Články na téma: Francie

Ztráta parlamentní většiny nemusí pro Emmanuela Macrona znamenat konec reforem. Bude záležet na jeho politické obratnosti a schopnosti naučit se spoléhat na spojence. Vše může ale skončit novými volbami. Karty v ruce drží Republikáni.

Francouzské prezidentské volby proti sobě staví kandidáty zcela jiného ražení. Na jedné straně stojí úspěšná politika stávajícího prezidenta Emmanuela Macrona, na té druhé pak zapomenuté části země zastupované Marine Le Penovou. Komu úřad připadne, rozhodnou Francouzi už v neděli. Jak si ekonomika Francie dnes stojí a proč by si neměl být Macron zas tak jist?

Evropská unie kráčí tam, kam směřovalo Rakousko-Uhersko.

Kdo se stane příštím prezidentem Francie? A co by vítězství Macrona, respektive Le Penové znamenalo pro další osud země galského kohouta a co pro celou Evropu?

Turecko, Tunisko, Egypt. Dříve jedny z nejoblíbenějších cílů českých turistů. Dnes už ale kvůli bezpečnostním rizikům tolik nelákají. Kam se místo nich vypravit k moři?

Většina zemí Evropské unie je ke svým bohatým tvrdší než Česko. Na lidi s výrazně vyššími příjmy se v Evropě uvalují výrazně vyšší daně než u nás. Máme na to být hrdí? Nebo bychom naopak měli s Evropou srovnat krok?

Dohánění Západu pokračuje! Je pravděpodobné, že bez zásadní změny bude český dluh kynout a za dvacet let důsledky ochromí hospodářský růst.

Nad Evropou se stahují mračna. Šest let po vypuknutí největší ekonomické krize od druhé světové války se stále zřetelněji objevují známky toho, že život na starém kontinentě už nikdy nebude takový, jako dřív.

Chystaná euroamerické dohoda vyvolává vášně, i když není jasné, co konkrétně ovlivní.

Pokud děláte byznys v dolarech, hrajte podle amerických pravidel, jinak vás přísný strýček Sam propíchne svým ukazováčkem a oškube. Toto poučení plyne z případu banky BNP Paribas.

Poslanci Evropského parlamentu se dají vyvážit zlatem. Jenže i (nebo zvlášť?) v jejich případě platí, že není všechno zlato, co se třpytí. Pamatujte na to při volbách.

Není to zas tak dávno, co se do práce chodilo šest dnů v týdnu. Dočkáme se v dohledné době zkrácení pracovního týdne na čtyři dny? Může něco takového pomoci boji s nezaměstnaností? Zeptali jsme se sociologa Jana Kellera, ekonomů Aleše Michla a Lukáše Kovandy, zástupce odborů Víta Samka a dalších zajímavých osobností.

Turecko roste, Japonsko padá! Zdravý rozum říká, že stav hospodářství země ještě nemusí nic vypovídat o tom, jak se daří firmě, která v ní podniká. A přece je tolik investorů, pro které zveřejnění pravidelné dávky hospodářských statistik znamená sundat brokovnici ze zdi a vydat se na lov akcií. Jak uslyšíte turečtinu, palte! Kupte si celé Turecko!

Aleši Michlovi nedošel dech ani při běhání, takže jsme spolu mohli probrat problémy naší ekonomiky, výhody oslabení kurzu koruny a jeho spolupráci s Andrejem Babišem. „Musí se tu začít šetřit na ministerstvech, je potřeba elektronizovat státní správu a taky sem chci dotáhnout Teslu,“ popisoval mi svoje vize portfoliový stratég Raiffeisenbank a poradce budoucího ministra financí.

Jaký je hlavní a podstatný výsledek voleb? Stará levice nemá většinu ve Sněmovně. Velká úleva. Není jisté, co bude. Jisté je, že mohlo být hůř.

Druhá část prázdninového rozhovoru s Petrem Robejškem o eurokriticismu Alternativy pro Německo, problémech tamější sociální demokracie, francouzském prezidentovi a chřadnoucím sociálním státu, jehož pád bude mít zásadní politické důsledky

Společná měna není v krizi, ale mnozí její uživatelé ano. Prohrává většina eurozóny.

Slovenská ekonomika je na tom v posledních dvou letech lépe než česká, i loni se za řekou Moravou dařilo držet slušný hospodářský růst. Zásadním problémem tu ale zůstává nezaměstnanost: s patnácti procenty nezaměstnaných Slovensko kleslo na čtvrté nejhorší místo v Unii. Do boje proti ní vláda nasazuje zbraně, jejichž použití se může jen vymstít.

Poslední text Pavla Kohouta, který se poněkud pochvalně zmiňuje o rakouské ekonomické škole, dal podnět zajímavé debatě. Pavel Kohout proto pro Finmag oprášil a okomentoval kapitolu ze své knížky Finance po krizi. Měla by pomoci vysvětlit, proč je rakouská škola právě rakouská.

Známý ekonom glosuje v rozhovoru vývoj v Evropě a mimojiné říká: „Hollande je slabší než Merkelová, protože teď rozhodují peníze, nikoliv politické ohledy. Francie už nemůže Berlín tak účinně vydírat za jeho provinění z druhé světové války a z Německa už začíná zaznívat: ‚Za svoje peníze chceme svoji muziku.‘“

Amerika přechází od tradičního anglosaského modelu, založeného na střídání vlád, k modelu skandinávskému, v němž pravidelné volby fungují jako potvrzení jediné vládnoucí strany. Po volbách je to zcela zřetelné. Stejné procesy, jaké změnily americkou společnost, probíhají i v některých evropských zemích. Můžeme čekat velmi podobný výsledek.