Články na téma: bohatství
Bohatství je stav nebo situace, kdy má osoba nebo společnost množství peněz, majetku, nemovitostí nebo jiných cenných předmětů. Zdrojem bohatství tedy může být cokoliv, od financí po nehmotné bohatství, jako je například vzdělání, dovednosti, intelektuální vlastnictví. Bohatství je relativní pojem, který může každý vnímat jinak podle své vlastní perspektivy a kontextu.
Finanční bohatství zahrnuje peníze, jak v podobě hotovosti, tak na bankovních účtech. Mezi hmotné bohatství patří domy, pozemky, byty a jiné budovy, ale také umělecká díla, šperky, automobily a jiné hodnotné předměty. Nehmotným bohatstvím je vzdělání a intelektuální vlastnictví na patenty, autorská práva a obchodní značky. Také se mezi nehmotné bohatství řadí sociální kapitál – vztahy, reputace, image a kontakty.
Bohatství lze měřit různými způsoby. Čisté jmění je hodnota všech aktiv mínus celková hodnota závazků. Hrubé jmění je hodnota aktiv bez ohledu na závazky. Bohatství lze také měřit podle příjmu – mzdou ze zaměstnání, příjmy z investic a dalších zdrojů.
Pro podnikatele mohou být bohatstvím peněžní úspory, anebo investice do podnikání nebo akcií. Bohatství může být pro každého podnikatele něco jiného – pro někoho může být bohatstvím mít velkou firmu s několika pobočkami a s exportem do zahraničí, pro jiného to může být vybudování podnikání, které přináší nehmotné hodnoty jako je vzdělání, pomoc ostatním a další.
Další články na téma bohatství najdete na Peníze.cz.
Miliardářkou z donucení. Rakouská dědička nechala o svém bohatství rozhodnout lid
Patří k potomkům zakladatele německého chemického koncernu BASF. Rakušanka Marlene Engelhorn se ale rozhodla většinu svého majetku rozdat. Obdarované nevybrala sama, volbu nechala na běžných občanech. Jsme tady s další ochutnávkou z tištěného Finmagu.
Česko a vize zázračného zbohatnutí. Proč nám to furt nevychází a jak to konečně změnit
Svaz průmyslu a dopravy nedávno představil vizi hospodářské politiky ČR na příštích šest let. Pro úspěšnou transformaci navrhuje celkem sedm strategických pilířů. Některé jsou schůdné, jiné ale naprosto nereálné. Pojďme se dnes společně na tento návrh podívat, alespoň na některé jeho body.
Mají peníze a nebojí se utrácet. Generace 50+ ukrývají obří potenciál
Zákazníci snů. Tak by se daly pojmenovat generace dnešních padesátníků a šedesátníků, které mají dostatek prostředků a nebojí se je utratit. Právě ony dost možná skrývají klíč k prosperitě firem. Tak proč je tak moc ignorujeme?
Opravdu zbohatnu na jednom nápadu? Pět nejčastějších podnikatelských mýtů
Čeká mě spousta peněz, volného času, seberealizace a skvělých zážitků. Stačí mít plán, vytrvat a jít si za svým snem, ale hlavně na to potřebuju spoustu peněz. Tak určitě... Právě tohle jsou v kostce nejčastější mýty a omyly spojené se začátky podnikání, které nakonec vedou ke zbytečnému rozčarování a krachům. Srovnejme si proto očekávání s realitou. Jak je to doopravdy?

Kamarádíčkování po česku. Proč jsme po Rusech druzí nejhorší na světě
Česko je hned po Rusku premiantem v počtu miliardářů napojených na politicky exponované obory. Ukazuje to index sestavený britským týdeníkem The Economist. Zjednodušeným pohledem by se dalo říct, že zde díky „kamarádíčkování“ s politiky bohatne po Rusku nejvíc lidí. Tak jednoduché to s tou protekcí ale není. Proč jsme v tomto indexu tak vysoko a co s tím?

Zdaňte nás víc, volají bohatí. Štědrost, nebo vyčůranost?
Stovka miliardářů a milionářů volá po vyšším zdanění svých peněz a majetků. Pro blaho nás všech. A taky pro to, aby si nenaběhli na vidle.

Konec síly peněz bez limitu? Ani miliardáři si už nekoupí vše
Miliardáři si obvykle za své peníze kupují ekonomický a politický vliv. Někdy ale potřebují i ten společenský, a tak kupují noviny, různé soutěže krásy nebo významné festivaly. Kupovat si televizní čas na boj o duši lidí a prosazování svých ezoterních vizí, to tu ale ještě nebylo.

Stačí šest miliard? Tady je máte! Musk spustil pokleslou hru na hladomor
Zlomek peněz nejbohatších lidí světa by stačil k tomu, aby přestal být na planetě hlad. To se dnes na internetu může dozvědět každé malé dítě. Elon Musk, čerstvě označovaný za prvního v žebříčku světových miliardářů a za vůbec nejbohatšího člověka v celé historii, si to ale úplně nemyslí.

Očima expertů: Chceme vyhrát boj proti chudobě?
Sociální nůžky se rozevírají. Bohatí bohatnou, chudí zůstávají chudí. Má smysl proti příjmové nerovnosti bojovat? Někteří odborníci navíc varují, že současný boj proti chudobě není příliš efektivní. Ptáme se Pavla Kohouta, Ilony Švihlíkové, Petra Macha, Aleše Michla a dalších osobností.

Kovaná ekonomie: Snobové, pokusní králíci z vlastní vůle
Často se více či méně v nadsázce říká, že motorem veškerého pokroku je lidská lenost. Něco na tom bude, neměli bychom ale z lenosti opomenout ještě jeden motor: touhu trochu se vytáhnout a ukázat, že mám na něco víc než ostatní. Poděkujte snobům. To oni si pořizují za velké peníze novinky a sponzorují tak výzkum a vývoj. A ještě nasazují život při jejich testování.

Národní hospodářství je jako dobrá nálada. Nejde rozkrást, ale snadno ho můžete otrávit
Andrej Babiš působí nezranitelně, ale jeho doba jednou skončí. Chceme-li, aby po Babišovi přišel režim poskytující podmínky pro svobodu, prosperitu a klidný slušný život, potřebujeme porozumět příčinám, které způsobily erozi a posléze zánik režimu předbabišovského. A potřebujeme se také zbavit některých chybných hluboko zažraných představ.

Pikettyho Kapitál přesvědčuje přesvědčené
Ekonomická kniha, o které se letos nejvíc mluví a bude mluvit, v otázkách a odpovědích.

Miliardáři: Ekonomické vs. politické způsoby zbohatnutí
Ve včerejším „miliardářském“ článku jsme prozkoumali, proč je rozdělení majetku ve společnosti z principu nerovné, ovšem životní úroveň lidí v zemích s prvky tržního uspořádání se postupně vyrovnává. Dnes se pojďme podívat na dva typy miliardářů a jejich společenský přínos.

Miliardáři: 85 lidí má víc než půlka světa! No a co?
Nedávno publikovaná zpráva organizace Oxfam o světovém rozložení majetku vyvolala nemalý ohlas. Novinové titulky ihned po zveřejnění hlásaly senzační objev, že pár desítek lidí vlastní víc než polovina světa. Je to dobře, je to špatně nebo by nás to mělo nechávat naprosto v klidu?

Sedm společenských tříd: Jste elita, nebo jen zoufalí workholici?
Britský výzkum mimo jiné ukazuje, že si kamarády za peníze nekoupíte, ale taky že vám známosti ještě nemusí pomoct k penězům.

Nevěřte pohádkám. Němci jsou pořád nejbohatší
Sever Evropy nejen že je movitější než jih, ale taky rychleji dál bohatne.

Dvě hodiny práce denně. Co závidět a nezávidět přírodním národům
Nová kniha zkoumá, čím byli bohatí neandrtálci, indiáni i čeští venkované.

Jak se žije v Zazobané Lhotě
Nová kniha Plutocrats vysvětluje, čím se liší dnešní miliardáři od včerejších milionářů a proč si sami uškodí, pokud zašpuntují vstup na vrchol.

Fetiš čísel: Jak neměřit nerovnost
Co je spočítáno, to je dáno, čísla nelžou. Proto se k nim často upínáme a jsme vcelku ochotní nadřadit je své intuici a „vlastním očím“. Takovým posvátným ukazatelem je třeba HDP. Jiným je Giniho index, ukazatel nerovnosti ve společnosti. Co je spočítáno, to je dáno – jenže, co když počítáme něco jiného, než si myslíme, nebo spočítané špatně interpretujeme? Pak jsme nahraní.

Metuzalémizace bohatých: Dlouhý život není pro chudé
Jste nedovzdělaný běloch s mizerně placenou prací? Umřete dřív než boháč s červeným diplomem, a co se vašeho života týče, ten taky za moc stát nebude. Život chudých nevzdělaných lidí se už víc než dvacet let zkracuje, zatímco majetná inteligence prochází procesem, který by se dal označit například jako metuzalémizace.

Investice do vzdělání: Mýty a realita
Školství je obor výjimečný mimo jiné tím, že lidé, kteří v něm pracují, mají nadprůměrnou schopnost vytvářet mýty a přesvědčovat veřejnost o mnoha věcech, které jsou fakticky nepravdivé. Na některé z nich se podíváme v následujícím textu.