoučat.

Tahle pozice mi sedí nejvíc. Vyhovuje mi, že na všechno dohlídnu. Ne že bych všechno řídil, ale mám povědomí o tom, co se v nakladatelství děje. Představa, že bych vedl takovou Euromedii nebo Albatros Media, mě děsí. Ztratil bych se v tom. Nicméně, kdybych dnes znovu začínal, možná bych trochu přece jen přidal. Spíš bych směřoval k 50 titulům ročně. Ale stále bych se držel v mezích, abych měl přehled.

Kolik lidí se dnes podílí na produkci Prostoru?

I s paní účetní nás je devět, slušně nám to jede, všichni o sobě víme. Myslím si, že v posledních čtyřech letech se nám také podařilo s příchodem nové šéfredaktorky Lenky Vosičkové zdravě firmu proměnit. Najali jsme si studio Toman Design, které nám vytvořilo nové logo a novou podobu čtyř edičních řad. Všechno si to tak nějak sedlo, celý organismus nakladatelství se jakoby okysličil. A to nemyslím jako kritiku předchozího šéfredaktora Richarda Štencla, se kterým jsme Prostor táhli od poloviny devadesátých let. Změna je někdy nutná a také zdravá.

Ani covid, válka a ekonomická krize s nakladatelstvím neotřásly?

Covid nebyl zásadní rána, ač to tak zprvu vypadalo. Ukázalo se totiž, že lidi v lockdownu četli a objednávali knížky po internetu. Propad v tržbách jsme samozřejmě zaznamenali, ale byl menší, než jsme původně čekali. Nyní je ovšem situace komplikovanější. Po vpádu ruské armády na Ukrajinu se zdražily pohonné hmoty, elektřina i papír, což se ihned promítlo do výroby. Já si na jednu stranu myslím, že dosavadní tvorba knižních cen byla stejně neudržitelná a že je svým způsobem zdravé, že knihy zdražily a dostávají se tam, kde měly být už dávno. Je také zřejmé, že lidi si na vyšší ceny knížek zvykají. Nebojím se, že si je nebudou chtít kupovat, ale je pravděpodobné, že na ně v době ekonomické krize, kterou právě prožíváme, prostě nebudou mít peníze.

To jsme si říkali ale už mnohokrát, ne? A knihy se stále prodávají a čtou.

Ale za těch třicet let nikdy nedošlo k tak dramatickému zdražení. Když ovšem srovnám pětistovku za knihu s večeří v restauraci, tak mně kniha stále připadá extrémně levná.

Jenže zvlášť mladý člověk dá asi přednost právě tomu gurmánskému zážitku, anebo audioknize. Ne že by neměl peníze na papírové knížky, ale žije obvykle v designovém bytě, kde se ani nepočítá s knihovnou. Domácí knihovny se už prostě nenosí, knížky se neschraňují. Toho se neobáváte?

Tomuto trendu rozumím, ale představte si Vánoce bez dárků, bez knížek. Lidi se k tištěné knize stále vracejí. Proč? Třeba proto, že má svou vůni, že je příjemné obracet listy. Tenhle fyzický kontakt s knihou žádné čtečky či audioknihy nenahradí. To je, jako kdybyste se dívala na obrazy jen na notebooku. Ano, je to krásné, můžete si každý detail nazvětšovat, ale přece je to jiné, než když si obraz pověsíte doma. To je úplně jiný pocit. Nevěřím, že tady vznikne společnost, která bude konzumovat vše pouze prostřednictvím počítače nebo sluchátek a budou jí ty dojmy stačit.

A ty designové byty? Jsou jako z vědecko-fantastických filmů, velmi zajímavé, ale neosobní a studené. Myslím, že lidé mají dávnou potřebu si své obydlí zateplovat, v moderní době to dělají obrazy, knihami, hudbou. V tomhle směru bych to tak tragicky neviděl. Ale ekonomická krize, která na lidi dopadá, je velice vážná a kultuře, a nejenom jí, ani trochu nesvědčí.

Nakladatelé si přece vymohli nulovou DPH. To je dobrá zpráva, ne?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


No, když už jste to nakousla… Zdráhal jsem se tuhle záležitost veřejně komentovat, nechtěl jsem kopat do vlastních řad. Ale když mám nyní příležitost, pak musím říct, že se mi vylobovaná nulová DPH hrubě nelíbí.

Já myslela, že jste o to všichni bez výjimky bojovali.

Už ten nátlak se mi nelíbil. A výsledek považuji z mnoha důvodů za obzvlášť nešťastný a tak trochu podvod.

Podvod? Jak to myslíte?

Začnu tím, že je iluzorní myslet si, že 1. ledna 2024 zlevní knížky o 10 procent, což je současná sazba DPH na knihy. Vsaďte se, že nikdo nezlevní ani korunu. A když je země hospodářsky v tak neradostném a nepříznivém stavu a vláda vyslala signál, aby se šetřilo, myslím si, že se na tom šetření máme podílet všichni. Všichni máme být solidární! Tudíž je mi proti srsti, když se nakladatelé vyčlenili a prohlásili se v uvozovkách za jakousi elitu, která se solidarizovat se zbytkem společnosti nemusí, přičemž to navenek vypadá hlavně tak, že k tomu ani není ochotná. Zkrátka si myslím, že se nám tenhle postoj v dlouhodobém horizontu vymstí.

Namítnu, že vydávat knihy není jako péct housky, tedy při vší úctě k pekařům. Vaše podnikání záleží na mnoha různorodých a často nevyzpytatelných faktorech, má také neoddiskutovatelný přesah.

No právě, to je ten podvod! Po všech se chce, aby byli solidární, ale my jsme řekli, že se solidarizovat nemusíme, protože jsme ti tvůrci vyšších hodnot a kultury. Co je to vlastně vysoká kultura? Nechce se mi používat podpásový argument, ale musím to říct zcela otevřeně. Všichni dobře víme, že se vydává spousta sr*ček a ty budou mít od 1. ledna též nulovou DPH, protože – zkrátka a dobře – jak chcete od sebe odlišit kvalitní literaturu a pouhé konzumní čtivo? Buďto bude nulová sazba DPH na všechny knihy, nebo nulová sazba nebude. Licitace, které knihy by si ji zasloužily, a které ne, nikam nevedou.

(…)

Zaujalo? Zbytek rozhovoru si můžete přečíst v novém vydání magazínu Finmag. Dozvíte se v něm například, jestli Aleš Lederer někdy uvažoval o prodeji Prostoru, nebo jak řeší nástupnictví v čele nakladatelství.

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
6
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Irena Jirků

Irena Jirků

Šéfredaktorka Finmagu. Vystudovala historii a bohemistiku, vsadila na novinařinu. Začínala jako reportérka v MF Dnes, posléze řídila časopisy Marianne, Sanquis a víkendovou přílohu Hospodářských novin.... Více

Související témata

byznysčasopisdaněFinmagknihypodnikáníPodnikavé ČeskoPraharozhovor
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo