Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Už se ksakru probuďme! K prosperitě Česka musíme přispět všichni

Michal Hron
Michal Hron
26. 11. 2023
 16 759
newsletter

Čtyři roky hot, čtyři roky čehý. Čtyři roky pravice, čtyři roky levice. Čtyři roky Babiš, čtyři roky antibabiš. A pak to vypadá, jak to vypadá: jen přešlapujeme na místě, zatímco ostatní rostou. Vítejte u nového Finmag newsletteru.

Už se ksakru probuďme! K prosperitě Česka musíme přispět všichni
O budoucnosti Česka se víc namluví, než vykoná. Pomalu nám ale dochází čas (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Jeden kolega má dovolenou, druhý vyšívá na novém čísle tištěného magazínu, třetí je zavalen prací pro Peníze.cz. Nedá se nic dělat, ale máte tu mimořádně zase mě. A jelikož minule jsme hodně propírali nový web Finmagu, dneska to vezměme pěkně postaru: co mě za ten týden zaujalo?

Bylo toho hodně, ale pokud mám najít nějakou společnou nit, bude to fascinace tím, jak se naše země plácá od deseti k pěti. Vlastně tomu tak je od chvíle, kdy jsem začal hlouběji českou politiku vnímat. Cirka dvacet let zpátky. Dneska je mi přes čtyřicet a ničemu se vlastně nedivím.

Nedivím se tomu, že nás v mnohém předběhlo tolik přehlížené Polsko. Nedivím se, že nás Die Welt nálepkuje jako „nemocného muže Evropy“. A už vůbec se nedivím – naopak tomu velmi fandím –, že podnikatelé volají po druhé ekonomické transformaci.

Absurdní škrty

Naše země zkrátka nevzkvétá, chtělo by se vrátit ke 34 let starým slovům prezidenta Václava Havla. A co víc, ona ani nemá žádnou dlouhodobou vizi. Pár jasných záblesků tu bylo (pamatujete na inovační strategii Country for the Future?), ale pak přišli „ti druzí“. A jelikož politická kultura v Česku je taková, že jedni zavádějí a druzí ruší, plácáme se pořád na místě.

Realita v Česku je bohužel dlouhodobě taková, že místo toho, abychom zatnuli zuby a investovali do rozvoje země, do infrastruktury, do lidí, do vzdělání, neustále tyhle věci pod rouškou nutných úspor škrtáme či odkládáme. Odkládáme reformy. A když přijdou na přetřes škrty, mezi prvními na odstřel jsou investice do vědy, výzkumu, vzdělání... Zaděláváme si tím ale na pořádný průšvih.

„Změnit myšlení a přemýšlet o vzdělání jako o investici do budoucna, která přichází s velkým zpožděním, totiž znamená přijmout fakt, že politika je práce pro budoucnost. Práce, jejíž plody nejsou nutně v okamžitém volebním výstupu, nýbrž v proměně kvality života lidí v budoucnosti, kam zatím ještě ani nedohlédneme,“ napsal tehdy pro Finmag.cz Petr Fischer. Do kamene tesat!

Newsletter z kuchyně Finmagu

Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.

Hlásím se!

O to víc mi pak v týdnu hnul mandlí rozhovor v týdeníku Euro, který vedl – shodou náhod – Petr Fischer s Tomášem Mikolovem (za paywallem zde). Týká se obecně vnímání umělé inteligence (AI), ale i spolupráce vědy, státu a byznysu. Což je mimochodem téma, kterému se věnuje celé aktuální číslo tištěného Finmagu. Ale zpátky k věci...

Tenhle text je zajímavý hned z několika důvodů. Za prvé: kontrastem dvou rozličných pohledů na svět. Vzletně filozofující Petr Fischer (jehož komentáře jste mohli číst i na Finmagu) na straně jedné a vědecky přímočarý expert na AI Tomáš Mikolov (poslechněte si ho v naší sérii podcastů Future is Now) na straně druhé. To je sám o sobě mimořádný čtenářský zážitek.

