Ustojí vláda tlak lobby? Začíná lítý boj o penězovody, počítá se každá kačka

Vládní balíček, jehož cílem je vykurýrovat veřejné finance, byl dohodnut. Je jen otázkou času, kdy ho vládní většina protlačí Sněmovnou. Vypadá to tedy tak, že první dějství konsolidace státních financí je za námi.

Jenže není. K balíčku, který leží ve Sněmovně, zbývá přibalit nejen dohodnuté změny v dani z přidané hodnoty, v rozdělení výnosů daní mezi vládu a obce nebo v míře daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Vláda k němu ještě musí přidat objemnější balík seříznutých dotací.

Závislost na dotacích je patrná u mnoha firem. Některé z nich by brzy měly fungovat bez těchto podpor.

Dotace byly, jsou… a budou?

Už počátkem května vláda oznámila, že národní dotace chce snížit – minimálně o 54,4 miliardy korun. A to může být pro kabinet obtížnější úkol, než dohodnout se na změnách v daních a protlačit je Sněmovnou.

Příjemci dotací budou za své penězovody, kterými k nim přitékají veřejné peníze z Česka i z Bruselu, tvrdě lobbovat. Poperou se o každou kačku.

Je nicméně jasné, že bez seškrtání dotací se k vyrovnanému – přesněji o cosi vyrovnanějšímu – rozpočtu nedostaneme. Bez jejich redukce neomezíme ani plýtvání, korupci a zbytečné výdaje, které jsou s nimi spojeny. 

Administrativní a distribuční výdaje na dotace – jak u státu, tak u žadatelů – dosud nikdo nespočítal. Nebude to však žádný pakatel.

Nejvyšší kontrolní úřad ve výroční zprávě označil ekonomiku, ke které jsme se v posledních dekádách dopracovali, přívlastkem „dotační“ – závislou na pravidelném přísunu dotací. Stěží se přitom dá očekávat, že za nynějšího objemu dotací v ekonomice jsme schopni v ní nastolit normální tržní poměry.

Závislost na dotacích je patrná u mnoha firem. Některé z nich by brzy měly fungovat bez těchto podpor, anebo s jejich menším přídělem. Tyto firmy přitom leckdy spoléhaly na to, že dotace byly, jsou a budou a jejich majitelé si vyšlapali cestičky k těm, kteří je rozdělují.

Ti, kteří svůj byznys založili na pravidelném přísunu štědrých dotací a svou konkurenční výhodu mají za samozřejmost, se vskutku mohou ocitnout v nesnázích. Mnozí z nich nemusí být zvyklí soupeřit bez dotačních berlí s konkurencí, srážet náklady, inovovat.

Často je udržována při životě nekonkurenceschopná produkce a s ní neperspektivní a neudržitelná pracovní místa.

Zpátky v éře centrálního plánování

Stát musí vytvářet stálé podnikatelské prostředí, abychom mohli plánovat svůj byznys, upozorňují už teď někteří podnikatelé z dotovaných sektorů. A myslí tím stálý tok dotací.

„Potřebujeme stabilitu a předvídatelnost. Pro naše podnikání není nic horšího než vysoké dotace metodou start-stop („spouštíme dotace – bum, dotace došly),“ píše v komentáři pro SeznamZprávy prezident Asociace výrobců minerální izolace Ondřej Šrámek.

Je fakt, že stabilní a předvídatelné prostředí by měl stát podnikatelům poskytnout. K němu patří třeba stabilní daně a poplatky či regulace, které se nemění podle momentální politické garnitury. Mají se ale do něj počítat také vysoké a stabilní dotace?

Takové prostředí by se blížilo centrálnímu plánování za „reálného“ socialismu. Nejspíš v něm však už jednou nohou vězíme. Jeho cílem je tentokrát garantovaný zisk kapitalisty.

Pravda, některé dotace by se daly strávit. Třeba ty, které vedou k vyšší přidané hodnotě. Jenže firmy zhusta čerpají na svůj běžný provoz. Anebo na svou záchranu.

Často je tím udržována při životě nekonkurenceschopná produkce a s ní neperspektivní a neudržitelná pracovní místa.

Poté, co vláda škrty v dotacích oznámí, což slíbila udělat v září, měla by je ustát.

Firmy bohatnou, lidé chudnou, stát se zadlužuje

Cifry jsou každopádně alarmující. Před covidem dosahovaly neinvestiční transfery 50 miliard korun, za covidu, jak vyplývá z Monitoru státní pokladny, překročily sto miliard.

Výsledkem je situace, kdy se stát zadlužuje, lidé chudnou a firmy bohatnou. Jejich vklady už převýšily úvěry a firmy, vedené podnikateli, kteří ještě nedávno varovali před krachy, mlékem za stovku a bídou, vykazují rekordní zisky.

Poté, co vláda škrty v dotacích oznámí, což slíbila udělat v září, měla by je ustát. Kvůli zdravému rozpočtu, kvůli zdravé ekonomice i kvůli levnějšímu provozu státu.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Vyberete si fitko, nebo vyšší mzdu? Zlatý věk firemních benefitů končí
• Přiškrtíme byznys v sutanách? Zoufalý nápad, který nedává smysl
• Rozhazování nekončí, s programem Oprav dům po babičce to vláda přehnala
• Karty jsou rozdány. Bankovky tuhle bitvu nakonec nevyhnutelně prohrajou
• Točené pivo Čechům zhořkne. Ohrožuje Fialova vláda pivní tradice?