Články na téma: úřad práce

Podle údajů z Úřadu práce je květnový podíl nezaměstnaných osob letos zatím nejnižší. Jenže jindy už v tomto měsíci lidé z trhu mizí na sezonní pozice. Na květen je tedy nezaměstnanost nezvykle vysoká. Jenže to ještě neznamená, že snadno najdete svého člověka. Ačkoli – data naznačují, že možná půjde sehnat třeba dřív nedostatkového ajťáka.

Nezaměstnanost v Česku se letos v březnu mírně snížila. Podíl lidí bez práce klesl na 4,3 %, což oproti únoru znamená rozdíl o desetinu procenta. Z pohledu zaměstnavatelů ale zůstává situace na pracovním trhu složitá – firmy sice postupně navyšují nabídku volných míst, stále však narážejí na nesoulad mezi požadovanou kvalifikací a nabídkou pracovníků.

Od roku 2026 nahradí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele řadu formulářů, které dnes zaměstnavatelé posílají správě sociálního zabezpečení, úřadu práce, finanční správě nebo statistickému úřadu. Koho se nová povinnost dotkne, jak bude jednotné hlášení fungovat, komu a jak se bude posílat? V přehledu k jednotnému měsíčnímu hlášení nabízíme konkrétní odpovědi.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) dostalo zelenou. Návrh zákona, jehož cílem je především pomoci zaměstnavatelům, kteří musí pravidelně odesílat až 25 různých měsíčních hlášení na více úřadů, schválila vláda na svém středečním jednání. Hospodářská komora ho označila za průlomovou změnu.

Nezaměstnaných přibývá, volná místa ubývají, naznačuje čerstvá statistika z úřadů práce. Přesto je ale nezaměstnanost v Česku nejmenší v Evropské unii.

Pětadvacet různých pravidelných měsíčních hlášení nahradí Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Vláda ho prezentuje jako „revoluční digitalizační projekt“, který firmám výrazně zjednoduší administrativu.

Kdo zaměstnává osoby se zdravotním postižením (OZP), může dosáhnout na některé příspěvky a slevy. Dnes vám v našem dalším přehledu poradíme, kdo má nárok a kde o ně žádat.

Zaměstnavatelé, jejichž provozovna byla při povodních vytopená, odříznutá od světa nebo od dodávek energií, surovin a podobně, musí svým zaměstnancům za dobu, kdy nemohli chodit do práce, vyplatit náhradu mzdy. Úřad práce jim teď polovinu přispěje. Přinášíme přehled, jak a za jakých podmínek o příspěvek v programu Povodeň 2024 žádat.

Vláda schválila program podpory firem, které postihly povodně. Pokud jejich zaměstnanci nemohli nebo nemůžou odvádět svou práci kvůli takzvaným překážkám v práci na straně zaměstnavatele, vyplácí jim zaměstnavatel náhradu mzdy. Na tu jim přispěje stát.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla v srpnu hodnoty 3,8 procenta a zopakovala tak výsledek z předchozího měsíce. Trh práce se po předchozím růstu nezaměstnanosti už dokázal vyrovnat se zpřísněním podmínek zaměstnávání brigádníků.

Kabinet Petra Fialy ve středu pozdě večer schválil takzvaný podnikatelský balíček, soubor 22 opatření s cílem zlepšit podnikatelské prostředí v Česku. Mimo jiné vznikne dlouho očekávaný Portál podnikatele či databáze informačních povinností podnikatelů. A nově má být také třeba možné vyplácet mzdu v cizích měnách širšímu okruhu zaměstnanců.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v červenci oproti předchozímu měsíci narostla o 0,2 procentního bodu a dosáhla hodnoty 3,8 %, uchazečů o práci bylo i 10 327 víc. Vysátý trh práce představuje podle ekonomů problém hlavně pro sektor stavebnictví.

Zaměstnanci v Česku vnímají ochlazení trhu práce, jen šestina ještě letos změní místo. Vyplývá to z průzkumu společnosti Předvýběr.cz.

Žádat o podporu v nezaměstnanosti můžou i živnostníci. Jaké podmínky musí OSVČ splnit, jak dlouho lze podporu pobírat, z čeho se počítá a jak na žádost? Dočtete se v našem velkém přehledu.

Úřad práce přispěje zaměstnavatelům na vzdělání jejich zaměstnanců v IT dovednostech. Program je financovaný z evropských peněz. Účastnit se můžou i osoby samostatně výdělečně činné.

Míra nezaměstnanosti v únoru stagnovala, počet uchazečů o práci se v meziměsíčním i meziročním srovnání mírně zvýšil. Část firemního sektoru omezuje nové nábory a ve výjimečných případech sahá i k propouštění. I v evropském srovnání je ale český pracovní trh stále v dobré kondici.

Podíl nezaměstnaných na začátku roku vždycky naroste. Letos je jich ale nejvíc za posledních pět lednů (když nepočítáme ten s covidem). Budou mít zaměstnavatelé konečně z čeho vybírat?

Zájem o řemeslo klesá a řezníků či truhlářů v Česku ubývá, firmy přitom hledají prakticky stejný počet zaměstnanců jako před krizí. Zároveň ale statistiky ukazují, že uchazečů o tyto pozice je stále víc než neobsazených míst. Navíc nejde o obory, kde by firmy pálil nedostatek lidí nejvíc.

Počet nezaměstnaných v Česku klesá. S horším uplatněním na trhu práce ale stále bojují starší lidé, absolventi a matky po rodičovské dovolené. Ministerstvo práce a sociálních věcí jim chce pomoci: Kdo je zaměstná, mohl by za ně platit nižší povinné odvody. Je to dobrý nápad, nebo deformování pracovního trhu, které se dřív nebo později vymstí?

Hasit sociální konflikty a pomáhat obcím řešit problém „sociálně vyloučených“ lidí. To má v popisu práce Agentura pro sociální začleňování. Potřebují obce její experty? Nedokážou si nejlíp poradit samy? A jaké léky ohroženým regionům pracovníci Agentury ordinují? O tom všem v druhém díle rozhovoru s Alenou Zieglerovou.

Řadu let pracovala jako vedoucí na Úřadu práce v Mostě. Chanov i problémy lidí „na okraji“ zná z blízka. Teď se věnuje řešení nezaměstnanosti v Agentuře pro sociální začleňování. V úřadě, který má na starosti nepopulární úkol – pomáhat zapojovat „sociálně vyloučené“ lidi „zpět do společnosti“. Ožehavá je už tahle formulace – a to jsme ještě ani nezačali. „Začlenit do společnosti? A kde žili předtím?“ ptá se Alena Zieglerová.