A za druhé – a to je to podstatnější – jde o obsah. Hlavně pak jeho závěr: „Pracoval jsem v Googlu, Microsoftu, Facebooku. Ale když jsem jako mladý vědec přijel vyvíjet AI modely, volali mi přímo z Bílého domu, zda něco nepotřebuji, jak mi můžou pomoct (…) V Česku mi po návratu z Ameriky nevolal nikdo. I k ministryni pro vědu jsem se musel přihlásit sám.“

Dodnes prý Mikolov, který se do Česka vrátil před třemi roky s cílem vybudovat zde vlastní výzkumný tým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze, neviděl od státu ani korunu podpory. Člověku se pak chce až brečet, jak my to tu vedeme...

Budíček nepřichází

Že je AI budoucnost, přitom v jiných zemích už dávno pochopili. Budoucnost pro lidstvo, pro byznys, pro celou společnost. Vyhýbat se tomu moc nelze. Podle Mikolova vede v investicích do rozvoje AI Velká Británie a Švýcarsko. Do rozvoje odvětví ale šlape i Čína či USA. A Česko? „Mohlo by být černým koněm Evropy (…), ale neinvestuje se do ní.“

Podcasty na Finmagu

Podcast

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, to uši napraví!

Finmag podcast, to je šikroký výběr témat i zajímavých hostů.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se.


Ukažte, co tam máte!

Jasně, tu a tam se objeví zkazky, jak AI „krade“ práci takzvaným bílým límečkům. Jeden takový text – konkrétně tenhle komentář na Financial Times – jsem ostatně v týdnu řešil s Robertem Vlachem, hlavou volnonožců v Česku. Resumé? Text popisuje příliš malou výseč trhu. Jinými slovy: závěr, že freelancerům vlivem AI rapidně ubývá zakázek, není relevantní.

„Jaký je reálný dopad AI na celou freelance ekonomiku v USA, uvidíme až později ze statisticky reprezentativních průzkumů a analýz daňových přiznání. Ty budou postupně vycházet v průběhu následujících měsíců. V Česku reporty týkající se specificky freelancerů aktuálně dostupné nejsou,“ komentoval zmíněný text Vlach (i on pro Finmag občas něco napíše).

Co tím vším chci říct? Především to, že ať si o osobnosti Andreje Babiše myslím, co chci, jedno se mu musí nechat: ona strategie The Country for the Future alespoň jasně ukázala směr, kterým by se mělo Česko vydat. A politici by na těchto plánech měli makat bez ohledu na to, jestli se vidí vlevo, vpravo, nebo uprostřed.

Kde vidíte Česko za 30 let?

Budíček by měli vládě nastavit ale i voliči. My všichni. Tlačit na změnu, vnímat kontext. Média a podnikatelé pak mohou pomoci už jen tenhle tlak zvyšovat. I když se tedy nabízí končit slovy typu „už před dvaceti lety bylo pozdě“, reálně podle mě není pozdě nikdy. Jen je potřeba už něco dělat!

Kdo ví, třeba – když se to povede –, budou jednou naše děti či vnoučata žít v podobně moderní a prosperující zemi, jakou je dnes například Singapur. Návštěva tohoto státu ve mně zanechala opravdu silnou stopu a rád bych, aby podobně prosperovalo i Česko. A to klidně i za cenu, že za prachobyčejné odplivnutí si na ulici můžete dostat pár ran holí (o čemž se ale, upřímně, víc mluví, než v praxi aplikuje – zejména pak na turisty...).

Nemusí to přitom být hned AI, ve které budeme hrát prim. Klidně se můžeme stát finanční velmocí, jak nedávno naznačil na Finmagu ekonom Pavel Kohout. Jen už se ksakru probuďme!

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Ohodnoťte článek

-
17
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel... Více

Související témata

Česká republikaekonomikaFinmagfrustracehospodářský růstnewsletterSingapurumělá inteligenceúpadek
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo