Jak se rodí nápad za milion? Pomoci vám může třeba Superman
Jedním z hlavních důvodů selhání startupů je podle řady studií neschopnost odhadnout poptávku na trhu a nabídnout zákazníkům správný produkt. Tímto způsobem zkrachuje okolo 40 % nových firem. Jak se téhle hrozbě vyhnout?
Všichni máme přirozenou tendenci hledat zpětnou vazbu u svých blízkých. Problém je v tom, že nám málokdy řeknou, že považují náš nápad za nesmysl. Dokonce i když si to myslí. Lidé, s nimiž máme blízké vztahy, nám nechtějí ublížit, nechtějí nás zklamat, mají tendenci spíš chválit než kritizovat.
To je sice milé, ale velmi neužitečné. Takže se zeptejte na názor někoho mimo svou sociální bublinu. Skvěle se k tomu hodí různé inkubátory, akcelerátory, mentoringové programy a validační campy.
Nebo využijte přístup Design Thinking. Ten vám pomůže vyvarovat se hlavních chyb mladých firem: že přijdete s řešením neexistujícího problému, že si neseženete dost informací o zákaznících a jejich potřebách, nebo že si neověříte, že bude o váš produkt skutečně zájem.
Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!
Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.
Zaměřte se na Design (Thinking)
Design Thinking je metoda, která umožňuje nasměrovat neurčitý nápad tam, kde zaujme zákazníky a přinese jim přidanou hodnotu, za kterou ochotně zaplatí. Používá se u nových projektů, ale velmi často také při inovování těch stávajících. Zahrnuje pět fází, které se cyklicky opakují, dokud není k dispozici funkční produkt s šancí uspět na trhu.
1. Empatie
Nejdřív se ptejte svých potenciálních zákazníků, proč dělají to, co dělají. Jak často se s problémem setkávají? Co je nejvíc štve? Co je pro ně v životě priorita? Jaké problémy teď řeší?
Potřebujete si především ověřit, že to, co považujete za problém hodný řešení, problémem skutečně je. Chcete se ale také vžít do situace potenciálních zákazníků, pochopit jejich volby, identifikovat priority a poznat životní styl.
Pozor byste si měli dát především na jednoslovné odpovědi a nezájem. Pokud zákazník vnímá problém, je ochotný o něm detailně mluvit, popsat ho, a někdy dokonce navrhnout řešení. Odpověď „dobrý“ na otázku „jak se ti to líbí?“ je jednoznačně důvod k zamyšlení.
Jak začít podnikat
Finmag.cz přináší sérii textů nazvanou Jak začít podnikat. Věnuje se tématům předcházejícím rozjezdu úspěšného byznysu, nastavením jeho životaschopnosti i myšlenkovým postupům, které by u startu žádné firmy neměly chybět. Od nápadu samotného až třeba po to, jak ideálně najít a oslovit investory. A pokud už podnikáte, nezoufejte: paralelní série textů Jak na podnikání poradí i vám.
2. Definování problému
Fáze definování problému navazuje na empatické rozhovory a jejím cílem je přijít se skutečným problémem, se kterým se zákazníci potýkají. Užitečná je takzvaná „How may we…?“ věta, která pomáhá s formulací problému. Skládá se ze tří částí – Jak bychom mohli pomoci komu (1), s čím (2), aby se stalo co (3)? Definice problému pak může vypadat například takto:
Jak bychom mohli pomoci Marii, matce tří dětí (1), s organizací a načasováním povinností jejích dětí (2), aby na nic nezapomínaly (3).
Díky jasně definovanému problému se můžeme soustředit na vývoj produktu, o který zákazníci doopravdy stojí, a nesklouzneme do marketingové krátkozrakosti. To je stav, ve kterém jsou podnikatelé tak zamilovaní do vlastního produktu, že zapomenou na hlavní cíl – uspokojení potřeb zákazníka.
3. Generování nápadů
Na jasně stanovený cíl navazuje generování všech možných nápadů. Využít můžeme kreativní metody, jako jsou brainstorming a brainwriting, nebo se zaměřit spíš na systematické přístupy, které zahrnují třeba morfologickou analýzu (rozbor problému na dílčí úkoly), nebo metodu analogie, při které přizpůsobujeme existující řešení novým požadavkům.
Nápadů by mělo být co nejvíc a můžou být i zcela nerealistické, šílené, komiksové a nemožné. Jak by problém řešil Superman? Jak by se dal vyřešit ve vesmíru? Co bychom dělali s neomezeným rozpočtem? I bláznivé nápady nás mohou inspirovat ke skvělým reálným řešením. Nápady je pak potřeba roztřídit a vybrat ten, kterým má smysl se dál zabývat.
Opravdu zbohatnu na jednom nápadu? Pět nejčastějších mýtů
Čeká mě spousta peněz, volného času, seberealizace a skvělých zážitků. Stačí mít plán, vytrvat a jít si za svým snem, ale hlavně na to potřebuju spoustu peněz. Právě tohle jsou nejčastější mýty a omyly spojené se začátky podnikání. Srovnejme si proto očekávání s realitou.
4. Prototypování
Následuje fáze vytváření prototypů. Dokud má nápad podobu několika slov na tabuli, těžko se vysvětluje zákazníkům a také se obtížně předvádí. Potřebujeme mít něco hmatatelného a vizualizovaného, co si může zákazník osahat a dát nám zpětnou vazbu.
V této fázi se výborně pracuje s kartonovými maketami, můžeme na 3D tiskárně vyrobit model produktu, k předvedení aplikací slouží třeba nástroj figma a u prototypu služby zase skvěle poslouží storyboarding, kde v několika obrázcích ukážeme, jak bude obsluha zákazníka probíhat.
5. Testování
Díky testování prototypů u reálných zákazníků máme možnost sesbírat zpětnou vazbu dřív, než se vrhneme do samotné výroby nebo rozjezdu podniku. Cílem je zjistit, jestli je finální produkt užitečný, použitelný a jaké vzbuzuje v zákaznících emoce. Musíme se proto vrátit k nadefinovanému problému a ujistit se, že jsme ho vyřešili. Produkt se také musí snadno používat a zákazníky nerozčilovat.
Cyklus
Ačkoliv vypadá proces Design Thinking jako seznam na sebe navazujících kroků vedoucích k potenciálně úspěšnému produktu, jedná se spíš o cyklus.
Při definování problému můžeme narazit na nedostatek informací od zákazníků a musíme se vrátit k empatickým rozhovorům. Generování nápadů může vyústit v návrat k definování cíle nebo rovnou k obnovení rozhovorů se zákazníky. Při prototypování můžeme narazit na nereálné požadavky a neuskutečnitelné nápady, takže je potřeba vybrat jiné řešení, nebo se dokonce vrátit k vymýšlení nových nápadů. A samozřejmě ani testování nemusí dopadnout podle představ.
Proč ztrácet čas
Proces systematického vymýšlení a testování nového produktu může být zdlouhavý a náročný. Dokonce je často velmi frustrující. Ale na jeho konci je mnohem větší pravděpodobnost, že produkt, se kterým vstupujeme na trh, vyvolá zájem zákazníků a bude doopravdy úspěšný.
Proti sobě vlastně stojí dvě strategie. V prvním případě utratíte spoustu peněz za vývoj a výrobu nového produktu, vstoupíte s ním na trh a doufáte, že si najde zákazníky. Ve druhém strávíte nějaký čas ověřováním potřeb zákazníků, ale na trh vstoupíte s produktem, který je určitě uspokojí.
Co je lepší volba, snad není třeba vyzdvihovat.
Kam dál? Podnikatelský servis na Finmagu:
- Jak ustát růst? Krizím se nevyhnete, je ale dobré se na ně připravit
- Změna větší než GDPR. Koho se týká směrnice NIS2 a jaké hrozí sankce?
- Hledáte „práci snů“? Tady máte návod, jak jí docílit
- Chcete rozjet podnikání? Výhody a nevýhody jednotlivých cest k byznysu
- Víc než jednu stránku číst nebudu... Co je Lean Canvas a k čemu se používá
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Související články
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu