Články na téma: ekonomika

Čtyři roky hot, čtyři roky čehý. Čtyři roky pravice, čtyři roky levice. Čtyři roky Babiš, čtyři roky antibabiš. A pak to vypadá, jak to vypadá: jen přešlapujeme na místě, zatímco ostatní rostou. Vítejte u nového Finmag newsletteru.

Nemocný muž Evropy. Tak nedávno označil německý deník Die Welt českou ekonomiku. A něco na tom tom je, protože Česko si opravdu nevede dobře. Otázkou ovšem zůstává, co s tím?

Když se 17. listopadu 1989 začal hroutit reálný socialismus (tak komunistický režim oficiálně označoval sám sebe), bylo zřejmé, že zemi čekají zásadní ekonomické změny. Pojďme si dnes, den před 34. výročím Sametu, zavzpomínat, jak se v tehdejším Československu vlastně podnikalo.

Zákazníci snů. Tak by se daly pojmenovat generace dnešních padesátníků a šedesátníků, které mají dostatek prostředků a nebojí se je utratit. Právě ony dost možná skrývají klíč k prosperitě firem. Tak proč je tak moc ignorujeme?

Google, Apple, Facebook, Twitter či Amazon? Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, stejně jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun navíc, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou. Co tomu předcházelo a co čekat?

Technici versus humanisté. Tento odvěký souboj mezi dvěma směry smýšlení společnosti a hlavních vzdělávacích směrů dokáže docela dobře vysvětlit nebývalý úspěch a rozkvět Číny. A vlastně i důvod, proč západní státy, Česko nevyjímaje, nemají zrovna růžové vyhlídky.

Před pár dny všechny naštvalo a znechutilo fotbalové derby, do toho nám evidentně začíná nová vlna covidu. Tak se v té blbé náladě pojďme ještě pobabrat. Je tady pesimistický Finmag newsletter. (A to ještě vzniká před volbami na Slovensku.)

Někdy prodává značka výrobku, někdy jeho kvalita a někdy stačí jen to, z jaké je země. I název země či oblasti je totiž svého druhu značkou. Takovou, že některé firmy dokonce předstírají, že v takové zemi sídlí, jen aby na nich ulpěl punc kvality. U značky Česko to bohužel neplatí. Ale dá se to změnit.

Česko už se nemůže tak jako dřív opřít o automobilový průmysl, strojírenství či výrobní odvětví obecně. Tak na co by se měla česká ekonomika v příštích letech zaměřit? Jednou z cest je rozvoj finančních služeb. Může se tedy z Česka někdy stát finanční centrum, jak se to povedlo třeba Maltě?

Česko je podle Indexu prosperity a finančního zdraví na 12. místě v Evropské unii. Příliš nedůvěřujeme vládě a soudům a korupci vnímáme jako vysokou. Proč tomu tak je a jak by to šlo zlepšit? Odemykáme pro vás komentář ekonoma Pavla Kohouta z tištěného Finmagu.

Kvantitativní uvolňování. Kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě toto terminologické spojení nemohl minout. Lidově se pro něj vžilo označení „tištění peněz“. Co přesně ale ono kvantitativní uvolňování je a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?

Gig economy neboli zakázková ekonomika je fenoménem poslední dekády. Jejími nejznámějšími představiteli jsou světové firmy jako Uber, Upwork nebo třeba Wolt, svůj byznys v tomto odvětví ale staví i celá řada dalších firem, včetně těch českých. Evropě se ale nelíbí postavení pracovníků v tomto druhu podnikání a chystá se ho svázat jasnými pravidly. Na co se připravit?

Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí sedm procent. Na této úrovni se přitom nachází už přesně rok. Zároveň se ale začíná blížit chvíle, kde by mohly sazby klesnout. Kdy k tomu dojde?

Česko je hned po Rusku premiantem v počtu miliardářů napojených na politicky exponované obory. Ukazuje to index sestavený britským týdeníkem The Economist. Zjednodušeným pohledem by se dalo říct, že zde díky „kamarádíčkování“ s politiky bohatne po Rusku nejvíc lidí. Tak jednoduché to s tou protekcí ale není. Proč jsme v tomto indexu tak vysoko a co s tím?

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy chodí často na balet, jen Louskáčka vloni viděl pětkrát. Dělá mu starosti výchova dcer a uklidňuje ho jízda ve starém džípu. Více se o něm dozvíte v tradiční rubrice Finmagu Zblízka.

Ačkoliv se mnozí s rozdělením Československa na dva samostatné státy ani doposud nevyrovnali a s nostalgií vzpomínají na společný stát, svět rozdělení dvou zemí bez použití síly oceňuje. I samotné rozdělení státu, jeho majetku a národní měny na dvě samostatné proběhlo zdárně bez větších otřesů tehdy mladičkých finančních trhů.

Peníze máme pět tisíc let a z toho tak sto let máme inflace. Vraťme se tedy k tomu, že ceny budu stálé, říká respektovaný ekonom Tomáš Havránek. Podle něj je inflace navíc protiústavní a stačí ji zakázat. Dokonce proto založil iniciativu Zrušme inflaci. Je to ale skutečně tak jednoduché?

Tisíce ukrajinských uprchlíků nezůstávají v Česku se zalomenýma rukama. Vedle těch, kteří se uchytí na běžném pracovním trhu, se řada z nich pouští i do vlastního podnikání. Jen za loňský rok se takových našlo přes osm tisíc. Nově proto vznikají i první programy na jejich podporu.

Ve 20. století mělo kouření tabáku na svědomí smrt zhruba sta milionů lidí. Většina z nich pocházela ze dnes bohatých zemí. To se ale pomalu mění a zdravotní zátěž spojená s kouřením se přesouvá z vysokopříjmových států do zemí s nízkými a středními příjmy. A nové odhady znějí děsivě: v 21. století by užívání tabáku mohlo připravit o život až miliardu lidí. Co s tím?

Ze všech slibů v oblasti globálního rozvoje pro rok 2030, které se nám momentálně nedaří naplnit – a že je jich mnoho – je jedním z nejhorších a nejtragičtějších náš omezený pokrok v boji proti podvýživě. Přesto ale máme drastické snížení hladomoru ve světě na dosah ruky. Stačí jen správně jednat.

Tik tak, zase nám nastala změna času! Hodiny se stejně jako každý rok poslední neděli v březnu posunuly na letní čas. Proč tomu tak je, kde se to celé vzalo a co z toho máme, prozrazuje dnešní Finmag newsletter.