Předplatit časopis Finmag

Zvedněte zadky, zlaté časy home office končí. Socialistická novela neprošla

Pavel Jégl
Pavel Jégl
5. 9. 2023
 29 626

Práce na dálku se stane součástí zákoníku práce. Zákon však počítá s tím, že bude záležet na zaměstnavateli, zda s ní vysloví souhlas. Je to vzácný případ, kdy se stát nechystá zaměstnavatelům do jejich byznysu kibicovat.

Zvedněte zadky, zlaté časy home office končí. Socialistická novela neprošla
Končí opravdu zlaté časy home office? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Home office se za covidové kalvárie stal vynuceným způsobem práce. Po ní pro leckoho zůstal vítaným benefitem.

V příštích dnech právo na práci na dálku začlení Sněmovna do zákoníku práce. Bude nevymahatelné. Některé skupiny zaměstnanců k němu nicméně budou mít cestu snazší – těhotné ženy a ti, kteří pečují o dítě mladší devíti let nebo invalidu.

Není to málo v dnešní progresivistické době?

Home office by měl být podmíněn dohodou obou stran a výsledná podoba paragrafů se tomu blíží.

Odmítneš? Musíš vysvětlit

Původní návrh Ministerstva práce dával zaměstnavateli právo odmítnout požadavek zmíněných skupin pracovníků pouze tehdy, pokud proti home office budou stát vážné provozní důvody, anebo mu bude bránit povaha práce. To je třeba případ prodavaček, vrátných nebo dělníků pracujících na lince.

Nakonec bude zaměstnavatel pouze vázán povinností, aby těmto zaměstnancům důvody případného odmítnutí písemně vysvětlil. Ostatním nemusí vysvětlovat nic.

Rozumné rozhodnutí, protože oddělit „vážné a nevážné“ provozní důvody nemusí být vždy snadné a také proto, že zaměstnavatel může mít pro odmítnutí jiné vážné důvody. Třeba ty, které souvisejí s pracovními návyky zaměstnance.

Libor Komárek
Libor Komárek

Home office normou. Firmy už nikdy nebudou jako dřív, říká expert

Zvykli jste si během pandemie na práci z domova a teď se vám nechce zpět do kanceláře? Nejste sami. „Lidé jsou rozděleni na dva tábory – ty, kteří chtějí být v kanceláři s lidmi, a ty, kteří jsou šťastnější doma. Nejde z toho udělat nějaký průměr,“ říká pracovní psycholog Libor Komárek.

Home office by každopádně měl být podmíněn dohodou obou stran a výsledná podoba paragrafů se tomu blíží.

Na dohodě byla ponechána také případná úhrada nákladů zaměstnanci spojená s jeho prací na dálku. V původním návrhu ministerstva měl zaměstnavatel povinnost hradit takovému pracovníkovi náklady na elektřinu, dodávky tepla i vody, odvádění odpadních vody, odvoz odpadu… prostě na kdeco.

Mnozí zaměstnanci na home office přitom na takový sociální výdobytek ani nepomýšleli, protože práce z domova pro ně byla benefitem. Uspořili náklady a čas na dopravu do práce.

Do návrhu se nedostal nejbizarnější nápad. Vycházel z obav, že člověk na home office bude trpět pocitem izolace.

Absurditám se meze nekladou

Z návrhu naštěstí vypadl i absurdní odstavec, který zaměstnavateli ukládal starat se o bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnance na jeho „vzdáleném pracovišti“.  Z toho vyplýval úkol kontrolovat požární ochranu i bezpečnost elektroinstalace – v bytě či domě zaměstnance, případně v jeho chalupě kdesi v „horoucích peklech“, třeba na Vysočině nebo na svazích Orlických hor.

Pracovní týden
Shutterstock

Stane se čtyřdenní pracovní týden realitou? Neradujme se předčasně

Vstupujeme snad do éry čtyřdenního pracovního týdne? Leccos by tomu mohlo nasvědčovat. Rozhodně by ale neměl být nařizovaný vládami, píše hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

A do třetice – do návrhu zákona se nedostal ani ten nejbizarnější nápad na ochranu zaměstnance pracujícího na dálku. Vycházel z obav, že takový zaměstnanec bude trpět pocitem izolace.

„Pokrokáři“ proto chtěli zaměstnavateli nařídit, aby přijal opatření, která izolaci zabrání. Zaměstnavatel měl být povinen vytvořit „osamělému“ zaměstnanci takové podmínky, aby se mohl se svými spolupracovníky pravidelně setkávat na pracovišti a nestrádal nedostatkem kontaktů.

Výsledkem by byla situace, kdy má zaměstnanec nárok na práci z domova a zaměstnavatel se musí postarat o to, aby nebyl odstřižen od pracovního kolektivu.

Také vám to připadá šílené?

Začlenění home office do zákoníku práce je výjimečným případem, kdy se vláda při přebírání volně formulovaných evropských směrnic krotila.

Kdyby vláda přestala překážet…

Novela zákoníku práce s pravidly pro home office, která vychází z unijní směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, je teď ve Sněmovně. Její přijetí je jen otázkou času, čeká ji závěrečné hlasování. Pravda, Senát ji poslancům vrátil s připomínkami, ty jsou ale jen technické povahy.

Pracujete z domova?

„Osekané“ podoby novely není co litovat. Původně zvažovaná „socialistická“ verze by administrativními náklady od poskytování home office zaměstnavatele jen odrazovala.

Ti, kteří by na práci na dálku ze zákona právo neměli, by nejspíš se svým požadavkem ostrouhali. A ti, kterým by zákon nárok na ni přiznal, by zase měli horší vyhlídky na to, že budou do zaměstnání přijati – pro zaměstnavatele by byli předem spojeni s administrativou a dalšími náklady.

Za pozornost každopádně stojí fakt, že začlenění home office do zákoníku práce je výjimečným případem, kdy se vláda a zákonodárci při přebírání volně formulovaných evropských směrnic krotili. Tentokrát nebyli papežštější než papež a směrnici přijali bez hromady vlastních přílepků, nerozšiřovali ji o spoustu nesmyslů, aby potom jejich kritiku odbývali tvrzením – to ne „my“, to vymysleli „oni“ v Bruselu.

Přes jeho určitou byrokratizaci v zákoníku práce, home office zůstane tam, kde má být – bude určen dohodou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, pro kterou vláda poskytla dostatečně široký prostor.

To je blízké situaci, kterou jednoduše a výstižně formuloval bývalý ministr financí Ivan Pilný, když v ČT24 odpovídal na otázku, jak by mohla vláda pomoci ekonomice: „Myslím, že ekonomice by velmi prospělo, kdyby jí vláda přestala překážet.“

Tahle slova by se dala tesat do kamene.

Podnikavé ČeskoFinmag.cz

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Ohodnoťte článek

-
32
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Novinář a grafoman. Po studiu automatizace a robotiky na ČVUT se živil jako konstruktér. Už před listopadem 1989 ale psal – do samizdatu a taky do šuplíku. Pak si vyzkoušel politiku, když byl zvolen za... Více

Související témata

byrokraciebyznyshome officekomentářpersonalistikaPodnikavé Českoprácetrh prácevládazákoník práce

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo